Doprava zboží po vodě bývá považována za způsob nejméně zatěžující životní prostředí. To sice platí při posuzování spotřeby paliva na tunokilometr, jenže vzhledem k rozsahu zejména námořních přeprav je celkový objem škodlivých emisí značný. Počet lodí brázdících oceány na mezikontinentálních trasách přitom stále roste, neboť naprostá většina zboží ve světovém obchodu putuje právě po moři.

Ke značné ekologické zátěži z námořní dopravy přispíval ještě donedávna mazut používaný jako palivo pro motory velkých zaoceánských lodí. Mazut je zbytkový podíl při destilaci ropy a patří mezi nejméně "čistá" paliva. Jeho používání bylo proto dlouhodobě kritizováno. Ovšem mazut je levnější než například motorová nafta, což představovalo hlavní argument rejdařů pro jeho nákup do lodních palivových nádrží. Jenže mazut má obvykle vysoký obsah síry a při jeho spalování vzniká množství sazí.

Řada států již dříve stanovila různá omezení pro používání nešetrných paliv u lodí vplouvajících do jejich přístavů nebo plujících podél břehů. Ale až od ledna 2020 vstoupilo pod záštitou Mezinárodní námořní organizace IMO v účinnost globálně závazné Nařízení č. 15, Přílohy 6 Mezinárodní úmluvy k prevenci znečištění z lodí MARPOL, známé rovněž pod názvem Sulphur 2020. Co to pro rejdaře znamená? Pro pohon svých lodí nyní musí používat buď kvalitnější, nízkosirné palivo, nebo vybavit lodní motory speciálními pračkami výfukových plynů, označovaných anglicky "scrubbery".

"Ovšem řešení této povinnosti pomocí instalace čističek výfukových plynů − scrubberů − jako spíše střednědobého řešení s sebou přinášelo a ještě přináší pro majitele či provozovatele obchodních lodí řadu problémů," upozorňuje Petr Kolář z katedry logistiky VŠE v Praze. "Za vše snad stačí jmenovat u tzv. open-loop scrubberů nutnost využívat k čištění paliva mořskou vodu, která od sebe odděluje původní palivo a jeho sirnatou složku. Tato voda je pak vypouštěna do moře. Názory na to, zda tato voda může potenciálně znečistit a ohrozit místní mořský ekosystém, se liší, ale výsledky několika odborných analýz nevypadají pro provozovatele zrovna pozitivně."

Řešením může být zkapalněný zemní plyn

Jinou možností je nasadit ušlechtilá paliva, jako je třeba zkapalněný zemní plyn LNG. Zkapalňování, přeprava i výroba LNG jsou dnes už dobře zvládnuté, palivo má vysokou koncentrovanou energii a ve srovnání s konvenčními pohonnými látkami velmi nízké emise. LNG získává na popularitě především při stavbě nových lodí, zejména jako pohon obřích kontejnerových plavidel.

"Tyto lodě již bezezbytku splňují nové emisní normy pro námořní dopravu, a to buď instalací praček spalin čili scrubberů, nebo přechodem na LNG, což u starších plavidel bylo konstrukčně velmi obtížné," vysvětluje Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR. "U právě rozestavěných plavidel − a je jich v tuto chvíli 37! − se objevují i hybridní pohonné jednotky na LNG a nízkosirné palivo. Tím bude současně vyřešen logistický problém výroby, přepravy a skladování zkapalněného plynu v některých částech světa a zároveň se tím zmírňuje obava z dopadů očekávaného růstu ceny nízkosirné palivové varianty po odeznění krize."

Do pohonu nových lodí zkapalněným zemním plynem investuje například francouzský rejdař CMA CGM. Do roku 2022 hodlá mít ve své flotile 26 plavidel na LNG.

"Se zrychlujícím se rozvojem infrastruktury pro distribuci LNG jako námořního paliva při do budoucna očekávaném dalším zpřísňování v oblasti emisních limitů nejen u oxidů síry, ale i třeba u pevných částic pro oblast takzvaných nízkoemisních zón se zdá, že zkapalněný zemní plyn již dnes zdárně nachází své místo na trhu," uvádí Petr Kolář z katedry logistiky VŠE v Praze. "A to nejen v oboru námořní, ale i silniční nákladní dopravy. Na druhé straně je ale nutné si uvědomit, že tlak na udržitelnost oboru námořní dopravy vede logicky k růstu provozních, respektive přepravních nákladů. A koneční spotřebitelé, zejména z rozvinutých tržních ekonomik, kteří se termínem jako udržitelnost rádi ohání, by měli být připraveni tyto zvýšené náklady zaplatit. Poptávka po nákladní přepravě je totiž, podle drtivé většiny praktickými přístupy ověřených vědeckých východisek, odvozena právě od poptávky po zboží," upozorňuje dále Petr Kolář.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.