Světový obchod a dodavatelské řetězce zažívají v tomto období velkou krizi. Všechny takové události jsou svým způsobem specifické, v řadě ohledů se ale podobají. Asi nejvíce v tom, že na ně státy, firmy ani lidé nebyli dostatečně připraveni a začali reagovat se zpožděním. A nemusí to být vždy jen zřejmé zanedbání, ale i fakt, že lidé se často počínajícímu nebezpečí brání tím, že je zprvu popírají.

Po současné epidemii koronaviru se svět otřepe a poběží zase dál, i když řada věcí nebude stejná. Ledasco zanikne a objeví se věci nové. Nejdůležitější otázkou však bude, jestli budeme na příští krize, které bezpochyby také přijdou a mohou být i mnohem závažnější než tato dnešní, lépe připraveni.

Nesamozřejmá bezpečnost zásobovacích řetězců

V případě logistického propojení světa výroby a spotřeby v zásobovacích řetězcích je důležité si uvědomit, že bezpečnost není něco samozřejmého, není to výchozí stav, který teprve hrozba narušuje. Ohrožení provází ve světě plném aktivních hrozeb každou uspořádanou či zorganizovanou věc od samého počátku jejího vzniku. Bezpečnost je třeba aktivně vytvářet a udržovat.

Pilíře

I při dodržení maximální míry obezřetnosti musí být zachovány alespoň základní pilíře ekonomiky, tedy volný pohyb kapitálu, zboží a služeb.

Škála hrozeb, jimž musí zásobovací řetězce čelit, je velmi široká. Sahá od prosté kriminální činnosti přes politické otřesy po teroristické útoky a jejich globální následky. Vzpomeňme na teroristické útoky 11. září 2001 v Americe, které hrozivým způsobem dopadly nejen na zemi, v níž k nim došlo, ale jejich následky v podobě bezpečnostních opatření a tzv. války proti terorismu postihly a dosud postihují celý svět i mezinárodní obchod.

Z hlediska zásobovacích řetězců lze říci, že právě odezva na newyorský útok vedená strachem z jeho opakování a následků přinesla nový pohled na jejich zranitelnost.

Krize přinese také nové příležitosti k růstu

Hrozby lidem ovšem nepřicházejí pouze od druhých lidí, také příroda není vždy jen vlídné místo, jak jsme se v nedávných letech také přesvědčili. Mnohé přírodní hrozby přicházejí nepravidelně, lidé je často podceňují a ochranu proti nim zanedbávají. Povodně i tsunami napáchají minimální škodu tam, kde lidé nic nepostavili, zaplaví-li město nebo atomovou elektrárnu, vznikají velké škody s dlouhodobými dopady.

Každá katastrofa mívá ovšem obvykle dvě tváře, například povodně v Česku v roce 2002 napáchaly spoustu škod a měly i tragické následky. Ale pro řadu míst se staly příležitostí k obnově a následnému růstu. Podobně i japonská jaderná elektrárna ve Fukušimě, jejíž následky se budou ještě dlouho odstraňovat, snad přispěla k lepšímu plánování a zabezpečení jaderné infrastruktury.

Každá firma by měla mít krizový plán

Jaké budou ale dopady současné koronavirové epidemie na výrobu i zásobovací řetězce? Stane se spouštěčem globální hospodářské krize? Někteří odborníci malují katastrofické scénáře, jiní jsou umírněnější. Shodují se ovšem v závažnosti situace a jejích dopadů na průmysl i světový obchod.

"Již delší dobu pozorujeme určitá pnutí ve světovém hospodářství a občas si přečteme varovné zprávy analytiků, že na obzoru může být nová světová krize. Jen zatím nebylo známo, co bude jejím bezprostředním spouštěčem. Nyní se zdá, že jsme ho našli. Epidemie Covid-19 dříve nebo později odezní a její následky mezi obyvatelstvem, úmrtí či dlouhotrvající léčba těžšího průběhu nebudou dramaticky jiné než u jiných obdobných světových událostí," myslí si Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit Logistiku
Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci