S omezeními, která přinesl nouzový stav a další podobná rozhodnutí nejen české vlády, se většina firem dostává mimo jiné do problému s volnými prostředky pro nákup dalšího zboží a služeb. Manažeři řeší, kde při nedostatku odbytu zajistit cash flow pro další chod firmy, a očekávají s obavami prudký náraz v okamžiku, kdy se situace začne vracet do normálu, zaměstnanci se vrátí do práce na plnou mzdu a produkce firmy se opět začne roztáčet. Výrobní firmy běžně podnikají na úkor vytváření zásob, mnohé z nich financují nejen rozvoj, ale i denní chod z úvěrů u bank.

Samozřejmě, pro tuto chvíli existuje více zdrojů a úspor, ať již dočasné snížení stavu zaměstnanců či překlenovací úvěry, ale jeden se nabízí hned a bez vyšších nároků a dodatečných výloh: přenos druhotné platební neschopnosti na dodavatele. U dodavatelů materiálu je to obvykle obtížné, mnohé, především zahraniční firmy vyžadují zálohové platby za zboží, ale druhý významný sektor, sektor služeb, už ve snaze udržet si tržní podíl ve velmi konkurenčním prostředí natolik rigidní není. Tato hra na černého Petra však může mít ve svých důsledcích mnohem více devastující účinky na celý sektor a později na odběratele služby než současná vlna opatření proti pandemii. Řada menších firem se může dostat do natolik zásadní situace s financováním svého provozu, že z trhu zmizí. Jistě, každé pročistění trhu má i své kladné výstupy, ale v případě služeb, tedy krve moderního hospodářství, významného zaměstnavatele a také zásadního zdroje příjmů pro stát, mohou být následky velmi dramatické.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit Logistiku
Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci