Původ čárových kódů sahá do poloviny minulého století, kdy byl tento způsob datového zápisu vytvořen ve Spojených státech. Jeho vynálezce se původně nechal inspirovat Morseovou abecedou, ale znaky − prý náhodou − začal zapisovat nikoliv vodorovně, nýbrž jako slabší a silnější kolmé čáry. Nástup do komerční praxe však novému objevu trval ještě zhruba 20 let a teprve v 70. letech minulého století našly čárové kódy cestu do pokladen supermarketů i do továren a vyrůstajících logistických center.

Strojové čtení dat se s jejich pomocí rychle rozšířilo prakticky po celém světě a stěží najdeme místo či obor, kde by se nepoužívalo. Systém se dále vyvíjel a dnes vedle klasických čárových kódů označovaných 1D existují také 2D maticové kódy s vyšší hustotou zápisu, které ve srovnání s jednodimenzionálními kódy umožňují zaznamenávat více informací. V praxi to znamená, že při stejných zakódovaných informacích zabírá 2D kód méně místa. Některé druhy 2D kódů mají ještě další důležitou výhodu: dokážou totiž využívat i různých opravných mechanismů. Takový kód může být až z 30 procent poškozen třeba při přepravě, ale stále zůstává čitelný.

Existují různé druhy 2D kódů, nejčastěji se používají Data Matrix a QR. Oba typy jsou si vlastnostmi velmi podobné. Hlavní rozdíl spočívá v zaměřovacích znacích pro zaměření kódu a jeho identifikaci skenery. QR kód používá tři větší čtverce v rozích kódu, kdežto Data Matrix dvě plné linky na levé a spodní straně. QR kód lze čtečkou snadněji zaměřit, proto se používá například pro marketingové účely, na billboardech, vizitkách a podobně, kde umožňuje snadné odkázání například na webovou stránku. Je však poměrně velký a při použití v průmyslu k označování součástek či dílů se uplatňuje lépe Data Matrix. Velmi často se s ním lze setkat také ve zdravotnictví, kde označuje chirurgické nástroje či léky. V současnosti se ovšem stále častěji používají QR kódy, které tak nahrazují Data Matrixy.

30 %

Ve srovnání s 1D kódy umožňují novější 2D kódy nejen zaznamenávat více informací, ale některé umí využívat i různé opravné mechanismy. Takový kód může být až z 30 procent poškozen, ale stále zůstává čitelný.

Imager přečte mnohem více

Kód vytištěný na obalu zboží či na skladovém štítku ovšem potřebuje technologický nástroj, který by jej přečetl, dekódoval a odeslal k dalšímu zpracování do počítače. To je úkolem čteček čárových kódů. Vyrábějí se dnes v nejrůznějších variantách a samy prošly vývojem, který do nich přinesl nové prvky i možnosti čtení dalších datových informací.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit Logistiku
Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci