Podvodníci jsou stále vynalézavější a dokážou padělat spoustu originálních výrobků tak, že si toho nevšimne ani jejich tvůrce. To platí i o dresech fotbalového klubu italské Serie A Fiorentina, který se rozhodl, že se proti tomu postaví. Domluvil se proto se společností Genuino, která do dresů zavedla čipy s unikátním kódem. Jeho nezaměnitelnost umožňuje technologie s názvem blockchain, na které jsou postaveny kryptoměny.

Boj proti padělkům je jen jednou z možností, jak využít tuto stále ještě málo známou technologii v globálních dodavatelských řetězcích. Díky vysoké bezpečnosti výměny dat má také potenciál značně zrychlit mezinárodní přepravu nebo zpřehlednit toky zboží a tím tento sektor výrazně proměnit. Poradenská společnost Gartner odhaduje, že se blockchainové technologie budou do roku 2023 podílet na přepravě zboží za dva biliony dolarů. Na světě už probíhá řada projektů, byť většinou jsou stále ještě ve fázi pilotních zkoušek. Širšímu rozvoji blockchainu zatím brání vysoké náklady, nízká míra standardizace a nízká důvěra.

Škála názorů na využití této technologie je tak extrémně rozptýlená: jedni tvrdí, že je to jeden z největších technologických objevů lidstva, druzí zase, že jde jen o módní výstřelek a marketingový nástroj, který žádnou revoluci nezpůsobí.

Dokola

Do dodavatelského řetězce zboží od jeho výroby po prodej vstoupí 10 až 15 firem, které si vymění kolem 300 e-mailů, řadu EDI zpráv a dokumentů. Přitom většina informací se v nich opakuje pořád dokola.

150
Tolik členů má dnes platforma TradeLens, která od svého založení před dvěma lety pomohla odbavit 15 milionů kontejnerů.

Provázané řetězce bloků

Blockchain je technologie, která umožnila vznik kryptoměn jako bitcoin nebo ethereum. Vědecky byla definována už na začátku 90. let minulého století a velice zjednodušeně jde o digitalizovaný účetní systém, který eviduje, komu jaká kryptoměna patří. Blockchain přitom vznikl jako otevřená platforma, do které se může připojit kdokoliv a kterou neřídí žádná hlavní autorita. Proto také často dostává přízvisko "decentralizovaná" distribuovaná databáze.

Z původní verze se ale vyvinula rodina technologií DLT (Distributed Ledger Technology), které využívají princip blockchainu a obalují ho různými funkcemi. Na těchto IT systémech se pak staví aplikace, do nichž ale mají přístup už jen "pozvaní". Možností využití je řada, například v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, obchodu nebo právě v logistice a řízení dodavatelských řetězců.

Blockchain je de facto databáze transakcí, které se shromažďují do takzvaných bloků a v čase se řadí do řetězce. Z toho také vychází název. Unikátní výhodou této technologie je, že sekvence bloků dat jsou díky kryptografickým hashovacím funkcím tak provázané, že mezi ně prakticky nelze vložit další blok, a záznamy v nich vytvořené tak nelze změnit. Lze v nich ale dohledat, kdo transakce vytvořil a jaká je jejich historie.

"Každý zápis nového bloku podléhá odsouhlasení ostatních uzlů v síti, které může probíhat na základě různých algoritmů podle požadované úrovně zabezpečení. Samotný blockchain je ostatně jen textový soubor tvořený sadou vzájemně provázaných hashů. Vlastní data se pak mohou nacházet i mimo blockchain v separátní databázi nebo dokumentech. Změní-li se jakákoli informace v databázi, nebudou už data odpovídat hashům v blockchainu a falešný záznam tak bude ihned odhalen," vysvětlil Petr Čermák, senior enterprise architekt z české pobočky společnosti IBM Global Services.

Obavy i naděje

Poradenská společnost EY ve spolupráci s agenturou Forrester zveřejnila výsledky průzkumu, z něhož vyplývá, že téměř polovina respondentů se v souvislosti s obchodováním na blockchainu obává nedostatečné bezpečnosti (49 %) a ochrany osobních údajů (46 %). 45 % účastníků studie pak za hlavní překážku rozšíření privátních blockchainových platforem považuje problémy týkající se interoperability. Na druhou stranu manažeři vidí v blockchainu velký potenciál – 75 % účastníků průzkumu uvedlo, že jej v budoucnu pravděpodobně využijí.

Blockchain má v zásadě dva typy uživatelů. Jeden je ten, který provozuje uzel. V případě veřejných systémů, které pracují s kryptoměnami, je to tzv. těžař neboli miner. Druhý typ můžeme nazvat běžným uživatelem. V případě logistického blockchainu může být uzlem každá účastnická firma. Pak existují běžní uživatelé, typicky třeba vedlejší dodavatelé logistických služeb, kteří se připojují k uzlům a používají pouze služby, které jim konsorcium "uzlů" povolilo.

Potravinová důvěra

V logistice probíhá mnoho transakcí, které jsou závislé jedna na druhé a na ověření jejich platnosti. Teoreticky by se firmy v dodavatelských řetězcích mohly domluvit, že budou využívat jednu centrální databázi, ve které budou sdílet data. Překážkou je ale nedůvěra jednotlivých článků řetězce k takovému systému, protože jej musí někdo řídit a kontrolovat. A také složitá propojitelnost s dalšími úrovněmi dodavatelského řetězce a případně úplně jinými řetězci. Řešení může přinést právě blockchain.

Ve světě už se testuje nebo vzniká řada aplikací DLT, s jejichž pomocí lze sdílet mnoho dokumentů, které se jinak posílají e-mailem nebo faxem, což enormně prodlužuje například přepravu. Blockchain by "papírování" mohl značně zkrátit a díky tomu by se zrychlil mezinárodní obchod. Kromě rychlosti by výhodou byla i transparentnost informací a možnost sledovat cestu zboží on-line i zpětně.

To lze využít zejména u výrobků, u kterých se musí přísně sledovat kvalita, jako jsou potraviny nebo léky. Vysledovat původ jednotlivých složek je v dnešní době extrémně složitých dodavatelských řetězců velice komplikované. Už jen proto, že v dokladech řada firem vypadá jako originální výrobce zboží, přestože produkty dovezené z druhé strany světa jen lehce obmění a přebalí. Zjistit, z čeho přesně je zboží vyrobeno, tak bývá prakticky nemožné.

Blockchain by mohl sledovat cestu všech složek, z kterých se zboží skládá, od jejich výrobce až k zákazníkovi. Pomohl by tak například k tomu, aby kontrolní úřady nebo producenti, kteří zjistí, že je určité zboží zdraví škodlivé, vystopovali vadnou složku produktu. Tím se pak může zabránit dalšímu šíření nákazy v jiných potravinách nebo přípravcích.

Takovým projektem je kupříkladu platforma Food Trust od IBM, do které jsou zapojeny desítky firem a potravinářských řetězců jako Nestlé, Unilever, Walmart, Kroger nebo Tyson Foods. Umožňuje sledovat původ a originalitu potravinářských výrobků a rychle informovat maloobchodní síť v případě, že nějaký výrobek není v pořádku.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.