Součástí vašeho portfolia je řada automatických vozíků Linde-matic. Kolik jste jich dodali na trh?

Doteď (rozhovor probíhal v listopadu 2019 - pozn. red.) jsme realizovali okolo 120 projektů, každý z nich obvykle zahrnoval několik automatických vozíků. Poptávka strmě narůstá a očekáváme, že v příštích letech poroste přibližně o 25 procent ročně.

Kolik z nich bylo v Česku, nebo alespoň ve střední a východní Evropě?

Nemůžu říct přesné číslo, ale vidíme zájem prakticky všude. Je to nejrychleji rostoucí segment. Poptávka je vysoká zejména tam, kde se naši zákazníci potýkají s nedostatkem pracovních sil. Druhým důvodem je samozřejmě ekonomická stránka, respektive dobrá návratnost, třetím důvodem pro pořízení automatizované techniky je bezpečnost − zákazníci chtějí snížit náklady na opravy vzniklé kolizemi a poškozením vybavení.

Ptal jsem se proto, že v Česku ani dalších zemích východní Evropy se zatím bezpilotní vozíky neobjevují příliš často, pokud nepočítáme nejjednodušší tahače, takže předpokládám, že většina vašich automatů jezdí v západní Evropě.

Většina vozíků je instalována v západní Evropě, ale významný počet je i ve střední a východní Evropě, a to zejména pokud bychom to vztáhli k celkovým prodejům techniky.

84 %

Na celkových prodejích vozíků Linde MH mají elektrické stroje podíl 84 procent a 16 procent má spalovací motor. V kategorii vysokozdvižných vozíků s protizávažím jezdí 58 procent prodaných strojů na elektřinu, přičemž podíl vozíků se spalovacím motorem klesá.

Co odrazuje obvykle firmy od toho, aby nasadily automatizaci?

Na straně zákazníků bývá v některých zemích občas složité získat souhlas rady zaměstnanců (angl. works council − pozn. red.), jako třeba v Německu a ve Francii, protože se obvykle kvůli automatizaci očekává snížení počtu pracovních míst.

Dále pro přípravu automatizace bývá potřeba změnit řadu procesů. Přeorganizování toků materiálu vyžaduje náročné plánování, což je důvodem toho, že někteří zákazníci váhají. Přesto je poptávka po automatizaci vysoká, takže navyšujeme naše personální kapacity, abychom dokázali rychle reagovat a přijít s rychlým řešením.

Plánujete další rozvoj schopností vašich vozíků?

Naším prvním krokem byla automatizace jednodušších procesů manipulace s materiálem. Vozíky přepravují materiál z jednoho bodu do druhého. To dnes spolehlivě umíme a je po tom vysoká poptávka. Druhým krokem bude nabídka manipulace nákladu z jedné regálové pozice do jiné regálové pozice, což je náročnější, protože vozík musí velice spolehlivě a bezpečně vyzvednout paletu z regálu. V tomto případě je potřeba větší přesnost, například informací o skladových lokacích, palety musí být v dobrém stavu, WMS musí poskytovat přesné informace a tak dále. Třetím krokem pak bude propojení přepravy materiálu s částečně automatizovaným vychystáváním.

Na těchto krocích nyní pracujete?

Ano, pracujeme na tom. A pak přijde další velký krok, přinést automatizaci do venkovních prostor, například pro tahače na letištích.

Stále se ale bavíme o automatických vozících, které neumí "myslet", respektive neumí se samostatně vyhnout překážce. Plánujete vývoj tohoto stupně automatizace?

Určitě chceme nabídnout produkt, který bude všestranný a bude schopný reagovat na různé výzvy. Ale jak říkám, každý vývoj by měl začít od jednodušších věcí, které zákazníkům rychle přinesou potřebné výhody. Proto jsme začali u robotického řešení, které se zákazníkům ekonomicky vyplatí, protože zmírňuje aktuální potíže s nedostatkem pracovníků. Pokročilejší řešení budou následovat. Taková, která se při přiblížení k překážce nejen zastaví, ale budou si umět najít svoji cestu skladem. Technologie, kterou používáme, je velmi flexibilní a přizpůsobitelná, takže brzy nabídneme ještě inteligentnější stroje.

Před pár lety jste představili koncept dronu, který provádí inventuru, zatímco jej naviguje a nabíjí automatický vozík. Jak se vyvíjí tento koncept nazvaný Flybox?

Představili jsme jej na veletrhu LogiMat v roce 2017, kde přitáhl velkou pozornost. Věříme, že to bude v budoucnu zajímavé řešení, ale poptávka po něm není v současnosti ještě příliš vysoká, proto se věnujeme jiným prioritám.

Andreas Krinninger

Andreas Krinninger vystudoval strojírenství na univerzitě RWTH Aachen a na univerzitě MIT v Cambridgi. Zde získal také titul Master of Science. Poté zastával vyšší manažerské pozice v různých typech firem, od poradenské McKinsey & Company přes výrobce Grohe po investiční společnost Kohlberg, Kravis & Roberts. V roce 2011 přešel do skupiny KION a následně do její dceřiné firmy Linde Material Handling, v níž pracuje od roku 2014 jako finanční ředitel a člen představenstva. Od roku 2016 je také jejím výkonným ředitelem.

Jak se podle vás bude vyvíjet svět manipulační techniky v příštích deseti letech?

Určitě přijde obrovský posun ve využívání technologií, stále více rozhodnutí budou navrhovat nebo i vykonávat nástroje systémové podpory, uvidíme nárůst automatizovaných operací od přepravy materiálu po jeho vychystání. Celý proces budou řídit sofistikované nástroje, které budou dostávat informace nejenom od řídicích systémů, ale také daleko více i od systémů pro manipulaci a přímo od zboží, s kterým se bude manipulovat. Zboží a systémy pro manipulaci budou vzájemně komunikovat, budou se informovat například o tom, kdy se má zásilka doručit zákazníkovi. Rozhodovací proces bude velice flexibilní a budou jej podporovat inteligentní systémy. Součástí logistických operací ale bude stále i část manuální práce, která se bude doplňovat s automatizací.

Budoucnost je v transparentnosti

Co si představujete pod termínem Průmysl 4.0?

Existuje spousta definic. Pro mě to znamená zajištění transparentnosti toků materiálu pomocí různých senzorů a IT nástrojů a tím optimalizaci těchto toků a zvýšení produktivity celého dodavatelského řetězce.

Máte příležitost vidět provozy různých firem. Sedí na některé z nich už označení Továrna 4.0?

Ano, samozřejmě. Mnoho takových továren už takto může být označeno. Zejména ty nově postavené, protože technologie je jednodušší zavádět ve zcela nových skladech než v těch stávajících. Přesto ale pracujeme i na brownfieldových projektech, kdy zavádíme automatizaci i do stávajících skladů. To přitom obvykle znamená zvýšit standardizaci a také transparentnost celého pracovního procesu ve skladu.

Andreas Krinninger, šéf Linde Material Handling, na tiskové konferenci nedaleko Berlína, kde firma koncem loňského roku představovala novou generaci vysokozdvižných vozíků.
Andreas Krinninger, šéf Linde Material Handling, na tiskové konferenci nedaleko Berlína, kde firma koncem loňského roku představovala novou generaci vysokozdvižných vozíků.
Foto: Linde MH

Vaším hlavním oborem je výroba vozíků, tedy hardwaru, ale stále více se pouštíte i do softwaru, konektivity apod. Chystáte se vystoupit ze své sféry a zkusit úplně nové služby založené na datech a digitálních technologiích?

Podíval bych se na to z jiného úhlu. Z Linde Material Handling se stal velice úspěšný poskytovatel mobilních přepravních jednotek. Před lety jsme začali nabízet i řešení pro zlepšení celého materiálového toku, tedy nejenom dodání vozíků. Když se zapojujeme do procesů našich zákazníků, musíme analyzovat procesy, abychom pochopili celý jejich logistický systém. Na základě toho s nimi pak vyvíjíme nové koncepty materiálových a informačních toků. Mluvíme tedy o hardwaru i softwaru, mluvíme o manuálních i automatických vozících a jejich řízení, dopravníkových drahách atd.

Budete vyvíjet vlastní software pro řízení skladových operací?

Tím se už dnes zabývá řada jiných firem. Úzce spolupracujeme s firmou Dematic, která patří do skupiny KION stejně jako my. Dematic a jeho pokročilá softwarová řešení pro intralogistiku pro nás představují výhodu. Díky této spolupráci jsme schopni našim zákazníkům nabídnout celkové holistické řešení téměř pro jakékoliv potřeby jakéhokoliv skladu.

Bude pokračovat mix různých pohonů

Vyvíjíte vozíky na palivové články a jste v tom poměrně aktivní. Myslíte si, že je v tomto pohonu budoucnost manipulační techniky?

Myslíme si, že vždy bude existovat určitý mix různých druhů pohonu. Jsem přesvědčen, že v budoucnosti bude existovat i určitý podíl vozíků se spalovacím motorem, proto dále vyvíjíme motory, které splňují nejnovější pravidla pro omezení emisí. Myslíme si, že bude dál pokračovat i pohon s využitím olověných baterií, i když lithium-iontové baterie budou stále důležitější a díky svému výkonu a ekonomickým výhodám budou nejspíš převládat.

Palivové články budou také hrát stále důležitější roli. Máme několik zákazníků, kteří velmi úspěšně provozují flotily vozíků poháněných vodíkem, jako je Mercedes-Benz, BMW nebo Schenker. V blízké budoucnosti také my zařadíme 20 vozíků na palivové články do naší flotily v závodě v Aschaffenburgu.

Tyto vozíky jsme začali vyrábět v roce 2010, od specifických zákazníků máme silnou poptávku, ale na celkových prodejích mají jen malý podíl.

Související

Kolik jste jich dodali celkově?

Řádově několik stovek. Poptávka ale roste a odhadujeme, že během několika let bude podíl vozíků s palivovými články na ročních prodejích 10 až 15 procent.

Předpovědi říkají, že automobilový průmysl bude v příštích letech spíš klesat. Který obor považujete za nejperspektivnějšího tahouna poptávky po vašich produktech?

Automobilový průmysl prochází obdobím transformace, na druhou stranu řada evropských výrobců je dobře připravena na příchod elektromobility, takže si myslím, že by bylo předčasné začít tento obor přehlížet. Nicméně silný nárůst vidíme v e-commerce a retailu a předpokládáme, že tam bude i pokračovat.

V Evropě roste poptávka po vozících na elektřinu. Jaký mají podíl na vašich prodejích ve srovnání se spalovacími motory?

Na našich celkových prodejích vozíků mají elektrické stroje podíl 84 procent a 16 procent má spalovací motor. Pokud bychom se zaměřili jen na vysokozdvižné vozíky s protizávažím, 58 procent z nich jezdí na elektřinu. Před pár lety to bylo 55 procent, takže podíl vozíků se spalovacím motorem klesá. Ale protože celkový trh silně rostl, prodáváme nyní více vozíků se spalovacím motorem než před několika lety. Proto jsme se také rozhodli otevřít nový výrobní závod v Polsku.

Linde MH má v Česku nového ředitele. Jaké máte nyní plány s touto pobočkou?

To, že zde máme nového ředitele, je velmi pozitivní znamení, protože bývalý ředitel Jindřich Kotyza povýšil a nyní vede region střední a východní Evropy. David Čepek je velmi kvalifikovaný manažer, který se spolu s českou pobočkou vyvíjel a nyní bude pokračovat v jejím řízení a organizaci. V předchozích letech Linde Material Handling v Česku rostlo. Vytvořili jsme tu několik nových provozů, třeba v Plzni nebo v Brně. Pokračujeme také v rozšiřování našeho centra pro repase ve Velkých Bílovicích, protože funguje velice dobře.

Související