Až do osmnáctého století žilo lidstvo v energetické rovnováze s přírodou. Využívalo jen obnovitelné zdroje energie. Zejména energii slunečního záření transformovanou přes fotosyntézu do rostlinné hmoty, z níž lidé získávali stravu i teplo. Avšak byly to zdroje dosti chudé. I velmi těžce pracující člověk je schopen vytvořit za den sotva jednu kilowatthodinu energie.

Situaci změnil objev fosilních paliv − zpočátku uhlí, následně ropy a zemního plynu. Lidé získali mohutné zdroje energie, které umožnily nebývalý rozvoj průmyslu, dopravy i bydlení. Na každého obyvatele ČR tak v současnosti připadá denní spotřeba 95 kWh energie fosilních paliv. Každému z nás někde stále hoří fosilní ohníček o výkonu čtyři kilowatty.

Zákon zachování hmoty

Důvodem těžby a užití fosilních paliv je využívání energie v nich obsažené. Avšak kromě zákona zachování energie platí i zákon zachování hmoty. Uhlík vázaný v uhlí, ropě či zemním plynu se jejich spalováním neztrácí, jen se stěhuje v podobě oxidu uhličitého z podzemí do zemského obalu. Aktuálně se celosvětově jedná o 34 miliard tun CO2 ročně.

2050

Cíl přestat do roku 2050 používat fosilní paliva obsahuje sdělení Evropské komise Green Deal – Zelená dohoda pro Evropu. Mimo jiné má dojít k přesunu 75 procent nákladní dopravy ze silnic na energeticky méně náročné druhy dopravy.

0

Při výrobě elektrické energie v bezemisních elektrárnách je měrná produkce oxidu uhličitého nulová.

3500 -> 5100 miliard tun

V průběhu epochy spalování fosilních paliv zvýšili lidé obsah oxidu uhličitého v zemském obalu z 3500 miliard tun na 5100 miliard tun.

V průběhu epochy spalování fosilních paliv zvýšili lidé obsah oxidu uhličitého v zemském obalu z 3500 miliard tun na 5100 miliard tun. Tím došlo ke zvýšení tepelněizolační schopnosti Země, klimatické změny se staly realitou a střední teplota Země se zvýšila o jeden stupeň Celsia. Oxid uhličitý se v časovém měřítku lidského věku ze zemského obalu přírodními mechanismy neodbourává. Klimatické změny vyvolané spalováním fosilních paliv jsou proto prakticky nevratné. Klima na Zemi zůstane trvale změněno i po skončení éry užívání fosilních paliv.

To je vážné ohrožení. V zájmu zachování vlastní existence se proto obyvatelstvo Země dobrovolně rozhodlo, že přestane používat zdroje energie, které přivedly lidskou civilizaci k rozkvětu. Toto rozhodnutí má racionální podstatu, neboť náhrada existuje − energii, kterou lidstvo získává spalováním uhlí, ropy a zemního plynu za rok, dodává Zemi slunce každých 40 minut. V prosinci roku 2015 se na pařížské konferenci 196 zemí světa dohodlo, že omezí používání fosilních paliv tak, aby oteplení Země nepřesáhlo hodnotu 1,5 až 2 °C. To v praxi znamená ukončit používání fosilních paliv zhruba v horizontu roku 2050.

Tento cíl obsahuje i sdělení Evropské komise z 11. prosince 2019 Green Deal − Zelená dohoda pro Evropu. V článku 2.1.5 vytyčuje tento dokument cíle a nástroje pro dopravu velmi jednoznačně. Cílem je radikálně snížit spotřebu fosilních paliv v dopravě, a to zejména přesunem 75 procent nákladní dopravy ze silnic na energeticky méně náročné druhy dopravy.

Na úrovni ČR je významným dokumentem zejména Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, schválený vládou ČR v lednu 2020. Ten určuje cíl snížit produkci oxidu uhličitého do roku 2030 o 12 milionů tun za rok a vytvořit 23 TWh/rok nových úspor energie.

Naplnit tyto cíle je technicky i ekonomicky reálné. Jen je potřeba opustit technologie minulosti a orientovat se na inovativní řešení.

Uhlíková stopa

Pro orientaci v číslech charakterizujících tuto tematiku je potřeba si připomenout některé znalosti z učiva základní školy:

  • uhlík (atomová hmotnost 12) se v molekule CO2 váže se dvěma atomy kyslíku (atomová hmotnost 16). Spálením jednoho kilogramu uhlíku tedy vzniká 3,67 kilogramu oxidu uhličitého;
  • motorová nafta obsahuje ve své uhlovodíkové struktuře 87 procent uhlíku, tedy spálením jednoho litru motorové nafty (hustota 0,83 kg/litr) vzniká 2,65 kilogramu CO2, což při výhřevnosti 9,8 kWh/litr představuje měrnou uhlíkovou stopu 0,269 kg CO2/kWh;
  • automobilový benzin obsahuje ve své uhlovodíkové struktuře 85 procent uhlíku, tedy spálením jednoho litru automobilového benzinu (hustota 0,79 kg/litr) vzniká 2,46 kilogramu CO2, což při výhřevnosti 9,5 kWh/litr představuje měrnou uhlíkovou stopu 0,258 kg CO2/kWh;
  • zemní plyn (metan) obsahuje ve své uhlovodíkové struktuře 75 procent uhlíku, tedy spálením jednoho krychlového metru metanu (hustota 0,70 kg/m3) vzniká 1,925 kilogramu CO2, což při výhřevnosti 9,6 kWh/m3 představuje měrnou uhlíkovou stopu 0,200 kg CO2/kWh.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.