Nejdelší silniční tunel na světě, norský Laerdalský tunel, měří 24,5 kilometru a řidiči jím projedou asi za 20 minut. Stavba na jihu Norska, která zkrátila cestu z metropole Osla do západonorského přístavu Bergenu z dřívějších 14 na sedm hodin, se stavěla pět let a stála v přepočtu 46,6 miliardy korun. Laerdalský tunel, ve kterém se neplatí mýtné, se stal při svém otevření před 20 lety, 27. listopadu 2000, nejdelším silničním tunelem světa, když o téměř osm kilometrů překonal Gotthardský tunel ve Švýcarsku, který držel s délkou 16,9 kilometru primát od září 1980.

Nejdelším tunelem světa je od roku 2016 Gotthardský železniční tunel ve Švýcarsku, který měří přes 57 kilometrů. V Česku je nejdelším tunelem od roku 2018 železniční Ejpovický tunel u Plzně, který měří 4,15 kilometru. Nejdelším silničním tunelem je s délkou 3,09 kilometru od roku 2015 Bubenečský tunel, který je součástí pražského tunelového komplexu Blanka (ten celkem měří 5,5 kilmetru), jenž sestává ze tří samostatných, na sebe navazujících tunelů.

O stavbě tunelu rozhodl norský parlament v červnu 1992, stavět se začalo 15. března 1995, proražen byl v září 1999 a slavnostně za přítomnosti krále Haralda V. otevřen v listopadu 2000. Devět metrů široký a 6,3 metru vysoký tunel, který je místy v hloubce až 1,4 km pod povrchem, stál 1,08 miliardy norských korun (asi 46,6 miliardy korun). Za hodinu jím smí projet maximálně 400 aut.

Podívejte se, jak se stavěl Laerdalský tunel (dokument v agličtině)

Tunel, který spojuje města Laerdal a Aurland, je součástí silničního tahu E16, který je severní spojnicí mezi Oslem a Bergenem. Značně zjednodušil cestu mezi Laerdalem a Aurlandem, kde museli řidiči dříve čekat na trajekt.

Směrem od Aurlandu má tunel stoupání 2,1 procenta v délce téměř 12 kilometrů, střední část v délce asi šesti kilometrů má sklon 0,7 procenta směrem k Laerdalu, část u Laerdalu v délce asi šesti kilometrů má sklon 2,7 procenta. Sklon tunelu má význam v tom, že přirozeným způsobem zajišťuje odvod prosakující vody.

Tunel je dokonale osvětlen a každých 250 metrů je umístěn tísňový telefon. Má protipožární odpočívadla každých 125 metrů a tři ohromné jeskyně, v nichž se v případě požáru otočí i několik kamionů najednou. Odvětrávání je zajištěno pomocí ohromných větráků, které vhánějící čerstvý vzduch z obou stran. Jediný otvor, kterým vzduch proudí ven, je v Tynjadelenu. Tunel je doplněn i o filtry zadržující prach a zplodiny a je v něm možné chytat mobilní i radiový signál.

Související