Zabýváte se technologiemi a stroji pro vyřizování korespondence, zásilek, komunikace, přípravou a zpracováním zásilek, likvidací odpadu a dat. Poskytuje hardwarová a softwarová řešení. Před 30 lety jste ovšem začínali jako dealer kopírovacích strojů.
Ladislav Smelik (LS): Jméno naší společnosti Xertec vychází z názvu firmy Xerox Technology. V roce 1991 jsme firmu založili společně s holandskými společníky, primárně jsme byli dealerem kopírovacích strojů. Začátkem roku 1994 jsme část naší firmy odprodali společnosti Rank Xerox a vzhledem k tomu, že mezitím jsme zahájili spolupráci s dalšími dodavateli, ponechali jsme si část novou a od této doby nemáme s kopírovacími stroji nic společného. Název naší společnosti byl ovšem zaběhlý, tak jsme jej ponechali.
V našem portfoliu jsme měli vždy dvě základní položky. Jednou byla kancelářská technika, skartovací stroje, vazače, laminátory, druhou větví byla zařízení pro manipulaci s poštou, to znamená frankovací stroje, obálkovací stroje. To vše jak v malém provedení pro kanceláře, tak ve velkém provedení pro průmyslové hromadné korespondence a podobné činnosti. Na počátku devadesátých let byla potřeba těchto zařízení dosti velká, začínal marketing, ale nepoužíval se e-mail a vše se posílalo písemně.
Postupem doby přišla automatizace, elektronizace a najednou firmy již nechtěly rozesílat papírové účty a jiné dokumenty či doklady a šly cestou elektronickou. Tomuto trendu jsme se přizpůsobili.
Rodák z Třince, absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika průmyslu. Zakladatel společnosti Xertec je ženatý a má dvě děti. Práci ve firmě Xertec se věnuje celý život, víkendy rád tráví na chalupě v jižních Čechách. Mezi jeho hlavní koníčky patří sportovní potápění a fotografování pod vodou, plavání v bazénu a jízda na motocyklu Harley-Davidson.
Můžete uvést příklad?
LS: Jako příklad a významného dodavatele mohu jmenovat americkou firmu Pitney Bowes. Když v Pitney Bowes viděli, jak klesá počet počet obálek, a tím pádem obálkovacích strojů, doslova se vrhli na software, který vytváří elektronické dokumenty. A my se rovněž od té doby účastníme i fáze tvorby těchto dokumentů, dodnes nabízíme softwarovou řadu EngageOne.
Vždy, když jsme viděli, že nějaký byznys klesá, hledali jsme něco, co roste. Tak jsme se dostali i k logistice, v první řadě k balení a třídění zásilek.
Začali jsme se zabývat též profesionální průmyslovou skartací. Máme velké skartovací stroje pro odpadářské firmy a pro firmy, které likvidují archivy. Od toho byl jen krátký krok k lisování a ke kompletnímu ekologickému zpracování materiálu. A dnes likvidujeme také elektronická data, například harddisky, fyzicky i magneticky. A drobná kancelářská technika byla denním byznysem, který se nám dařil, tak jsme u něho zůstali.
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonometrie a operační výzkum. Ve společnosti Xertec prošel těmito pozicemi: 2011 až 2013 – marketing assistant; 2013 až 2015 – obchodní zástupce; 2015 až 2018 – vedoucí prodeje; 2018 až 2020 – obchodní ředitel; 2020 – generální ředitel.
Máme tedy několik nohou, na nichž stojíme, a za naši třicetiletou historii se několikrát prokázalo, že když se jedné části byznysu nedaří, tak to podrží zase jiná.
Když jste s podnikáním ve vyjmenovaných oborech na počátku 90. let začínal, byl to pro vás krok do neznáma?
LS: Snažil jsem se využívat předchozích zkušeností. Pracoval jsem v zahraničním obchodě ve Strojexportu, kde jsem se zabýval vývozem logistických zařízení. Spolupracoval jsem například s výrobcem paletových vozíků Kovo Cheb, měl jsem na starosti Švýcarsko, Itálii, vyvezl jsem několik kontejnerů na Filipíny, něco na Kubu a také jsem dělal hodně Rusko. Tam jsme vyváželi i kompletní sklady, o což se staralo konsorcium tří firem. Transporta Chrudim dělala regálové zakladače, k tomu Průmstav Pardubice stavěl budovu a Kancelářské stroje dodaly řídicí techniku.
Přičichl jsem již tehdy k automatizaci, pro některé projekty už zákazníci automatizaci vyžadovali. Šlo o indukčně vedené AGV vozíky, které převážely palety.
Technologický vývoj jste tedy vnímal velmi zblízka.
LS: Ano, ovšem obchod se tehdy dělal trochu jiným způsobem. Od začátku jsem firmu také vedl a to bylo pro mě úplně nové. První rok jsme začínali ve třech. Za rok nás bylo 30 a to už bylo složitější, člověk se učil za pochodu.
Dnes byste byli možná označováni jako start-up.
LS: To slovo nemám příliš rád z jednoho prostého důvodu. Někdo dostane nějaký nápad a snaží se jej prodat investorovi. Nikdo se nedívá na to, jestli firma někdy vydělá peníze. A to naše cesta nebyla, za 30 let jsme zažili dva roky bez zisku, jinak jsme ho vytvářeli. Start-upy získávají market share, ale připadá mi, že peníze často ne. Zdá se, že hezkých příběhů je mezi nimi méně.
Váš vývoj ale neustrnul ani v prvním desetiletí nového milénia.
LS: Již od roku ’94 jsem nakupoval podíly od svých holandských společníků a v roce 2006 jsem se rozhodl, že koupím zbytek jejich podílu, tehdy jsme transformovali společnost na akciovku. Ještě jsem měl tuzemského společníka, a když jsme transakci provedli, tak on měl devět procent a já měl 91 procent. Pak jsem odkoupil i jeho podíly, ovládl jsem 100 procent akcií. Ve firmě začal zanedlouho pracovat i můj syn Marek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111