Hlavní hala inovačního centra jedné z největších logistických firem světa, DHL, působí jako showroom, který ukazuje zhmotnělé představy místních vizionářů. S návštěvníky žluto-červené budovy v Troisdorfu u Bonnu si povídá robot, vzduchem létají drony, za průvodci jezdí automatické vozíky, robotická ramena přesouvají krabičky. Nejde ale jen o hračky, které by sloužily k ohromení hostů. Většina inovací se dostala, nebo dostane i do skutečného provozu. V posledních letech tempo zavádění automatizace a digitalizace zrychlilo a některá zařízení, která jsou vidět na ploše, už se chystají nebo fungují i v Česku. Vývoj inovací v rámci firmy ale probíhá i naopak − vymýšlejí je technici přímo v provozu.

Hlavními oblastmi, ve kterých vidí DHL do budoucna potenciál a kterými se nejvíce zabývá v inovačním centru, jsou automatické vozíky, umělá inteligence a internet věcí. Zároveň se tyto technologie objevily i v centru infografiky, která shrnuje závěry posledního vydání studie Logistics Trend Radar. Podle ní budou nejrelevantnější během tří až šesti let.

Tým, který studii vytváří, hledá trendy, jež nejvýrazněji ovlivní logistiku, a detailnější informace pak předává produktovým manažerům. Ti následně hledají dodavatele, často start-upy, a následně provoz, kde by se mohly novinky otestovat v reálných podmínkách.

7000

Za tolik eur si lze pořídit automatický ovíjecí vozík. Firma jich ve střední Evropě zavedla už 15, včetně dvou v Česku.

K zavádění automatizace přispívá i to, že se mírně prodlužují smlouvy mezi logistickou firmou a zákazníkem. Právě délka kontraktu do značné míry předurčuje, jestli lze zavedení nějaké inovace zařadit do programu.

Zákazníci však obvykle nepřicházejí s tím, že jsou ochotní si poskytovatele logistických služeb najmout na delší dobu, pokud do procesu zahrne moderní technologie, podotýká Dalibor Ondra, šéf zavádění digitalizace společnosti DHL Supply Chain pro střední a východní Evropu. Obvyklejší je, že si nechají předložit různé návrhy, které splní požadované parametry, a z nich si pak vyberou. Zapojení technologií je tedy především na dodavateli služeb.

Standardizovat zavádění

Jedním z hlavních cílů těchto projektů se v poslední době stala jejich standardizace, respektive to, aby byly jednoduše a rychle přenositelné i do dalších provozů firmy. Zavádění totiž tvoří podstatnou část celkových nákladů, až třetinu. Firma se jim nikdy úplně nevyhne, ale díky standardizaci je výrazně sníží. Díky zrychlení implementace se razantně zkrátí návratnost investice a zvýší počet případů, kdy se inovace skutečně vyplatí. Tím také rostou zkušenosti techniků a jejich know-how a celý proces se dále zjednodušuje.

Standardizace spočívá mimo jiné i v tom, že se hledá dodavatel, který je schopný zajistit servis ve všech zemích určitého regionu. To zatím není samozřejmostí. Nikde v Evropě ještě není automatizace tak rozšířená, aby se servisní úroveň mohla měřit se standardy konvenční techniky.

Kamera místo metru

Údaje o zboží, které přichází do logistických center, často nezahrnují všechny pro logistiku potřebné rozměry nebo se na data nelze stoprocentně spolehnout. Je pak potřeba údaje zajistit dodatečně: buď ručně, nebo pomocí různých měřicích zařízení. V současnosti se prosazují systémy, které pracují na principu kamer. Jeden takový – v jednodušší verzi – slouží i v jihomoravské pobočce DHL a v sofistikovanější verzi se připravuje v západočeském logistickém centru firmy.

Zdejší proces vyžaduje, aby se měřily nejen krabice, ale i zboží uvnitř, a to ve velkém rozsahu – od pár centimetrů až po metr. DHL proto vyvíjí mobilní, li-ion baterií napájené zařízení, které bude umožňovat rychlé a přesné měření rozměrů a hmotnosti a bude on-line propojené se skladovým systémem pro předávání dat.

Unifikace zavádění technologií se ale týká zejména propojení systémů. DHL využívá celosvětově dva hlavní skladové řídicí systémy a ani jeden z nich není v současné době plně přizpůsoben k tomu, aby uměl jednoduše "plug & play" komunikovat s různými robotickými systémy. Rozhraní sice existuje, ale musí se značně přizpůsobovat konkrétním případům.

Klíčovou oblastí je pro DHL v současnosti zapojování různých druhů robotických vozíků. Proto IT oddělení firmy aktuálně vyvíjí univerzální cloudové řešení pro integraci robotizace do podnikových systémů. "Definujeme rozhraní, přes které každý externí systém bude komunikovat, a cloudové API, aplikační programové rozhraní, pak zajistí integraci do našich provozních systémů. To je jedna část standardizace, která se musí udělat pro masivnější a rychlejší nasazování, abychom nevytvářeli znovu a znovu nový interface," přibližuje Dalibor Ondra.

Robot v otáčkách

Přestože v této oblasti čeká na IT specialisty firmy ještě spousta práce, řadu robotů už se podařilo zavést do reálného provozu. Jedním z nich je ovíjecí vozík, který jezdí kolem palety, "osahává" si její okraje a balí ji do fólie. Těchto jednodušších strojů, které lze pořídit i do 7000 eur, už firma ve střední Evropě zavedla zhruba 15. Pracují i na pobočkách v Jirnech a Jažlovicích u Prahy.

Na rozdíl od stacionárních ovinovacích strojů, které mají určitý maximální rozsah, umí robot zabalit prakticky jakoukoliv paletu. Přitom lze zadat i řadu parametrů, jako jsou přesahy ovíjení, stoupání, předpětí fólie apod.

Lidská práce je zde sice pořád nutná, ale skladník se může více věnovat přípravě palet se zbožím, čímž ušetří desítky procent času. Díky tomu se investice může vrátit i za půl roku. To závisí také na míře využívání stroje.

Výhodou tohoto jednoduchého řešení je i rychlé nasazení, které zabere kolem dvou hodin. Pokud by nebylo v daném provozu potřeba, firma ho klidně může převézt do logistického centra v jiné zemi. Ovinovací robot je příkladem technologie, jejíž zavádění je už standardizované. DHL má s dodavatelem podepsaný regionální kontrakt, kdy má ve všech zemích zajištěné servisní partnery.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit Logistiku
Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci