Dodavatelským řetězcem Unileveru a Penny protečou ročně stovky tisíc palet v tzv. poolingu. Vyplatí se uzavřený paletový oběh?

Retail bude "eko". Takový pocit měla asi většina návštěvníků nedávné konference Retail Summit, na které se v Praze každoročně setkávají špičky maloobchodního byznysu. Ještě to tak zdaleka není, nicméně na akci s podtitulem "New retail ecosystem" téma udržitelnosti zaznělo ve značné části přednášek a dotklo se i dodavatelských řetězců.

Šéf Kofoly Jannis Samaras jej uvedl heslem "Co se nemusí vozit, ať se nevozí". Nápojářská firma má například ve své flotile přes třicet nákladních aut na CNG. Zaměřuje se ale hlavně na obaly. Samaras představil první lahve z plně recyklovaného PET, které Kofola zavádí, a letos se firma chystá distribuovat vodu Rajec v sudu, který je obalem s nejmenší uhlíkovou stopou. Hned za ním je v tomto ohledu PET, následují vratné lahve, plechovky a nejhůře je na tom nevratné sklo, uvedl náčelník Kofoly.

Dohled nad kvalitou

Diskutovalo se i o využívání hlavních přepravních obalů − palet. Výrobní koncern Unilever, pod který patří značky jako Lipton, Knorr, Hellmann's, Algida, Míša nebo Savo, a obchodní řetězec Penny Market představily, jak se snaží omezovat svůj dopad na životní prostředí díky uzavřenému oběhu palet, tzv. poolingu. Obecně je tento systém založený na tom, že firma dopraví své zboží na určitých, většinou barevně odlišených paletách dalšímu článku v řetězci, a když jsou palety prázdné, operátor poolingu je vyzvedne a odveze ke kontrole do servisního střediska. Po případné opravě je připraví k dalšímu použití. V případě spolupráce Unileveru a Penny je tímto distributorem asi nejznámější poskytovatel poolingu, firma CHEP.

Výhoda tohoto systému spočívá podle operátora v tom, že zákazník sníží množství financí vázaných v paletách, nemá tolik práce s administrací obalů a palety jsou kvalitnější, protože se o ně stará jeden majitel. Na rozdíl od standardních palet, které obíhají často do té doby, než se začnou rozpadat. Ke komu pak dorazí silně poškozená paleta, ten ji musí dát opravit certifikované společnosti, nebo ji odepsat. Navíc v posledních letech probíhá spor mezi Epal a UIC, tedy dvěma organizacemi, které se starají o oběh svých značek europalet. Jádrem konfliktu je právě dohled nad kvalitou těchto transportních nosičů.

Nevýhodou běžných palet je také to, že příjemce zboží musí držet náhradní kusy, aby je dodavateli při doručení vyměnil za palety, na kterých je uložený náklad. "Je to ale velmi neefektivní, protože potom vezete prázdné palety v prázdném kamionu," tvrdí Pavel Hampejs, supply chain manager společnosti Unilever ČR. Druhá možnost je, že si firmy vedou paletová konta, která si navzájem odsouhlasí. Pak ale často dochází ke sporům o kvalitu a množství palet, protože evidence na obou stranách ne vždy souhlasí.

Vyplatí se paletový pooling?

Prohlédnout fotogalerii

Méně kilometrů s prázdnými paletami

Každopádně ve všech systémech se musí nakonec prázdné palety někam přepravit. Otázkou je, na jakou vzdálenost, jak často a jak se naplní nákladní auto. Pokud si firmy vedou paletová konta, obaly se střádají na jednom místě, než se vyplatí poslat kamion s paletami zpět. V případě poolingu se podle potřeby vozí do servisního střediska provozovatele.

Podle Jana Soukupa, obchodního manažera firmy CHEP, spočívá ekologická výhoda uzavřeného poolingu v tom, že se prázdné palety vozí v průměru na mnohem kratší vzdálenosti, než kdyby se o to starali samotní výrobci, dodavatelé či obchodní řetězce. A to i přesto, že CHEP má v Česku jen tři střediska. Může totiž spolupracovat i v rámci mezinárodní sítě svých poboček a provozů zákazníků.

Další výhodou poolingu z hlediska ekologické udržitelnosti je, že rozbité palety se používají na topení, často i v kotlích na biomasu, zatímco standardní palety končí mnohdy na skládkách. A do odpadu jdou podle Soukupa rychleji než při poolingu. "Životnost europalety je zhruba třikrát kratší než CHEP palety, protože modré palety patří jen nám, tudíž máme větší chuť do nich investovat," tvrdí. Na druhou stranu europalety smějí opravovat jen certifikované firmy, což by mělo také zaručovat určitou kvalitu služby.

Pooling přináší nižší náklady

Unilever uvádí, že ročně využívá 292 tisíc modrých palet CHEP, což je asi 95 procent všech jeho "nosičů", a díky poolingu ušetří za rok 285 tun CO₂, 24 tun odpadu a 133 tun dřeva. Penny Market udává, že za rok jeho sklady proteče 485 tisíc modrých palet, které tvoří asi 22 procent celkového objemu. Díky tomu prý uspoří ročně 318 tun CO₂, 34 tun odpadu a 128 tun dřeva.

"Potvrdilo se, že uspoříme i náklady. Tento model má oboustranně pozitivní dopad. Díky úspoře z efektivity, ať už se to týká počtu palet, které se dostaly do oběhu, efektivity zpětného svozu palet nebo jejich evidence, jsme se dostali na lepší výsledky," zmiňuje Pavel Hampejs. Bez přesného propočtu se ale může zdát, že náklady na pooling budou naopak vyšší než na běžný systém, říká manažer Unileveru s tím, že do kalkulací je potřeba zahrnout i skryté náklady, jako je otáčka palet, administrace, opravy a ztráty palet.

