Za koronavirovou pandemií zatím nezůstává hrozivá nezaměstnanost. Firmám i jejich pracovníkům však covid-19 přinesl vysokou míru nejistoty. Díky velmi nízké míře nezaměstnanosti rostla v předchozích letech fluktuace, v některých oborech se lidé nebáli měnit zaměstnání i vícekrát do roka. S pandemií se však situace změnila. Lidé v současnosti upřednostňují spíše stabilitu a jistotu dlouhodobého zaměstnání a patrná je u nich i vyšší míra loajality k zaměstnavateli.

Následkem změn vyvolaných pandemií se v roce 2020 zvýšila nerovnováha mezi lidmi. "Pandemie také zvýšila sociální nerovnost a postavení žen na trhu práce," upozorňuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup. "Ještě více rozdělila svět na lidi, kterým rostou mzdy, nemusí dojíždět do práce díky rozšíření home officu a mají více času na koníčky a rodinu. Vedle toho se rozrostla skupina lidí, kterým příjmy klesly a musí se rekvalifikovat. Tito lidé se pokoušejí uplatnit v nových sektorech, ale některým to příliš nejde.

Stagnující čísla nezaměstnanosti mohou vyvolávat dojem, že například lidé z gastronomie přešli do jiných segmentů, a proto se nic neděje. Ve skutečnosti jsou zde lidé, kterým se výrazně zhoršil životní standard a vyhlídky do budoucnosti, a vedle toho firmy, které nemohou obsadit volná pracovní místa, protože lidé s potřebným profilem na trhu buď nejsou, nebo nechtějí v době nejistoty měnit práci.

Z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment
  • během jarní vlny pandemie snížilo 34 procent firem počet zaměstnanců,
  • během podzimní vlny propouštělo pouze 21 procent,
  • téměř polovina zaměstnavatelů počet zaměstnanců v průběhu obou období neměnila,
  • na podzim třetina firem počet zaměstnanců navyšovala,
  • čtvrtina firem, které na jaře propouštěly, již v létě doplnila pracovníky na původní stav,
  • 31 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v listopadu byl počet jejich zaměstnanců na vyšší úrovni než v únoru téhož roku

Zdroj: Grafton Recruitment

Poptávka a nabídka se na pracovním trhu liší

"V našem listopadovém průzkumu trhu práce uvedlo 64 procent firem, že se k původní intenzitě náboru již nikdy nevrátí," říká Jaroslava Rezlerová. "Zároveň ale tyto firmy v průměru uvádějí, že v příštím roce nechystají drastické propouštění. Třetina všech volných pozic na trhu, tedy 107 tisíc, je obsluha strojů ve výrobě a tyto pozice se nyní velmi těžko obsazují. Lidé z gastronomie a služeb nemají o práci ve výrobě zájem. Klesl zájem zahraničních pracovníků o práci v ČR a firmy si s touto situací nevědí rady."

Podle Jaroslavy Rezlerové práci hledá rovněž přes 80 tisíc pomocných dělníků především ze stavebnictví, 67 tisíc řemeslníků a opravářů nebo 29 tisíc různých specialistů a techniků. Turbulentní je situace i v sektoru informačních technologií. Z hlediska dlouhodobého růstu zaměstnanosti sice zůstává nejperspektivnějším oborem, ale celá řada velkých programátorských firem musela propustit stovky specialistů, protože mnoho firem odkládá investice do IT na lepší časy. Přechod obchodu a služeb do on-line prostředí ale přinesl nárůst zakázek pro jiné IT firmy, takže se trh rozhýbal i v této oblasti.

"Zajímavé je, jak se liší nabídka a poptávka na trhu z hlediska prostoru, času a požadovaných dovedností. Dobře je to vidět například v postiženém sektoru služeb a prodeje, kde je na úřadech práce registrováno 65 tisíc lidí bez práce, ale firmy nemají v této oblasti obsazeno 27 tisíc pracovních míst," doplňuje Jaroslava Rezlerová.

Zatímco na podzim ManpowerGroup zaznamenal výrazné oživení náborové aktivity firem a v závěru roku navzdory zpřísnění vládních omezení poptávka příliš nebrzdila, v průběhu ledna agentura zaznamenala opětovné zamrznutí trhu práce v důsledku negativních zpráv o nových mutacích koronaviru a uvolnění restrikcí, které je v nedohlednu.

Mzdy zatím neklesají, firmy na ně nechtějí sahat

I když se v souvislosti s koronavirovou krizí často hovořilo o snižování mezd, odměn i benefitů, ve skutečnosti v loňském roce většina zaměstnavatelů k žádným změnám nepřistoupila. Z průzkumu prováděného agenturou Grafton Recruitment vyplynulo, že na jaře nezměnilo výši mezd plných 72 procent zaměstnavatelů, během podzimu pak dokonce 88 procent. Podobná situace panovala i v případě zaměstnaneckých benefitů. I přes pokračující nouzový stav ve většině firem nyní převládají optimistické výhledy do budoucna.

"Ke snížení mzdy přistoupili zaměstnavatelé jen výjimečně, 12 procent snižovalo mzdy v době jarní vlny pandemie a pět procent v průběhu podzimní vlny," upozorňuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. "Z dat průzkumu však vyplývá, že ve valné většině případů šlo o snižování dočasné a mzdy se u těchto zaměstnavatelů už opět pohybují na úrovni před vypuknutím pandemie. Podobně na tom byla i situace s odměnami a zaměstnaneckými benefity. Odměny se během pandemie neměnily u 70 procent společností, benefity pak zůstaly stejné u tří čtvrtin firem. Snížit benefity byla nucena pětina zaměstnavatelů, tři procenta z nich však již objem poskytovaných benefitů vrátila na původní úroveň.

Změny ve výši mezd nejsou na pořadu dne

Výsledky průzkumu rovněž ukazují, že více než polovina firem aktuálně nečeká v nejbližších měsících změny v oblasti nastavení mezd. Změny směrem k lepšímu očekává 15 procent společností, naopak negativní vývoj situace předpokládá 10 procent firem. Převážná většina společností také uvedla, že v budoucnu neočekává žádné změny ani v oblasti odměn, navýšení odměn očekává pouze desetina dotázaných, a to nejčastěji o méně než 10 procent.

E-commerce pomáhá logistice v dalším růstu

Dopady pandemie na trh práce jsou velmi nerovnoměrné a i v rámci některých drasticky postižených odvětví existují firmy, které rostou a naopak. "ManpowerGroup má několik klientů z výrobního sektoru, jejichž firmy jsou z globálního pohledu negativně zasažené, ale jejich české pobočky rostou, protože došlo k přesunu některých zakázek například z německých nebo jihoamerických závodů právě k nám," říká Jaroslava Rezlerová. "V logistice vidíme zvýšenou poptávku po zaměstnancích především v procesech napojených na e-commerce. Výrobní logistika je spíše v nejistotě, ale existují významné výjimky."

Riziko a míra propouštění nyní závisí především na dalším pokračování a účinnosti vládních programů na zachování zaměstnanosti. Bez ní by podle Jaroslavy Rezlerové již loni na jaře došlo k obrovské vlně redukce zaměstnanců.

Představuje tedy logistika do budoucnosti bezpečný přístav z hlediska nabídky pracovních míst? Velká část outsourcingu logistických procesů je zaměřena na podporu výrobních firem, kde dominuje automotive, ve kterém docházelo k negativnímu vývoji i před pandemií jako důsledek nových ekologických norem. Logistika v e-commerce v minulém roce rostla díky změně nákupních zvyklostí lidí. Další růst však závisí na spotřebitelském optimismu lidí, který se do velké míry závisí na perspektivě jistoty zaměstnání a růstu mezd.

Propouštění by v oboru nemělo být aktuální

Logistika loni patřila mezi obory, kde se nabíralo. V Graftonu očekávají, že tomu bude i letos, byť třeba ne v takové míře jako vloni. "Na základě současných informací a očekávaného vývoje nečekáme, že by v logistice mělo docházet k výraznějšímu propouštění," domnívá se Jitka Součková. Logistika patří mezi obory, které vloni zaznamenaly růst. Pro letošní rok, kdy ČNB předpovídá růst ekonomiky o 2,2 procenta, zatím Grafton nepředpokládá v logistice výrazné propouštění. Naopak je pravděpodobné, že logistika jako obor letos − minimálně v prvním pololetí − dál poroste a bude tedy spíše nabírat nebo udržovat stav pracovní síly na současné úrovni. "Určitě se dá říci, že pokud by se v logistice propouštělo, tak to bude méně než v jiných oborech," poznamenává Jitka Součková.

