Vedení České pošty před rokem převzal Roman Knap, který před tím pracoval v několika IT firmách, naposledy jako ředitel společnosti SAP. Do vedení si s sebou přivedl i další lidi z byznysové sféry, jedním z nich je nový ředitel divize poštovní provoz a logistika Petr Cinkl. Ten má nyní za úkol proměnit síť České pošty tak, aby lépe odpovídala aktuální situaci na trhu a budoucím trendům, tedy dalšímu poklesu přepravy dopisů a nárůstu počtu balíků. Prioritou přitom má být zvýšení kvality doručování balíkových zásilek a využití moderních technologií.

K prvním krokům už došlo. Například je možné vyplnit údaje na internetu a zrychlit tak odesílání balíků, vznikají i výdejní terminály, pomocí příplatků pošta tlačí na zákazníky, aby jí předávali zásilky vhodné k automatickému třídění. Hlavní kroky proměny se ale teprve plánují. Pro rozhodování bude stěžejní analýza logistické sítě, která už vzniká pro listovní zásilky a ještě letos má začít pro balíky. Petr Cinkl zatím počítá s několika variantami proměny poštovní infrastruktury, blíže už ale plánuje zvýšení automatizace třídění balíků, změny v manipulaci zásilek, které nelze třídit strojově, dynamické plánování rozvozových tras nebo zavádění alternativních způsobů doručování.

(Rozhovoru s Petrem Cinklem se účastnil i ředitel obchodu a marketingu České pošty Martin Vránek − jeho odpovědi jsou označeny zkratkou M. V.)

Bylo těžké vás přemluvit, abyste přešel ze soukromé firmy do složitého státního kolosu?

Státní podnik má samozřejmě svoje specifika, jako je například zákon o veřejných zakázkách. Když soukromá firma potřebuje dopravce pro nového zákazníka a trh má volné kapacity, za týden jej najde. V České poště ale musíme plánovat výrazně dopředu bez ohledu na to, jestli kupujeme službu, technologii nebo auta. I s tím se ale dá žít, když s touto informací pracujeme dopředu.

Chci z České pošty udělat zajímavého zákazníka. Intenzivně o tom komunikujeme s kolegy z nákupu i našimi auditory a poradci. Hledáme formát pro to, abychom se do budoucna mohli pohybovat třeba v prostředí elektronických aukcí, abychom měli významně větší portfolio dodavatelů, se kterými budeme schopni řešit naše aktuální potřeby v kratších časových intervalech. Ale stále v rámci zákona o veřejných zakázkách. Klade to na nás velké nároky v plánování.

Petr Cinkl
Petr Cinkl

Narodil se v roce 1975 v Mariánských Lázních. Po absolvování Vyšší průmyslové školy dopravní v Praze se zaměřením na logistiku a dopravu postupně pracoval na manažerských postech v Česku a na Slovensku pro společnosti Čechofracht, CS Expres, Bosák, ESA Logistika, AWT, HOPI a Agrofert. Letos v únoru jej generální ředitel České pošty Roman Knap jmenoval ředitelem divize poštovní provoz a logistika.

Ředitel pošty Roman Knap k vašemu nástupu uvedl, že se budete věnovat transformaci logistické sítě. V čem konkrétně bude tato transformace spočívat?

První věc je, že logistika začne jednoznačně identifikovat svoje úzká místa a změní se provázanost logistiky s obchodem. Třeba když je některé depo přetížené, obchod do něj nebude tlačit další podavatele. Nebo naopak obchodníci budou shánět podavatele do dep, která jsou volnější.

To se dřív nedělo?

Nemám takové historické znalosti, abych řekl, jestli se to dělo, nebo ne. Mám jen pocit, že pohled na logistiku se tu musí změnit. Česká pošta je hlavně logistická firma.

Váš předchůdce před čtyřmi roky uvedl, že cílem je, aby poštovní logistickou síť tvořilo osm velkých třídicích uzlů a 71 menších dep. Jak tento plán vypadá aktuálně?

Myslím, že na tom se zatím nic nezměnilo, kromě toho, že třídicích uzlů je nyní devět, protože je pro nás zatím stále výhodné provozovat SPU (sběrný přepravní uzel, respektive hlavním překladiště − pozn. red.) i v České Třebové, kde je zároveň i depo. Nedílnou součástí logistiky jsou také tři naše tzv. vyměňovací pošty, které zajišťují zpracování zásilek z/do zahraničí. Nerad bych také opomněl provozovny hybridní pošty a Postkomplety, kde zpracováváme významné množství zakázek pro státní úřady a instituce i komerční zákazníky. Tam zajišťujeme tisk, obálkování, fóliování, kompletaci zásilek nebo služby pro e­-shopy.

V tuto chvíli jsme zahájili projekt optimalizace logistické sítě. Velice zjednodušeně řečeno chceme využít algoritmů, abychom posoudili, jestli máme správný počet dep, třídicích uzlů a jestli je máme na správných místech. V určitém časovém cyklu to dělá každá logistická společnost. Protože v posledních letech roste doručování balíků, dostali jsme se do stavu, kdy jsme podle mého názoru s kapacitou dep a třídicích uzlů na hraně. Logistickou síť chceme dimenzovat podle toho, kde máme hlavní podavatele a kde máme odběratele.

Hlavní podavatelé jsou pro vás firmy, tedy především e­-shopy?

M. V.: Česká pošta nejsou jen balíky, ale i dopisy, poukázky, důchody, SIPO a letáky. Velkou část kapacit věnujeme výběru poštovních schránek, objíždění pošt, kam musíme svážet balíkové i listovní zásilky. Přestože listovní zásilky klesají, máme povinnost každý den všechny lokality objíždět. Do toho roste počet balíků, a proto jsme na hraně. Nákladově bychom potřebovali mít méně dep, ale kvůli listovním zásilkám je musíme držet.

Historicky byla Česká pošta nastavena na listovní zásilky a balíky se vozily v rámci dovytížení kapacit. Dostali jsme se ale do situace, kdy to musíme překlopit tak, aby byla hlavní síť pro balíky a listovní zásilky byly k tomu.

Bude se roznáška dopisů a doručování balíků víc spojovat?

Někde už je to spojeno. Naše síť je rozdělená na malou a velkou logistiku. Velká zajišťuje přepravu mezi depy a třídicími uzly, malá je doručovací síť. Její součástí jsou kromě balíků pořád i zmiňované listovní zásilky. Existují čistí balíkoví doručovatelé, kombinovaní doručovatelé, kteří rozvážejí kromě balíků i "listovku" na pošty, odkud je roznášejí listovní doručovatelé. Také máme čistou listovní síť a tzv. motorizaci, kdy v určitých regionech jede jedno auto, které veze tři čtyři doručovatele a cestou je "odkládá". Nejvíc to funguje po vesnicích. Ale když už tam toto auto jede, doručuje rovnou i balíky.

V současné době revidujeme rozdělení listovních doručovacích okrsků. Vytváříme jedinečný algoritmus, který nám poskytne reflexi toho, co se v listovním doručování děje. Česká pošta v tomto segmentu klesá přibližně o 10 procent ročně a my se potřebujeme podívat na nastavení okrsků, počtu lidí, počtu motorizací a na to, jestli dává logiku to teď měnit.

Jak to analyzujete? S pomocí nějaké poradenské firmy?

Ano.

Jaká je to firma?

Je to společnost Digitech. Nekupujeme si jejich algoritmus, ale společně s nimi vytváříme nový pro Českou poštu.

12 %

Takový meziroční nárůst přepravených balíků pošta zaznamenala. Naopak počet přepravených dopisů o 10 % klesl.

Už tušíte, jak moc se bude vaše síť měnit?

Oddělíme listovní síť od té balíkové. Listovní síť je definovaná dodejnami, což jsou místa, odkud odchází a vychází doručovatel, tedy hlavně z poštovní pobočky. Jde o samostatnou provozovnu umístěnou v budově pošty, ale v některých případech může být umístěna i mimo poštu. Musíme vycházet z toho, že dodejny jsou zafixované. Vzhledem k tomu, že doručovatel musí znát naprosto perfektně svůj region, nemůžeme jim dynamicky měnit okrsky. Je to něco jiného než rozvoz autem. U listovních zásilek se tedy díváme, jestli máme okrsky správně nastavené, jestli tam máme správné počty lidí, jestli někde není potřeba zavést motorizaci.

