Než se vizionář Kiičiró Toyoda dostal k založení firmy Toyota Motors, pracoval ve společnosti svého otce Sakičiho. Toyoda Automatic Loom Works se původně zabývala produkcí tkalcovských stavů a až později stála u zrození dnešní automobilky a originálního systému řízení kvality výroby.

Kiičiró se odmala pohyboval po výrobních továrnách a pozoroval snahy svého otce, které se později, dotažené do konce, staly hlavními pilíři dnešní Toyoty. A tak už na začátku 20. století začaly vznikat principy, které se dnes a denně používají v nejrůznějších odvětvích výroby i logistiky po celém světě.

Od tkalcovských stavů k autům

Otcovo úsilí si Kiičiró osvojil a časem stanul ve vedení firmy. První světová válka změnila průmysl a vyvolala zvýšenou potřebu produkce letadel i automobilů. Kiičiró o výrobě vozidel v té době už přemýšlel a v japonském trhu viděl velký potenciál. Inspirací mu byla americká společnost Ford. "Základní kámen" budoucí automobilky Toyota byl položen v pátek 1. září 1933, kdy společnost Toyoda Automatic Loom Works (TALW) zřídila divizi automobilové výroby, o něco později fungující již jako samostatné oddělení.

V té době se do země vycházejícího slunce dovážela auta zejména z Ameriky, protože to bylo rychlejší a levnější než z Evropy. Společnosti Ford a General Motors tady založily své pobočky a staly se dočasně hlavními hráči na tamějším automobilovém trhu. V Japonsku sice vznikaly další menší automobilky, ty ale nezvládaly americkým gigantům konkurovat a většinou po několika pokusech neslavně ukončily svou výrobu.

Vůbec první auto z dílny Toyody z roku 1934, prototyp A1, vycházelo z konstrukce motoru amerického Chevroletu a podvozku DeSoto Airflow. Zjednodušeně řečeno, japonští inženýři vozy z USA zprvu rozebrali, podrobně zkoumali a potom v principu okopírovali. Sériová výroba vozu se rozběhla o dva roky později pod názvem AA. Na žádost ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva války začala koncem roku 1934 automobilka vyvíjet také nákladní vůz. První šest metrů dlouhý valník G1 byl vyroben 25. srpna 1935 a během testovacích jízd úspěšně zdolal 1260 kilometrů.

Japonská vláda v té době dala zelenou domácímu automobilovému průmyslu, když stanovila, že licence k výrobě mají dostávat jen ty firmy, v nichž většinu akcií drží japonští občané. Americké firmy se na japonském trhu ocitly v těžké defenzivě, když v polovině září 1936 dostaly první licence Toyoda Automatic Loom i její rival Nissan, další domácí hráč. Toyoda se ještě v říjnu přejmenovala na Toyotu.

Kiičiró postupně rozšiřoval kapacity svého závodu ve městě Karija, v lednu 1936 odtud na trh Toyota dodávala 150 nákladních aut měsíčně. To byl první důležitý krok k plné sériové výrobě. Druhý se týkal výrobního areálu, který se několikrát rozšiřoval a zvětšoval. Část podniku se pořád věnovala výrobě tkalcovských strojů, ovšem byly zde už také ocelárny, kovárny, slévárny, strojírny, karosárna i laboratoře pro výzkum a vývoj.

Takové uspořádání nebylo efektivní, Kiičiró Toyoda přitom plánoval výrobu automobilů násobně zvyšovat. Proto v lednu 1937 vznikl návrh na výstavbu závodu v Koromě (v roce 1959 bylo toto město přejmenováno na Tojota) o ploše 660 tisíc metrů s cílem zvýšení výrobní kapacity na dva tisíce vozidel měsíčně. Náklady na výstavbu však výrazně převyšovaly finanční možnosti Toyoty Automatic Loom Works, a proto vedení firmy rozhodlo, že se automobilové oddělení vyčlení ze společnosti a vznikne nová firma − Toyota Motor Co., která bude získávat finance od širšího okruhu investorů. Toyota Motor, jak ji známe dnes, byla založena 28. srpna 1937.

Toyota udala trend řízení logistiky

To, co dělá Toyotu Toyotou, je její filozofie a systém, který je založen na předpokladu neustále se zlepšující organizace. Výrobní systém japonské legendy stojí na dvou hlavních pilířích, jimiž jsou principy džidóka a just in time.

V knize Tak to dělá Toyota popisuje její autor Jeffrey K. Liker celkem 14 zásad řízení, které dělají z Toyoty jeden z nejúspěšnějších podniků. Některé z nich jsou v tomto textu zvýrazněny kurzívou.

Zásada: "Vytvářejte kulturu, která dovoluje zastavit proces, aby se vyřešily problémy a aby se správné jakosti dosáhlo hned napoprvé."

Uvedenou zásadu v praxi vystihuje právě princip džidóka.

Zamezit plýtvání

Systém perfektní kontroly kvality, džidóka (jidoka), vychází z toho, že vadný díl by nikdy neměl být předán na další pracoviště. Protože na odstranění případných dalších nabalujících se závad se musí vynaložit další energie, čas i peníze.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.