Řetězec Penny začal využívat pooling hlavně kvůli nižším nákladům, protože při oběhu standardních palet v nich měla firma vázáno příliš financí. "Druhá věc byla velký rozdíl v počtu poškozených palet a v kvalitě palet," vysvětluje šéf logistiky Penny Market ČR Tomáš Kubza.

Systém si pochvaluje i Michal Novák, zástupce vedoucího příjmu zboží ve skladu Penny: "Největší výhodou oproti běžným paletám je to, že dodavatel po tom, co zde složí, si nemusí brát palety výměnou. Což znamená jet na recyklaci, kde si palety naloží a zdržuje tím celý proces příjmu."

Názor proti

V publiku se ale objevil i opačný názor na poolingový koncept. Zástupce výrobní společnosti (který se však nepředstavil) si postěžoval, že řetězce nutí dodavatele používat poolingové palety, i když nechtějí. Podle něj je tento systém pro firmu administrativně náročnější než u klasických palet a zpochybnil i šetrnost systému. "Přínos pro ekologii v tom nevidíme, protože to musíme vozit přes půl republiky, abychom k nám paletu CHEP dostali, a pro nikoho jiného ji nepotřebujeme. Navíc platíme za administraci, takže nás zapůjčení palety na měsíční akci v řetězci vyjde na dvojnásobek tradiční palety, kterou potom můžeme pustit dál do oběhu. Pokud nebude penetrace aspoň 80 procent, tak v tomto ekologický přínos nevidím," uvedl divák.

Pokud není systém dostatečně rozšířený, nemusí se menším firmám v rámci dodavatelských řetězců vyplatit. "Krása poolingu se objevuje s tím, jak narůstají počty firem, které se jej účastní," připouští Jan Soukup.

Penny Market podle Tomáše Kubzy nenutí dodavatele využívat poolingový systém ani neupřednostňuje ty, kteří jej už využívají. Některým dodavatelům to ale doporučuje, protože cílem řetězce je zvýšit podíl modrých palet, aby se vyplatily ještě výrazněji.

CHEP působí na českém trhu 17 let a za tu dobu se mu podařilo přesunout na svůj systém asi 20 procent retailového byznysu, přičemž toto číslo se za poslední dva roky zdvojnásobilo. Podle Soukupa je bod, kdy začne fungovat efekt "sněhové koule", kolem 30 procent trhu. V západní Evropě je přitom pokrytí poolingu mnohem vyšší než v tuzemsku.

Jan Soukup zmínil, že pro firmu, která řadu let využívá běžnou výměnu europalet, je často složité změnit svou filozofii a přejít na pooling. "Dnes už ale vidíme, že kvůli udržitelnosti je pro firmy, které oslovujeme, stále jednodušší se pro takové řešení rozhodnout," říká.

V současnosti CHEP vydává 300 firmám 7,7 milionu palet. "Dovedu si představit, že v individuálních případech naše paleta vhodná není, ale na druhou stranu je spousta těch, kterým to funguje dobře," uvedl Jan Soukup s tím, že v Česku používají poolingové palety všechny řetězce i řada velkoobchodů.

"Principem toho systému je, že si paletu pronajmete, použijete a předáte ji našemu zákazníkovi. A ten ji vrátí nám. My se pak staráme o zbytek," reagoval dále Soukup na námitky z publika. Podle diváka ale výrobci přibývá administrativy kvůli tomu, že se musí zabývat správou dvou paletových systémů, přestože pooling tvoří jen malý podíl celkových toků firmy, přičemž ostatní obchodní partneři o přechodu na CHEP neuvažují.

Pro část svých klientů používá "modrý" systém i výrobce obalů Thimm. Jednatel firmy v Česku Martin Hejl zmínil, že celý proces lze digitalizovat a tím zjednodušit, zatímco administrativa standardního paletového konta je mnohem náročnější.

"V naší branži existují určité stereotypy. Spousta dodavatelů, aniž by to si spočítali, má zažitou představu, že pooling je výrazně dražší a že se jim to nevyplatí, což samozřejmě není pravda. Je to nákladově minimálně stejné, ale většinou výhodnější," říká Tomáš Kubík, mluvčí Penny Market.

Síla spolupráce

"Každá velká společnost má svůj program na snižování negativního dopadu na životní prostředí, abychom tu do budoucna zanechali lepší prostředí, které negativně ovlivňujeme. Sami jsme schopni pohltit poměrně velké množství, ale v části potřebujeme spolupracovat s ostatními firmami," uvedl Pavel Hampejs. "Chtěl bych apelovat na ostatní společnosti, ať se zamyslí, jaký je při spolupráci možný potenciál zlepšení dopadu v rámci celé České republiky."

Unilever a Penny hledají v rámci spolupráce i další možnosti, jak snížit svůj dopad na životní prostředí. Cílí zejména na efektivnější využívání nákladních aut. Například dopravce by se mohl při návratu z rozvozu na obchody zastavit ve skladu Unileveru a vyzvednout zboží, pro které by musel zvlášť jet jiný kamion. "Druhá věc je, že zavážíme Penny Market do všech skladů každý den, ale ne každý den jsme schopni kamion naplnit," vysvětluje Hampejs. Firmy tak diskutují o možnosti, že by se zaváželo s menší frekvencí, a tak by se auta více naplnila.