Kdežto v doručování balíků je mnohem víc faktorů. V první fázi proto řekneme algoritmu, aby vyšel staticky z toho, že máme 71 dep, a aby jim rozdělil okrsky. V druhé se podíváme na depa, jestli je máme logicky přiřazená ke správnému třídicímu uzlu, a ve třetí fázi mu řekneme, aby zkusil navrhnout, že některá depa zvětšíme a některá zrušíme. A pak je varianta, že algoritmu řekneme, aby úplně zapomněl na stávající depa a třídicí uzly a vypočítal, kde je máme optimálně vybudovat z pohledu objemu, kvality a ceny. Pak budeme hledat optimální variantu kombinací těchto čtyř možností, abychom zvýšili kapacitu sítě, což nám logicky umožní zvyšovat kvalitu a zlepšovat ekonomiku provozu.

Kdy bude tato analýza hotová?

Musíme zpracovat obrovská kvanta dat. V letošním roce musíme zahájit analýzu balíkové logistiky. Listovní už jsme zahájili. V tuto chvíli připravujeme data pro analýzu velké a balíkové logistiky. Předpokládám, že v průběhu několika měsíců budeme mít toho správného dodavatele, který nám s tím pomůže.

Kdy by to mohlo být celé hotové?

Rád bych, aby to bylo příští rok. Abychom měli namalované čtyři mapy a s nimi analýzu, kolik by to stálo, jaký by byl časový harmonogram pro změnu sítě, kolik by to uspořilo a jakou kapacitu by to vytvořilo.

Automatizace poštovní logistiky

V kolika hlavních překladištích nyní třídíte balíky strojově?

Historicky Česká pošta deklarovala, že na strojích třídíme 62 procent a 38 procent děláme ručně. To bylo někdy v roce 2013 nebo 2014. Aktuální situace je ale taková, že na strojích třídíme o něco méně zásilek. Oproti trendu jsme se trošku zhoupli a teď analyzujeme, kde se stal problém. Z mého pohledu by bylo ideální, kdybychom třídili strojově 100 procent balíků. Aktuálně využíváme pět balíkových třídicích strojů.

500 tis.

Až tolik balíků za den bylo během vánoční špičky v systému České pošty.

A jak vypadá situace u strojového třídění dopisů?

Máme celkem 11 listovních třídicích strojů, takže většinu klasických dopisů třídíme strojově; bude to kolem 85 procent.

Plánujete další zavádění automatizace?

Ano, automatizaci budeme nyní zavádět primárně pro balíky.

Budete čekat na analýzu rozvozů, nebo další automatizaci začnete zavádět hned?

Bude to záviset na nové koncepci sítě. Součástí nové logistické infrastruktury musí být maximální automatizace. Z pohledu investic počítáme s tím, že pokud budeme někde budovat nový uzel nebo jen revitalizovat stávající, pak samozřejmě počítáme s nejmodernější technologií. Souvisí to i s obchodem a obchodní politikou. Strojové třídění je důvod, proč chce pošta příplatek, když někdo pošle pozdě data pro hromadné elektronické podání, proč nám vadí nestandardizované obaly a černá fólie na balíku.

Proč vám vadí?

Černá fólie je problém pro třídicí stroje, protože odráží paprsek ze čteček, které pak špatně čtou čárové kódy, a my musíme zásilky třídit ručně. Ostatní dopravci také nechtějí černé fólie a nechtějí mít neforemné balíky, protože lidí v logistice je obecně málo. Nepřicházejí noví řidiči ani noví skladníci, ale objem balíků neuvěřitelně rychle rok od roku roste, loni to bylo o 12 procent. Nemůžeme ani nafouknout depa, takže musíme automatizovat. Jinak to nejde.

Ve spolupráci s kolegy z obchodu jsme proto upravili ceníky, abychom dostávali slušně zabalené balíky, aby nám přicházela data elektronicky a včas atd. To vše zjednoduší procesy, takže naše síť je pak schopná zvládnout větší množství zásilek.

Proč jste zavedli ceny za balíky podle rozměrů místo hmotnosti? Co to má přinést?

M. V.: Nákladově je rozdíl v tom, jestli vezu tříkilový balíček, který je velký, nebo malý. Balík s nejdelší stranou například půl metru se vejde na třídicí stroj, zabere méně místa v autě, nemusí to tolik lidí překládat ručně. Když vezu velkou matraci, která má také tři kila, je to přesně naopak. Z toho pak vyplývají vyšší náklady. Nejsme první, kdo zavedl ceny podle objemu zásilek.

Jakou roli hraje v optimalizaci vaší sítě digitalizace?

M. V.: Zákazníci si mohou balík odbavit částečně sami. Přes naši aplikaci nebo web zadají rozměry, přinesou zásilku na poštu, předají ji a odchází. Na tento způsob odbavení dáváme slevu. On-line platba ještě nefunguje, ale zavedeme ji ještě během tohoto roku. V téhle chvíli je automatické odbavení určené primárně pro běžné lidi, kteří přicházejí na přepážku, zatím ne pro hromadné podavatele.

60 %

Takový podíl balíků se v ČP třídí automaticky, u dopisů je to 85 %. "Oproti trendu jsme se trošku zhoupli a teď analyzujeme, kde se stal problém," říká Petr Cinkl.

Jak se nové ceny pro lidi dotkly velkých podavatelů, tedy firem?

M. V.: Došlo i ke změně cenotvorby pro hromadné podavatele. Rozlišujeme u nich zásilky strojově zpracovatelné a nezpracovatelné. Za ně je určitý příplatek.

Máte vymyšlené, jak efektivněji třídit nestandardní zásilky?

Pomocí digitalizace. Jsou potřeba lepší skenery, více digitalizace práce na vstupu.

Plánujete už nové skenery nebo další technologie?

Teď testujeme nové technologie, což má souvislost i se zásilkami z Číny. Adresní štítky na zásilkách z této země mají leckdy poštovní směrovací číslo rozdělené na dva řádky. S tím si současné skenery neporadí, takže hledáme technologie, které nám pomohou lépe pracovat s hůře čitelnými štítky, jinými formáty atd.

Také se zamýšlíme nad tím, jak s nestandardními zásilkami manipulovat efektivněji. Když už pracovník drží balík jednou v ruce, aby se nepřekládal několikrát, ale aby se ta zásilka rovnou dostala na místo, odkud se už jen přeloží do auta.

Ředitel pošty Roman Knap nedávno řekl, že se mu nelíbí, že máte centrálu ve středu Prahy, a že by měla být v průmyslovém areálu jako u ostatních logistických firem. Nabízel by se váš největší třídicí uzel v Malešicích. Jde ale o poměrně starou nemovitost. Neuvažujete tedy o sestěhování centrály i hlavního depa na nové místo?

To je hodně předběžné. Jsem ve fázi, kdy se chceme podívat na celou logistickou síť. Obrovskou výhodou Malešic je, že jsou na železnici. Navíc okolní pozemky jsou také naše.

Když se mě někdo zeptá, co si myslím o České poště, říkám, že mi připomíná Malešice. Začátkem 80. let pošta logicky dospěla do stavu, kdy potřebovala velký třídicí uzel. Začalo se projektovat, pak se stavělo a stavělo a hotovo bylo až v roce 1992. Za těch 12 let ušel logistický trh neuvěřitelný kus cesty. Malešice se ale dostavěly na základě dat z 80. let.

Petr Cinkl
Foto: Lukáš Bíba

Je tedy pravděpodobné, že v Malešicích největší třídicí uzel České pošty zůstane…

Nechci spekulovat, jestli se přestěhujeme, nebo zůstaneme. Projekt rozšíření už máme relativně dlouho.

Jaký logistický software využívá pošta a jak jste s ním spokojený?

Česká pošta má vlastní robustní software, který se jmenuje Apost. Z pohledu logistiky není uživatelsky komfortní. Pokud máme více digitalizovat, logicky se zamýšlíme i nad tím, že musíme lépe řešit svůj software.

Vyměnit ho?

Na to zatím nechci odpovídat. Uvažujeme o tom, víme, že s tím musíme pracovat a že stoprocetně musíme vytvořit pro zákazníka, podavatele, příjemce i zaměstnance uživatelsky komfortní prostředí, které nám umožní pracovat on-line se zásilkami a mít on-line správné informace.

Doručení a alternativy

Ředitel pošty prohlásil, že jasná priorita bude nyní zvýšení kvality doručování balíkových zásilek, což máte udělat pomocí moderních technologií. Co se má změnit v tomto směru?

Naše logistická síť je na hraně, a to i z pohledu zaměstnanců. Přitom technologie umožní zvládat kvalitněji větší objemy. Pošťáci mají dnes tři nebo čtyři krabičky včetně mobilního telefonu, aby byli schopní obsloužit jednu zásilku. Můj sen je, aby měli jen jednu krabičku, ve které bude úplně všechno a která bude sloužit pro podání i dodání.

Takové krabičky ale existují, takže by to mohlo být vcelku jednoduché.

Já si také myslím, že by to mělo být jednoduché.

V čem je tedy problém? V množství potřebných mobilních terminálů nebo délce tendrů?

Je to kombinace. Navíc máme starou technologii, která ale ještě není odepsaná. Můj předchůdce před pár lety mluvil o implementaci zařízení PDA, s kterým dnes pošťáci chodí. Technologie se ale rychle posunují, potřeby zákazníků se posunují, zpracování dat se posunuje, takže tato krabička je po pěti letech už zastaralá. Proto budeme hledat jiné řešení. Nové zařízení musí být schopné přijímat platební karty, číst čárový kód a QR kód atd.

Jakou máte představu o plánování rozvozových tras, jak by to mělo fungovat?

Můj cíl je plné dynamické plánování, aby řidič, když přijde ráno do auta, měl připravené své zásilky, naložil je do vozu a terminál by ho navigoval k místům vykládky. Chvíli před doručením by poslal příjemci esemesku, že se blíží kurýr. U vykládky pak terminál doručovateli řekne, jaký balíček má předat a kolik má vybrat peněz.

Logistika České pošty v číslech
  • 9 velkých třídicích uzlů a 71 menších dep
  • 490 listovních dodejen
  • 3200 pošt (poboček)
  • Podíl železniční přepravy – 30 % velké logistiky
  • Počet doručených balíků v roce 2017 – 40 mil. ks
  • Počet doručených balíků v roce 2018 – 44 mil. ks
  • Počet doručených balíků během Vánoc 2017 (říjen–prosinec) – 12 mil. ks
  • Počet doručených balíků během Vánoc 2018 (říjen–prosinec) – 14 mil. ks
  • Celkem 4000 nákladních vozidel
  • Z toho téměř 600 vozů na CNG
  • Počet pracovníků v logistice – 17 000

Co dnes chybí vašim terminálům?

Nemají mapové podklady a nefungují jako navigace. Systém pouze na základě informací naplánuje trasu a terminál pak ukazuje pořadí adres vykládky. Navíc systém nezohledňuje dopravní situaci, což je už dnes naprosto běžné. Nový terminál by to měl umět, zároveň by měl umět přijmout platbu kartou, sloužit jako mobilní telefon a umožnit on-line sledování pohybu zásilek, aby zákazník mohl kontrolovat, kde se balík aktuálně nachází.

Když dáme do jednoho balíčku všechny plány, které máte kolem analýzy a proměny sítě, tras a technologií, jak dlouho to všechno může trvat?

Z mého pohledu to bude ve střednědobém horizontu, bavíme se o třech až čtyřech letech. Je to součástí změnové strategie České pošty, o které diskutujeme i s členy dozorčí rady.

Nedávno jste se v našem článku vyjádřili, že uvažujete o aplikaci, pomocí které by mohly balíky rozvážet i běžní řidiči. Jak je to daleko?

Vnímáme tento směr a je to součást našich strategických úvah. Dokážu si představit, že bychom spolupráci s těmito potenciálními partnery pilotovali ve špičkách, tedy de facto s brigádníky, které si najmeme, aby nám pomohli třeba s vánočním provozem. Pak se nám začne ukazovat, jestli je to správný směr i pro páteřní doručovací síť.

Chcete restartovat balíkomaty?

Je to téma, které už jsme otevřeli. Kolegové o tom už několik měsíců diskutují. Růst balíkové "hmoty" se dostal na určitou hranici, takže hledáme jakoukoliv alternativní možnost, jak doručit balík k zákazníkovi mimo kmenovou doručovací síť, ať už to jsou externí výdejní místa, mobilní výdejní místa nebo výdej na místech s velkou koncentrací lidí, jako jsou nákupní centra.

Co myslíte mobilním výdejem? Že by se balíky vydávaly z poštovního auta?

Ne tak doslova. Termínem "mobilní" myslím, že by to nebyla klasická pošta. Může to být mobilní stánek, auto apod.

V současnosti upřesňujete doručování jen na dopoledne nebo odpoledne, případně někde je možnost i večer. Chcete doručovací okna zúžit?

V tuto chvíli aktualizujeme systém avizování. Dneska není komfortní, a to z několika důvodů. Za prvé časové okno je příliš velké, za druhé v avízu České pošty není informace o tom, kdo doručuje, takže se s kurýrem nelze domluvit. Také potřebujeme zjednodušit systém doručování, aby byla zásilka odbavena co nejrychleji.

Chtěli bychom vytvořit něco podobného, jako je výdej balíků na kód, který se podle mě České poště povedl. Funguje na všech poštách, na některých je navíc terminál. Když do terminálu zadáte kód, který vám přišel esemeskou, příslušný balík se odbavuje přednostně. Průměr v České poště před Vánoci byl necelé tři minuty od zadání kódu na výdejním terminálu, já mám rekord 59 sekund.

Jak široké by mělo být časové doručovací okno?

Nemělo by to být víc, než má dnes konkurence, což bývají maximálně tři hodiny. Časovým oknem v rámci doručování balíkových zásilek se zabýváme. U většiny dep využíváme optimalizační software pro výpočet tras, který vypočítá i čas zastávky. Na základě toho je stanovený interval v rozmezí cca od jedné do tří hodin. Pravidelně to vyhodnocujeme, a jakmile dosáhneme vysoké kvality úspěšnosti doručení v daném okně, chceme časová okna zákazníkům sdělovat.

Pošta ve dvou depech nabízí i skladovací služby? Počítá se s nimi do budoucna?

Myslím si, že Česká pošta v tom má velký potenciál. Je to neuvěřitelná přidaná hodnota. Když máte lidi a prostor, můžete nabídnout kompletaci, třídění, balení atd. Proč by Česká pošta nemohla být tím, kdo by zákazníkovi toto všechno zajistil a pak zásilky i doručil?

Takže byste rozšířili počet poboček, na kterých byste takové služby nabízeli?

Jde o obchodní příležitost. Nejde to udělat tak, že někde postavíme velký sklad a budeme tam nabízet logistické služby. V tuto chvíli s našimi velkými podavateli diskutujeme o tom, jestli pro ně můžeme vytvořit předsunuté pracoviště, které jim bude třídit zásilky, štítkovat je atd.

Objevila se zpráva, že pošta jedná v Číně o spolupráci v oblasti e­-commerce. Jak je to daleko k realizaci?

Je to obrovská příležitost, ale nejdřív si musíme udělat pořádek v tom, co nyní děláme, a vytvořit si volné kapacity na takový růst objemů zásilek.

Máte v Česku asi největší flotilu na palivo CNG. Jak se stavíte k elektromobilům?

Chceme v tom být hodně aktivní. Otevřeli jsme diskusi jak s výrobci, tak s akademickou půdou na ČVUT a chceme se tomu věnovat.

Zkoušeli jste už nějakou elektrododávku?

Ano, bylo to vozidlo postavené pro Německou poštu. Z pohledu provozu to hodnotíme velice pozitivně, ten stroj je odolný, je postavený tak, aby doručovateli vyhovoval, i provozní náklady jsou zajímavé. Vnímáme to jako strategický dlouhodobý projekt, takže chceme mít jistotu, že když do toho investujeme, bude to správně z provozního i ekonomického pohledu.

Související