Sezonnost zboží řeší sdílené sklady. Vhodně zvolení klienti je dokáží efektivně využít, říká Pavel Šubrt z DHL Supply Chain

Jsou technologie automatizace a robotizace samospásné?

Vždy platí, že pro uplatnění v praxi musí mít každá technologie ekonomické jádro. Musí se zaplatit. Proto máme tým odborníků, který se zavádění nových technologií intenzivně věnuje na mezinárodní i lokální úrovni.

Začínali jsme optimalizacemi procesů, úpravami manipulační techniky, kde se objevily navigační a naváděcí systémy, pak přišly EffiBOTy, automatizované vozíky následující člověka. Pak jsme přišli na to, že je to lepší úplně opačně, že člověk jde za vozíkem, využívá pickovací roboty, automatická ramena a nakladače.

Z hlediska přínosu bych vyzdvihl dva přístupy, byť třeba samy o sobě na první pohled nevypadají zvlášť revolučně. Lídři ve skladech mají s novými smart technologiemi přehled o právě probíhajících procesech přímo na svých mobilních zařízeních. Na základě takto získaných dat potom vedou s operátory performance dialogues, otevřené rozhovory, a v tom momentu začíná opravdu optimalizace provozu skladu samotného.

V našich skladech již také fungují kognitivní technologie typu strojového učení, machinery selflearning. Máme charakteristiky zákazníka, sbíráme data o pohybu jeho zboží v dodavatelském řetězci, známe historii a máme předpověď. Software nejenže na základě toho dokáže kalkulovat požadavky na systém, ale zároveň se umí učit ze svých zkušeností.

Jak na vaši společnost dopadá akcelerující dění v souvislosti s opatřeními v boji proti covidu-19?

U nás se nyní často setkáte s termínem covid free technologie, a není to náhodou. Jak se ukázalo, vývoj v této oblasti je urychlován i zdravotní či infekční krizí. Covid-19 nás tedy naštěstí neomezil ve smyslu, že bychom nedodali službu. Máme připravená řešení a záložní systémy, takže fungujeme, komunikujeme se zákazníky a dodržujeme veškerá hygienická nařízení, v nichž většinou jdeme dále, než předepisuje legislativa či aktuální vládní nařízení.

Samozřejmě dopady na náš provoz registrujeme (rozhovor probíhal ve druhé polovině října − pozn. red.). Například v oblasti automotive jsou v porovnání s kategorií spotřebního zboží velké rozdíly. Ale tím, jak obhospodařujeme různé sektory přes různé kanály, tak sice dopady pociťujeme, nejen objemové, ale i čistě nákladové, protože všechna ta opatření stojí peníze, ale do určité míry se nám je daří kompenzovat.

A blíží se Vánoce. Zájem o některé vaše služby poroste.

Nárůst očekáváme. Sezonnost je obrovská, typicky v sektoru spotřebního zboží, jakým jsou kupříkladu hračky či móda, tedy dárkové předměty.

Problém to je ale komplexní, bavíme se sice o skladu, ale týká se všeho, co s tím souvisí: techniky, zaměstnanců, agenturních pracovníků, ubytování, dopravy, nákupu licencí, průchodnosti IT systémů… A překvapivě se sezonnost netýká jenom spotřebního zboží, ale i ostatních sektorů. Musíme být připraveni.

Kvůli různé míře vytíženosti můžete mít sklady někdy částečně prázdné, jinde se zase skladovacích ploch nedostává. Co s tím?

V tomto ohledu jsme silní. I díky tomu, jak široké portfolio zákazníků napříč různými sektory, a tedy i s různými profily sezonnosti máme, máme možnost využívat naše synergie a multiklientské sklady, v nichž poskytneme služby třem, čtyřem nebo i více klientům.

Jaké koncepty skladového hospodaření tedy nyní klientům nabízíte?

Máme tři koncepty a vždy volíme, který je nejvíce efektivní. První je dedikovaný sklad, kdy klient má speciální požadavek na nějakou destinaci, tam sklad postavíme, pronajmeme nebo převezeme. To je dedikovaná operace.

Dalším modelem je samostatný sklad v rámci kampusů, což jsou strategické lokality, kde má DHL v rámci regionu soustředěno větší množství klientů. Taková místa máme v západních Čechách, v Praze, ve středních Čechách, na jižní a částečně i na severní Moravě. Samostatný sklad v kampusu je vyčleněn pro tak velkého klienta, že nemá smysl uvažovat o jiném řešení, než že bude mít extra budovu. Ale v kampusu máme také multiklientský sklad, který jsem již zmiňoval, v němž můžeme poskytovat služby třeba deseti menším zákazníkům.

A právě prostředí kampusů umožňuje sdílení prostoru, lidí i technologií. Když máte konvenční sklad, kde jsou balíkové dráhy, tak jde o fixní technologii, přes kterou se špatně zvyšuje kapacita. Když jsou ve skladu nějaké roboty, třeba pickovací, tak to je technologie, která se dá z jednoho skladu do druhého velice rychle převézt. Robot se rychle naučí charakteristiky nového skladu a všechny činnosti, které tam bude vykonávat, jsou velmi flexibilní a efektivní.

A tedy sdílený sklad funguje přesně jak?

Není třeba jej koncipovat na plnou kapacitu v době vrcholné sezony, ale stačí počítat s průměrnou kapacitou. Extrémy dokážeme vykrývat tak, že různí klienti mají sklad časově rozložený každý jinak. Potom dokážeme přemisťovat palety, zaměstnance i techniku na jiná místa nebo si naopak půjčit techniku odjinud. A to se může týkat klientů v rámci kampusu, a dokonce i mezi kampusy. To vše během celého roku přináší klientům i nám větší efektivitu procesu skladování i optimalizaci nákladů.

A takový druh sdíleného skladu nyní zavádíme jako produkt. V rámci jednotlivých segmentů zboží hledáme klienty, kteří mají odlišnou kapacitu v době Vánoc. Proto jsou pro nás zajímaví klienti s letním zbožím, jedním z mnoha příkladů může být klimatizační technologie, protože v rámci prvních a druhých čtvrtletí máme pořád volnou kapacitu zaměstnanců i skladových ploch. Víme, že je u nás stále ještě široké spektrum potenciálních zákazníků i s dalším letním zbožím, jako jsou jízdní kola, zahradní technologie, sportovní pomůcky, hobby… Když jsme šli do detailů, našli jsme potenciál i v oblasti zemědělství či zpracovatelského průmyslu.

V době letní sezony můžeme nabídnout kapacity možná v desítkách tisíc metrů čtverečních. A v tom to je − nabízíme dostatečnou kapacitu a zároveň jsme si jisti, že sezonní byznys dalších klientů dokážeme rychle naimplementovat. Ať již půjde o ad hoc požadavek, nebo o dlouhodobou spolupráci, máme připravené velice efektivní modely. Volná místa máme přesně spočítaná a víme, kde a v jakých časových intervalech jsou k dispozici.

Existuje rozdíl mezi multiklientským skladem a sdíleným skladem, který nabízíte nyní?

Multiklientský sklad je budova využívaná více klienty "vedle sebe", jako standardní řešení, se všemi výhodami. Sdílený sklad je fungování více klientů v rámci budovy, ne však vedle sebe, ale "přes sebe". Tento překryv je umožněn právě rozdílným rozložením objemů v čase. Vhodně zvolení sdílení klienti dokážou efektivně využít logistické kapacity. A právě tento koncept rozvíjíme a hledáme klienty se skladovacími objemy v prvním a druhém kvartálu.

Tím, že nabízíte řešení, jako jsou sdílené sklady, můžete například omezit stavbu nových budov.

Ano, a v tom tkví krása a efektivita sdílených skladů. A nejde jen o stavbu budov, ale i o ostatní zdroje.

Pokud už dojde k výstavbě, jak to probíhá?

Požadavky klientů řešíme individuálně a je dobré vědět, že na začátku existuje široká škála možných řešení. Klient představí síť svých zákazníků a dodavatelů po celé Evropě, ve kterých lokalitách se nacházejí jeho továrny, a chce znát optimální nabídku pro jeho supply chain. Zjistíme tedy, jak má sklad vypadat, zda má být jeden nebo čtyři, kolik lidí tam bude pracovat, jak se mezi destinacemi bude zboží pohybovat, jaké budou závozové časy k zákazníkům, jaké jsou požadavky na servis, a pak se řeší i jednotlivé budovy do detailů.

Pomáhá již i na této úrovni nějaký software?

Jsou oblasti, kde tvrdá data, analýza a softwarové nástroje fungují. Ale když se bavíme o konkrétním obsáhlém logistickém úkolu, tak odborná lidská zkušenost je na prvním místě. Naštěstí máme tým lidí, který se za deset let rozrostl, tým lidí, který umí implementovat projekty, popsat a nastavit procesy, umí pojmenovat a eliminovat rizika doprovázející každý projekt.

Působíte v DHL od roku 2010. Jakými změnami za tu dobu společnost prošla?

Z hlediska společnosti DHL to bylo velice úspěšných deset let, šlo o období velkého růstu. Nejde jen o objem zboží a plochu skladů, ale těší mě růst i v jednotlivých oblastech. DHL mezinárodně i v Česku kategorizuje svoje klienty a vůbec trh do šesti sektorů: automotive, obchod a spotřební zboží, zdravotnictví, technologie, výroba a inženýring, chemie a energetika. A za těch deset let se nám podařilo vstoupit do všech šesti sektorů. Máme klienty z celého spektra služeb a to je skvělý úspěch.

Rád bych zmínil, že se řídíme naším firemním heslem "right first time". Podle mě jde o zásadní věc, když klientovi poskytneme službu tak, aby byla správně připravena a dodána hned napoprvé. Klient má právo dostat od začátku perfektní servis, a ne jen částečnou dodávku, špatně vedený projekt či průběžné opravy.

Heslo se mi líbí. Asi také proto, že už jsem se setkal s pojetím, podle něhož je prý v pořádku odevzdat službu s tím, že se bude ladit za pochodu. Opravdu všechno klape hned napoprvé?

Abychom dosáhli toho, že službu odevzdáváme v perfektním stavu hned napoprvé, máme přesné postupy a striktně danou metodologii. A dnes mohu upřímně říci, že bych sám chtěl být zákazníkem DHL. Je ale pravda, že když se implementuje nová služba, vždy se může najednou objevit nějaká složitá okolnost. A pak je klíčové, nakolik je včas identifikována. Je potřeba vše naprosto otevřeně se zákazníkem komunikovat. Nějaké komplikace jsme občas museli řešit, ale vždy jsme byli oceněni, jak jsme je zvládli.

Jak jde dohromady dodržování stanovené metodologie a schopnost improvizace, když to vyžadují okolnosti?

To se vůbec nevylučuje. Jde o náš přístup ke službám. Pokud zachováváme standardní procesy, přichází standardizace dodávek. A nikoliv abychom něco zaváděli stylem improvizací. Ovšem naproti tomu jsme flexibilní a chováme se vůči zákaznickým požadavkům variabilně. Sice máme vybudované určité sektorové šablony, ale každý klient má jiný profil a my se mu přizpůsobujeme, aby služba byla efektivní a udržitelná.