Schodek agrárního zahraničního obchodu loni meziročně stoupl o 13,2 procenta na rekordních 47,2 miliardy korun, když v roce 2018 činil 41,7 miliardy korun. Údaje uvedlo na svém webu ministerstvo zemědělství, které ale upozornilo, že se prohlubování schodku zpomalilo. Stupeň krytí dovozu vývozem se meziročně snížil o procentní bod na 80,7 procenta.

"Znovu se ukázalo, že se nedaří omezovat agrární dovoz zpravidla dražších výrobků s vysokou přidanou hodnotou včetně masa, masných i mléčných výrobků. Dále se nedaří více navyšovat agrární export ani zlepšovat strukturu agrárního zahraničního obchodu, a to navzdory přijaté rozvojové strategii resortu MZe ČR, rozšiřované síti agrárních diplomatů v řadě zemí světa a dalším opatřením," okomentoval výsledky Zemědělský svaz ČR.

Hlavní příčinou záporného schodku je záporné saldo u masa. "U této komodity dlouhodobě zůstává absolutně nejvyšší záporné saldo ze všech agrárních komoditních skupin a v roce 2019 překonalo rekordních 25,5 miliardy korun. To je ale zcela opačný vývoj než v EU, kde je saldo zahraničního obchodu masem kladné," uvedl svaz. Nejvíce se do České republiky dováží vepřové, pak drůbeží a pak hovězí maso.

"Na rekordním schodku celkového agrárního obchodu se pravděpodobně odrazilo zvýšení dovozu vepřového masa a tabákových náhražek," uvádí stát. Ve většině států, kde působí zemědělští diplomaté, se ale podle něj agrární export zvýšil.

Agrární bilance se zeměmi EU se loni podle ministerstva zhoršila ze záporných 25,3 miliardy korun na 30,3 miliardy korun. Se třetími zeměmi se pak zhoršila také, ale méně - z 15,7 miliardy korun na 16,4 miliardy.

Česká republika nejvíce agrárního zboží vyváží na Slovensko, pak do Německa a Polska. Ze třetích zemí pak do Ruska, Číny a Japonska. Nejvíce se vyváží cigarety, přípravky používané k výživě zvířat nebo pekařské zboží.

Dovoz je nejvyšší z Německa, Polska a Nizozemska, ze třetích zemí pak z Číny, USA a Turecka. Dováží se právě vepřové maso, také pekařské zboží, ale i třeba sýry a tvaroh.

Podle agrárního analytika Petra Havla by mohla být lékem na zvyšující se schodek agrárního obchodu preference českých potravin českými spotřebiteli. "A to i za situace, kdy jsou o trochu dražší," dodal. Kromě podpory tuzemských producentů jde tak na rozdíl od nákupu zboží ze zemí mimo EU také o snižování uhlíkové stopy. Pak by podle něj bylo třeba zvýšit efektivitu českého zpracovatelského průmyslu, který má příliš vysoké náklady kvůli nevyužitým kapacitám. Například jatka podle něj často nejedou ve třísměnném provozu, občas ani na směny dvě.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru