Před rokem jste řekl, že se na koncept Průmysl 4.0 díváte hlavně z pohledu digitalizace. Souhlasíte tedy s tím, že základem chytré továrny je zejména šikovná práce s daty a jejich toky?

Automatizace a digitalizace se dnes od sebe těžko oddělují. Jezdím hodně po konferencích v Německu, protože se snažím sledovat nové trendy, a teď je jedno z největších hesel "být otevřený a propojovat". Ať už z hlediska informačních toků, či z hlediska procesů a spolupráce firem. Kdo bude fungovat izolovaně, nebude schopný přežít a fungovat na trhu dlouhodobě. Digitální transformace a automatizace mohou procesy úplně přeměnit, ale důležité je, aby na sebe všechno navazovalo, aby továrny i dodavatelské řetězce fungovaly jako celek.

Jste především softwarová firma. Podílíte se často i na zavádění automatizovaných strojů?

Teď pracujeme na řadě automatizačních projektů, jsou ale různé úrovně − od poloautomatických systémů, jako jsou VNA vozíky (systémové vozíky do úzkých uliček − pozn. red.), přes AGV (automaticky řízené vozíky − pozn. red.), které jezdí po pevné lince, až po totálně automatické systémy, které mají také různé formy. Například takzvané tmavé sklady, které jsou plně automatické a lidé do nich nemají přístup, nebo jedna z technologií budoucnosti, což jsou podle mě vozíky AIV, tedy autonomous intelligent vehicles, které jsou schopné si najít samostatně cestu. I tady ale platí, že všechno je potřeba funkčně zapojit do systému.

Firmy si umí koupit hardware, ale pak si jej přivezou do továrny a najednou přemýšlejí, jak to zakomponovat do systému, aby byl celistvý. I ve velkých firmách to ale často končí tak, že moderní technologie jako AIV se volají zmáčknutím knoflíku ve výrobě, místo aby se využil třeba automatický signál z informačního systému. Jde pak o ostrovní řešení.

Odvaha

Je to strašně moc o odvážných manažerech, ti jsou klíčoví. Pokud má být Česko konkurence­-schopné, je potřeba mít tyto lidi.

Být otevřený a propojovat,

ať už z hlediska informačních toků, či z hlediska procesů a spolupráce firem. To je jedno z největších hesel na konferencích v Německu.

Když mají firmy nedostatek lidí, na co se obvykle zaměřují více − na zavádění digitalizace, nebo automatických strojů? Jak jejich přístup souvisí s velikostí firmy?

Automatizace nahrazuje lidi. Na druhou stranu někde se automatický sklad nevyplatí a stačí tam digitalizace a dobře řídit pracovníky. V Česku jsou z globálního pohledu většinou malé a střední firmy, kde nedává smysl utratit velké peníze za plně automatický sklad a člověk tu ve výrobě i logistice vždycky bude hrát výraznou roli. Plná automatizace se v nich při současných cenách a charakteru procesů často ještě nevyplatí. Mnohdy se proto v Česku volí digitální cesta, která podpoří práci člověka tak, aby byly procesy flexibilní, aby se zvládla zvyšující se komplexita operací, aby se snižovaly náklady, nedělaly chyby, a tím pádem byly výstupy velmi kvalitní. Často jdou tyto požadavky proti sobě, s tím ale pomáhá právě digitalizace.

Jiné to je u velkých firem jako Škoda Auto nebo Foxconn, kde je automatizace neoddiskutovatelná už dnes.

Roman Žák

Vystudoval technickou kybernetiku na Západočeské univerzitě v Plzni. Poté nastoupil jako programátor v menší místní firmě, následně se přesunul do Prahy, kde působil ve společnosti Deloitte. V roce 1996 byl u založení společnosti Aimtec, která se zaměřuje na digitalizaci interní logistiky, výroby a na integrace. Roman Žák v Aimtecu v současnosti zastává funkci předsedy představenstva, kde formuluje dlouhodobé vize a strategie a také se podílí na komunikaci s klíčovými zákazníky.

Umí už dnešní vozíky AIV pracovat s umělou inteligencí, tedy jsou schopné se učit podle zkušeností?

Ano. Na naší konferenci Trendy automobilové logistiky vystoupí Marco Prüglmeier, který má na starosti digitalizaci logistiky v BMW. Nedávno vyhráli v Německu logistickou cenu roku. Součástí jejich projektu jsou vlastní AIV, jež vyvinuli ve spolupráci s externími firmami. BMW přistoupilo k vlastnímu vývoji proto, že zápasí s obrovskou komplexitou svých výrobních areálů, a proto potřebovali, aby tato nová technologie zvládala velké plochy včetně starších výrobních prostor s ne zcela dokonalými povrchy. Vyvinuli si proto vozíky, které mají jak PLC, tak výkonný počítač, který zahrnuje machine learning, tedy učící se systém. Umí si zapamatovat trasu nebo místa, kde narazil na překážky, a navíc umí překážky i svoji polohu v cloudu sdílet s ostatními vozíky. AIV jsou právě jednou z technologií, které už dnes dávají podle mého názoru smysl i pro malé a střední podniky.

Mezi důvody pro zavádění automatizace se zmiňuje často i téma bezpečnosti. Máte také takovou zkušenost s vašimi zákazníky?

Je to jeden z významných parametrů a vlastně i jeden ze způsobů, jak takový projekt lépe obhájit. Bezpečnost je téma, na které dneska všichni slyší, ale zároveň je to skutečně důležitá otázka.

Příkladem specializovaného řešení může být technologie lokalizace uvnitř budov pomocí čipů a takzvaných kotev (RTLS − pozn. red.), které umí určovat polohu s přesností na desítky centimetrů. Když jsou takové čipy na dvou vozících nebo třeba na pracovníkově helmě a blíží se k sobě, systém upozorní na nebezpečí. Nebo je příkladem kamerové vidění u AIV certifikované na to, že umí rozpoznat člověka. Bezpečnost je velice důležitá a bude čím dál tím víc. Podobně jako v oblasti autonomního řízení silničních vozidel.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit Logistiku
Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci