James Emmett "Jim" Casey. Pokorný, stydlivý americký teenager s irskými kořeny a velkými ideály. Tak lze charakterizovat muže, který na počátku 20. století založil jednu z nejúspěšnějších amerických logistických firem, dnes známou jako UPS. Přísné zásady, standardy i striktní firemní kultura jsou nejen významnými symboly, které ovlivňují jednání zaměstnanců, ale mají rovněž důležitou roli v rámci správného fungování poskytovaných logistických služeb.

Hlavně neodbočovat vlevo!

K efektivitě provozu firmy už ve 20. letech minulého století přispěly dopravní pásy pro třídění balíků, některé dokonce vymyslel Jim Casey osobně. Jednou z důležitých zásad a znaků UPS je péče o vozový park. Na čistotu dodávek kladl důraz už Caseyho spolupracovník Charlie Soderstrom v raných začátcích firmy, a především díky němu se UPS mohla už ve 20. letech pochlubit automatickou myčkou aut.

Dalším důležitým klíčem k úspěchu logistického kolosu bylo zaměření se na efektivitu doručování zásilek prostřednictvím nejlepší trasy. Toho docílili několika zásadami, jakými jsou pokud možno necouvat, držet klíče od auta v pravé ruce pro rychlejší start a zdržovat se odbočování vlevo. Tyto zásady šetří v rámci jednotlivých úkonů vteřiny, celkově však dělají z UPS oproti konkurenci rychlejšího doručovatele.

Důležité milníky pro vznik UPS

1901 Jim Casey začíná pracovat u doručovacích služeb

Spřátelil se s Claudem Ryanem (v American District Telegraph)

1903 První zkušenost se založením doručovací společnosti – City Messenger Service

1907 Založení American Messenger Company s Claudem Ryanem

1913 Fúze s Motorcycle Delivery Company – vzniká Merchants Parcel Delivery

1916 Charlie Soderstrom vstupuje do firmy a dá UPS firemní barvu a zásady pro údržbu vozového parku

Zaměření se na B2C a vytvoření dalších firemních zásad

1919 Převzetí Motor Parcel Delivery, kterou přejmenovali na United Parcel Servis

Levotočivé odbočování zdržuje řidiče při jízdě, protože je třeba dát přednost protijedoucím vozidlům, a navíc je zde vyšší riziko nehodovosti. V USA se navíc na většině světelných křižovatek smí při odbočování doprava jet i na červenou.

Možná právě díky této zásadě má UPS méně než jednu nehodu na milion ujetých kilometrů. Tato zásada a inovace se ve Spojených státech dodržuje dodnes. Samozřejmě s využitím propracovaných technologií. ORION (On-Road Integrated Optimization and Navigation) je systém, který vypočítává nejlepší dodávkové trasy s ohledem na vzdálenost, palivo a čas a eliminaci odbočování vlevo. Řidiči díky němu jezdí převážně rovně nebo odbočují vpravo. Systém ORION byl testován v letech 2003 až 2009, nasazen do ostrého provozu v roce 2013. O tři roky později už existovalo 55 tisíc optimalizovaných tras. To podle dat UPS znamená snížení emisí oxidu uhličitého až o 100 tisíc tun ročně, nižší spotřebu paliva a ušetřené náklady ve výši stovek milionů dolarů.

Systém ORION společnost nevyužívá na evropském kontinentu, podle aktuálního vyjádření jejích zástupců tuto možnost zvažuje.

Nižších nákladů na přepravu ovšem UPS dosahuje i využíváním vozů na alternativní paliva, ať už jde o zemní plyn, biometan nebo o elektřinu. V Německu se ujalo tříkolové nákladní elektrovozítko, v Česku je UPS součástí projektu zelené citylogistiky EkoLogis.

O tom, že UPS investuje do "čisté dopravy", svědčí i postupný proces elektrifikace vozidel. Loni odkoupila podíl ve společnosti Arrival, od které zakoupí minimálně 10 tisíc elektrických dodávek.

Jak to všechno začalo

Vybudovat takový logistický gigant od základu byla docela fuška, ale Jim Casey byl snad k vybudování velké logistické firmy předurčen. Už v 11 letech začal pracovat jako asistent řidiče doručovacích služeb v Seattlu (ve státě Washington). Díky tomu poznal snad každou ulici a zákoutí tohoto prudce se rozvíjejícího města. To bylo základem pro jeho budoucí aktivity. Touha po vzdělání a návrat do školních lavic ho proto zavedly na noční směny do American District Telegraph, kde se seznámil s Claudem Ryanem − důležitý okamžik pro budoucí vznik UPS.

V 19 letech, v roce 1907, se Jim Casey po několika neúspěšných pokusech o založení doručovací firmy rozhodl právě s Claudem Ryanem založit další kurýrní službu − American Messenger Company. Jejich tehdejší kapitál představovala půjčka ve výši 100 dolarů, dva telefony, dvě kola a šest dalších zaměstnanců. Své zákazníky si získali tím, že je informovali o času doručení jejich zprávy nebo balíčku. Na transparentech vyvěšených po frekventovaných ulicích Seattlu nabízeli služby dnes označované jako 24/7. Toho využil jejich první pravidelný zákazník − firma King Brothers Clothing. Díky pravidelným zakázkám si Jimova doručovací společnost mohla najmout větší kanceláře a otevřít další pobočku v Seattlu. Do společnosti nastupuje i Jimův mladší bratr George Casey a o rok později se počet zaměstnanců rozrůstá na 10. A na Vánoce si najímali několik desítek dalších kurýrů.

Rok 1913 byl dalším důležitým milníkem. Tehdy se Jimova American Messenger spojila se společností Motorcycle Delivery Company. Nově vzniklá Merchants Parcel Delivery se pyšnila 25 posly, šesti motorkami, a dokonce i prvním autem − Ford Model T. A do dvou let se tato společnost stala největší firmou s doručovacími službami v Seattlu. Na provoz jim ale chyběla hotovost a bankéři k nim nebyli přívětiví. V roce 1916 kupuje akcie společnosti již zmiňovaný Charlie Soderstrom − zkušený řidič, jehož zásluhou mají firemní vozy UPS typickou hnědou barvu. Tato barva − hnědá Pullman − se dříve používala u železničních vozů. Charlie ji zvolil proto, aby minimalizoval viditelnost prachu a špíny. Odstín mírně upravili a ten se stal základem firemního brandu UPS − jak dodávek, tak zaměstnaneckých uniforem.

Prvním opravdu důležitým velkým zákazníkem Merchants Parcel Delivery byl obchodní dům Bon Marche, pro kterého doručovali zásilky jeho zákazníkům. Obchodní dům si sice držel vlastní flotilu, ale později od ní upustil a spokojil se s externí kurýrní službou. Tak získal i další obchodní domy, jež se staly klíčovými zákazníky společnosti, a díky nim se firma zaměřovala na služby B2C. Zde se již utvářely další zásady, které jsou součástí UPS dodnes − každý den stejný řidič na pravidelné trase (to aby zákazníci poznali svého doručovatele) a politika tří pokusů o doručení zásilky před vrácením odesílateli.

Zajímavost

UPS má téměř půl milionu zaměstnanců, z toho 430 v České republice. Ti všichni musí dodržovat přísné zásady, které Jim Casey stanovil už na počátku minulého století. Ty se týkají nejen péče o auta, ale také vzhledu zaměstnanců. Kurýři musí mít oholené tváře a vlasy střižené maximálně po ramena. V USA ale koncem roku 2020 uvolnili některá pravidla, a kurýři tak nyní mohou nosit i úhledný plnovous, afro či dredy. Ještě v roce 2018 musela UPS zaplatit vysokou pokutu za to, že "upozaďovala" zaměstnance s dlouhými vlasy či plnovousy.

Jak UPS ovládla Ameriku

Firma se postupně rozrůstala, a to většinou nákupem a převzetím jiných firem. Jednou z nich byla kalifornská firma Motor Parcel Delivery. Ta však nemohla dál vystupovat pod názvem Merchants Parcel, protože taková již v Kalifornii existovala. A proto společnými silami vznikl název United Parcel Service − UPS. Založení dnešní balíkové služby UPS se ovšem datuje již k roku 1907, kdy vznikla The American Messenger Company, předchůdce UPS. Přitom v Seattlu pokračovala firma až do roku 1925 stále pod názvem Merchants Parcel Delivery.

Možná právě vstup do Kalifornie byl dalším milníkem pro úspěch UPS. Převzetím jedné z dalších společností totiž získala právo "společného dopravce". A tak se UPS otevřela cesta k přepravě balíků jakékoliv velikosti a na jakoukoliv adresu v jižní Kalifornii. Díky tomu se mohla zaměřovat kromě B2C i na B2B trh, což sice vyžaduje přísnější požadavky v rámci nákladní dopravy, ale rapidně se tak zvýší objem dodávek. Najednou byla žádanou logistickou firmou v Oaklandu, Los Angeles, ale i v San Francisku, Portlandu a dalších velkých městech. Na počátku 20. let UPS dodávala ani ne milion balíčků ročně, o pár let později to už bylo víc než 11 milionů dodaných zásilek.

UPS dlouho bojovala s federálními úřady o práva dodávat balíčky do dalších amerických států, to se jí plně podařilo až po dlouhé době, v průběhu v 60. a 70. let. V roce 1975 mohla UPS obsluhovat každou adresu v kontinentálních USA, do konce téhož roku se dostala i na Havaj a o dva roky později na Aljašku. Dnes tento logistický kolos dodává přes 20 milionů balíčků denně do 220 zemí po celém světě.

UPS míří do Evropy

UPS se rozrůstá i nadále. V roce 2001 získala společnost Mail Boxes Etc., předního franšízora maloobchodních přepravních, poštovních a obchodních služeb. Díky tomu získala přes tří tisíce nových doručovacích lokací v Evropě i v USA, které tam přejmenovala na UPS Store.

Mezi další akvizicemi vyniká převzetí Coyote Logistics (jde o jednu z největších spedičních firem v Severní Americe) v roce 2015 nebo koupě zprostředkovatele silniční nákladní přepravy Freightex, který se zaměřuje především na region Velké Británie. "Velká Británie a Evropa jsou pro UPS strategickými trhy pro růst zprostředkovaných služeb nákladní dokládkové přepravy a nabízejí velké možnosti růstu v oblasti přeshraniční přepravy," uvádí Alan Gershenhorn, obchodní ředitel UPS. Probojovat se do Evropy ovšem nebylo snadné, UPS třeba prohrála s konkurenčním FedExem boj o TNT Express.

Jednu z klíčových rolí UPS na evropském kontinentu hraje i Česká republika, kde se nachází centrála pro střední a východní Evropu. Nynější tuchoměřické logistické centrum má třídicí kapacitu pět tisíc zásilek za hodinu, což je víc než ve starší ruzyňské provozovně. UPS Česká republika má osm skladů zaměřujících se na expresní služby, ale také na kontraktní logistiku a nákladní přepravu, a tři pobočky − v Praze, Brně a Ostravě.

Z pražského letiště a od loňského září navíc i z Ostravy pravidelně odlétají nákladní letadla do Kolína nad Rýnem, kde je hlavní evropský hub společnosti. Ufku Akaltan, ředitel UPS pro východní Evropu, uvedl pro server Zdopravy.cz: "Nové spojení Ostravy s evropským hubem umožní pozdější vyzvednutí zásilky u zákazníka, což představuje významné zlepšení pro podniky na přibližně 4700 poštovních směrovacích číslech."

