Ilustrační foto
Ilustrační foto
autor: Radek Novotný

Národní pošty prakticky po celém světě bojují s poklesem zasílání dopisů a nárůstem balíků. Loni to dopadlo i na český podnik, který se poprvé ve své historii dostal do ztráty. Jeho vedení převzal nový ředitel Roman Knap, který dříve působil jako ředitel české a slovenské pobočky softwarové společnosti SAP, s úkolem připravit plán na ozdravení pošty. Ten zahrnuje i spolupráci s dalšími firmami a obcemi při doručování a budování pobočkové sítě.

Plán, který už dříve schválila dozorčí rada pošty, dnes její vedení představilo ve zpřesněné podobě několika ministrům a premiérovi Andreji Babišovi.

Základem proměny bude rozdělení na tři jednotky, které se budou zaměřovat na státní služby, logistiku a prodej plus finanční služby. Vedle toho je v plánu dalších 40 projektů, z nichž osm se již rozběhlo.

Patří mezi ně i otevření externích výdejních míst. Smlouvy s partnery, kterými můžou být jak logistické firmy, tak například menší obchody, by se měly podepsat do konce roku. „Ve strategii počítáme s tím, že začneme výrazně více spolupracovat s našimi dnešními – v uvozovkách – konkurenty. Je to o sdílení kapacit doručovacích, podacích, vydávacích míst atd. To je budoucnost logistiky v celé České republice, protože ty kapacity tady prostě nejsou,” řekl ředitel divize poštovní provoz a logistika Petr Cinkl.

V prvním čtvrtletí příštího roku dojde také ke změnám v doručování, kdy pošta začne nabízet dvě rychlosti dodání zásilek – do druhého dne, nebo později. V současnosti by měla doručovat následující den po podání, to ale často nezvládá, protože jí chybějí pracovníci. Po vzoru zahraničních pošt tak chce rychlost doručení zohlednit v ceně.

„Většina zákazníků – je to 85 až 90 procent podle typu podavatele – dnes říká, že je pro ně důležité hlavně to, že zásilka dojde. Vstupuje do toho také ekonomika, kdy my to chceme zajišťovat logicky co nejlevněji. Jestliže jsme dneska v situaci, kdy meziročně listovní zásilky klesají na úrovni 10 až 15 procent, tak na to reagovat musíme,” dodal Petr Cinkl.

Také se zrychlí původní plán proměny logistické sítě České pošty. Analýza, která v současnosti probíhá, by měla být hotová na přelomu roku. Následná proměna pak bude probíhat průběžně, do roku 2022 skončí první etapa restrukturalizace. Například v Praze se počítá s tím, že se všechny logistické pobočky přesunou na jedno místo. Ve hře je podle Cinkla i varianta centralizace Prahy do úplně nové lokality, kde pošta zatím nepůsobí.

Pošta chce rovněž více využít své sklady, v nichž bude nabízet e-shopům i dalším firmám logistické služby.

Stejně poboček, ale v novém formátu

Změny, které se chystají ve fungování pošty, nepřinesou snížení počtu poboček. 3200 obslužných míst, které podnik provozuje dnes, se však má částečně proměnit. Asi ve 1300 z nich se zákazníci částečně obslouží sami, 420 poboček bude zahrnovat expresní výdej, 1500 má být ve formě partnerské pošty, z toho přes 600 poboček se změní na samoobslužné kiosky. Model Pošta Partner funguje na principu franšízy, kdy ale pošta platí provozovateli, kterým může být obec, firma nebo živnostník.

Platí ale už dříve oznámená redukce počtu zaměstnanců přibližně z 29 tisíc na 22 tisíc do roku 2021, které chce podnik nahradit automatizací poštovních služeb a logistiky. Nechce však kvůli tomu dávat hromadné výpovědi. „Maximálně využijeme přirozené fluktuace a odchodu zaměstnanců. Česká pošta s tím dlouhodobě bojuje,“ řekl Roman Knap.

Zpět do zisku by se Česká pošta měla dostat do roku 2021, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček. Loni skončila poprvé od svého vzniku v roce 1993 ve ztrátě, a to zhruba čtvrt miliardy korun (skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu byla přes miliardu).

 

V centrále České pošty v Jindřišské ulici se setkali její ředitel Knap, ministr vnitra Hamáček, premiér Babiš a další ministři.
V centrále České pošty v Jindřišské ulici se setkali její ředitel Knap, ministr vnitra Hamáček, premiér Babiš a další ministři.
Foto: Radek Novotný

 

Poštu v tom podpoří finance od státu. Premiér Andrej Babiš uvedl, že stát dluží podniku 3,3 miliardy korun, jejichž vyplacení je podmíněno souhlasem Evropské komise. Mělo by k tomu dojít v příštím roce. Jde o peníze za univerzální služby, tedy základní služby, které si stát u pošty objednává a podnik je musí zajistit, i kdyby se mu nevyplatily.

Od srpna navíc platí novela poštovního zákona, podle které může pošta po státu žádat kompenzaci za univerzální službu až 1,5 miliardy korun ročně, zatímco dříve to bylo půl miliardy.

Pošta má také během příštích dvou let prodat majetek za 2,7 miliardy korun. To má probíhat přes transparentní dražby a peníze půjdou na transparentní účet. Prodávat se budou zejména nepotřebné budovy, například v centrech větších měst, kde se snižuje počet stálých obyvatel. Zvažuje se i zadní část centrály v Jindřišské ulici v Praze, kde jsou kanceláře.

Autoři: Radek Novotný