Záleží ovšem na konkrétní pozici či pracovní náplni a také na tom, do jak vzdálené budoucnosti se díváme. Například pozice řidičů mohou pro mnoho lidí v současnosti představovat bezpečný přístav, který nabízí dostatek pracovních míst s relativně nízkými kvalifikačními předpoklady. To se ale může za několik let změnit, pokud se v praxi začnou prosazovat autonomní osobní i nákladní vozidla.

Práce v logistice neztrácí perspektivu
Práce v logistice neztrácí perspektivu
Foto: Shutterstock

Digitalizace přináší změny, ne každého se ale dotknou stejně

"Nejviditelnější změnou poslední doby napříč obory je příchod nařízené práce z domova, kdy zaměstnanci plošně zjistili, že vzdáleně by mohli fungovat i nadále," říká Lucie Eliáš, personální ředitelka logistické společnosti C.S.Cargo. To samozřejmě platí v případě pozic, u nichž je práce z domova možná. C.S.Cargo podle Lucie Eliáš preferuje osobní jednání a spolupráci, proto řeší otázku, jak po pandemii s home officem naložit. "Jedno ale víme jistě. Naše pracovníky ve skladu a řidiče za volantem nám nikdo "z domova" nenahradí. V tomto směru zůstane v blízké budoucnosti vše při starém," podotýká Lucie Eliáš.

Elementární potřeba dopravy a logistiky jako základního kamene kritické infrastruktury společnosti je neodmyslitelná při zajištění zachování nezbytného pohybu osob, zboží a služeb. Vzhledem k poloze České republiky ve středu Evropy bude z pohledu zaměstnance tento obor nadále bezpečným přístavem. Částečně se bude pokračovat v digitalizaci a dojde ke změně pracovní náplně některých zaměstnanců v souvislosti se vzrůstajícím podílem e-commerce na trhu.

"Nahradit řidiče a zároveň i závozníka, který lidem dopraví zboží na tzv. poslední míli, nikdo neumí a jejich potřeba bude mít vzestupnou tendenci," zdůrazňuje Lucie Eliáš. Ani ona nečeká, že by v logistice došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti. "Dojde k jisté optimalizaci pracovních sil a (jak jsem zmiňovala) i k integraci nových technologií. Ty s sebou přinesou změnu pracovních činností a charakter práce, ale nikoliv výrazný nárůst nezaměstnanosti."

Opatrnost v náboru i propouštění potrvá

Také další logistické firmy vidí ve svém oboru jistotu. "Logistika bude bezpečným přístavem pro kvalitní pracovníky," zdůrazňuje Marie Šedivcová, HR manager logistické společnosti Dachser Czech Republic. "Předpokládáme, že logistické společnosti budou opatrné v náboru, ale i v propouštění, záleží na tom, na jaký segment se orientují. V mnoha společnostech hledají interní možnosti, jak například aktuálně nevyužité zaměstnance přesunout na jiná oddělení, což samozřejmě není řešení pro všechny."

Ovšem Marie Šedivcová v této souvislosti upozorňuje, že v logistice záleží, na jaký obor je navázána. Ty logistické společnosti, které nemají dostatečně diverzifikované portfolio zákazníků, mohly být ovlivněny poklesem přepravovaných a skladovaných objemů zboží z oborů, které zaznamenaly v minulém roce pokles.

Pandemie komplikuje už tak náročnou práci řidičů

Opatrnější je ale Petr Kozel, CEO a předseda představenstva společnosti VCHD Cargo, která se orientuje na mezinárodní kamionovou přepravu. Zdůrazňuje, že doprava se potýká se třemi hlavními problémy v oblasti lidských zdrojů − za prvé je to ztráta společenské prestiže práce řidiče v mezinárodních kamionových přepravách za posledních 10 či 15 let. Za druhé je to velmi špatná situace v České republice a i v dalších státech z pohledu sociálního zázemí řidičů. A konečně jsou to vysoké nároky na práci řidiče − tedy odpovědnost a znalosti na straně jedné a rizika pro něj z jeho práce vyplývající na straně druhé. Sem patří například znalost správného zabezpečení nákladu, znalosti předpisů Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR, ale také třeba zbožíznalství. K tomu přistupuje schopnost řešit náročné situace v dopravním provozu, převzít odpovědnost za náklad a podobně.

"Za dopravu se určitě nejedná o bezpečný přístav," říká Petr Kozel. "Je zde vysoká kapitálová náročnost, vysoká konkurence na trhu a nízká průměrná ziskovost odvětví nákladní kamionové dopravy. Navíc průměrný řidič se věkem blíží k 50 rokům a mladí řidiči v oboru nejsou. To vše bude ovlivňovat existenci českých přepravních firem."

Logistika jako oběhový systém ekonomiky

Vladimír Černý, human resources director z logistické firmy ESA, v této souvislosti klade otázku po dalším vývoji. "Důležité je, aby skončilo zdravotní riziko a záleželo jen našich schopnostech. Nevěřím, že až se situace stabilizuje, dojde jednoduše k návratu do stavu před pandemií. Očekávám, že se povezeme na vývoji ekonomiky ve tvaru K a že zejména situace v sektorech, kde bude trajektorie jdoucí dolů, nabere rychlejších obrátek. Stále však budou obory, které budou minimálně stagnovat či růst, u těch rostoucích a z pandemie těžících bych se obával vyššího zdanění. Obecně nevěřím v nějaké katastrofické scénáře, spíše v korekci," říká Vladimír Černý.

Logistika je oběhový systém ekonomiky, proto nemůže zůstat nedotčena vývojem situace v ekonomice jako takové. Řada firem jistě využije situace a projde obměnou v reakci na dobu nedávno minulou, kdy byla vysoká poptávka po pracovní síle a bylo třeba brát naprosto kohokoliv. "O přetlaku nabídky bych však rozhodně nemluvil, odliv pracovní síly se odehrává jen v některých oborech a požadované znalosti a zkušenosti nejsou často s jinými obory, včetně logistiky, kompatibilní," podotýká Vladimír Černý.

Pomoc státu firmám musí být především efektivní

"Vláda podle všeho dala v létě a na podzim přednost ekonomice před počtem mrtvých," komentuje Jaroslava Rezlerová. "Program antivirus a kurzarbeit zamezil propouštění především ve velkých firmách. Většina lidí je ale zaměstnaných v malých a středních podnicích, které si stěžují na nedostupnost a neefektivitu záchranných programů. Tam by měla být nyní upřena hlavní pozornost."

ManpowerGroup už několik let ve svých průzkumech trhu sleduje, jak digitalizace proměňuje způsoby práce a požadované profily zaměstnanců. Současnou dekádu proto označuje jako revolucí dovedností. Pandemie tyto procesy výrazně urychlila a ukázala klíčovým význam digitalizace ve firmách, školství i státní správě.

V Graftonu nevidí růst nezaměstnanosti jako hrozbu. "Nezaměstnanost v České republice byla od roku 2017 rekordně nízká, zhruba dvě procenta," upozorňuje Jitka Součková. "Pracovní trh byl vyčerpaný a ve většině oborů byl setrvalý nedostatek vhodných kandidátů. Nárůst nezaměstnanosti tedy pro pracovní trh nemusí být nutně negativním jevem, kterému by stát měl za každou cenu bránit. Průměrná obecná míra nezaměstnanosti v samostatné České republice mezi lety 1993 a 2018 byla šest procent, aktuálně se pohybujeme kolem čtyř procent."

Lidé potřebují pomoci zejména s rekvalifikací

"V prvé řadě bych zmínil to, co by stát dělat neměl, a to vytvářet další a další pracovní místa ve státní správě," myslí si Vladimír Černý. "Ta sama sebe nezaplatí. Co by udělat mohl, je přijmout takzvaný kurzarbeit v podobě, která nebude opomínat slovo ,práce'. Nevěřím na tvorbu pracovních míst státem prostřednictvím dotací a nekonečných regulací, ale pouze na vytvoření rámce, ve kterém mohou lidé a firmy svobodně a odpovědně podnikat."

Na možnosti pracovníků, kteří se změnou zaměstnání mění i obor, myslí Lucie Eliáš. "Ve všech oborech se nyní mění typy lidí ucházejících se o práci. Hlásí se ti, jejichž podnikání za pandemie dostalo červenou, a nyní se snaží prosadit v jiných oborech," říká Lucie Eliáš. "To může být bez dostatečných znalostí a praxe stresující. V tomto směru by měl stát posílit rekvalifikační kurzy a vzdělávání osob, aby se tito lidé mohli uplatnit."

Související