Ze silnice do vzduchu

Největším konkurentem UPS je již zmíněná společnost FedEx. A konkurence bývá dobrou hybnou silou. A tak v roce 1981 UPS napodruhé pronikla do letecké nákladní přepravy. Její první pokus dostat se na nebe proběhl v roce 1929, kdy vznikla United Air Express. Jenže UPS včetně souvisejících logistických služeb koupil tehdejší letecký gigant Curtiss-Wright. Jim Casey a jeho partneři obdrželi dva miliony dolarů a akcie. V říjnu téhož roku ale přišel krach na newyorské burze a Jim odkoupil svoji společnost zpět za minimální cenu. Dva miliony dolarů mu zůstaly, využil je tehdy pro budování newyorské sítě.

V roce 1985 UPS uskutečnila první leteckou přepravu mezi USA a Evropou. A o tři roky později získala souhlas Federálního úřadu pro letectví (FAA) k provozování vlastních letadel. Tak vznikla UPS Airlines.

Dnes UPS patří mezi jedny z největších nákladních leteckých společností na světě. Největším leteckým uzlem UPS je Worldport v Louisvillu v Kentucky, kde se denně vystřídá až 300 příletů a odletů. Zaměstnanci vykládají a nakládají letadla na 125 rampách. Zdejším třídicím střediskem projde přes 400 tisíc balíků za hodinu, které se posouvají na více než 30 tisících dopravnících o délce 255 kilometrů.

Výhody využití dronů

Letadla však nejsou jediným vzdušným přepravním prostředkem. Důraz na ekologii je totiž jedním z dalších znaků UPS. I proto v posledních letech začíná využívat pro přepravu zásilek také drony. Své první zásilky léků na předpis pomocí dronů společnosti Matternet dostali senioři v The Villages na Floridě už koncem roku 2019. UPS doručuje drony také v areálu nemocnice WakeMed v Severní Karolíně. Nemocniční kampus je rozlehlý a jak uvedl server Hybrid.cz, přeprava laboratorních vzorků se zkrátí z půlhodinové jízdy autem na tři minuty a 15 sekund. Navíc se touto přepravou snižují náklady, zvyšuje se efektivita a rychlost dodávek, na kterých může záviset i lidský život. Dron letí po předem určené letové dráze a ovládá ho speciálně vyškolený pilot.

UPS s pomocí německého výrobce Wingcopter pracuje rovněž na nové generaci dronů. Ty vystartují kolmo jako raketa, ale pak přecházejí do vodorovného letu s využitím křídel. Jejich výhodou je, že mohou startovat i přistávat v úzkých a špatně dostupných prostorech.

Koronavirová pandemie

Začátkem roku se na celém světě začalo s očkováním proti koronaviru. A právě přeprava vakcín je jednou z největších logistických výzev dneška. Například vakcína od Pfizeru si totiž žádá speciální zacházení. Musí být skladována a přepravována při velmi nízké teplotě − až okolo minus 80 stupňů Celsia. K její přepravě se tedy využívají speciální krabičky s dvojitou membránou a suchý led. Ten je z pohledu Federální letecké správy nebezpečným nákladem a může být při nesprávném skladování i nebezpečný.

UPS koncem února letošního roku přepravila první vakcíny od Pfizeru letecky z Belgie na mezinárodní letiště Inčchon v Jižní Koreji, odkud jsou rozváženy do skladů po celé zemi. Podle informací Logistiky pověřil Pfizer právě UPS též převozem vakcíny do České republiky.

UPS je logistická firma s dlouholetou historií. Už ve 20. letech její zakladatel Jim Casey stanovil zásady, které si drží dodnes. Díky nim se postupně vypracovala na jednu z největších a nejdůležitějších doručovacích firem v USA i po celém světě. Z původní firmy zaměřené na prosté doručování balíčků nyní čelí globálním logistickým výzvám dneška včetně zmíněné přepravy vakcín proti covidu-19. Svými technologiemi a spoluprací s jinými progresivními společnostmi dává zelenou rozvoji alternativních přeprav, ať už pomocí elektrických aut nebo dronů.