První verze obchodních podmínek Incoterms spatřila světlo světa v roce 1936. Mezinárodní obchodní komora je vytvořila s cílem odstranit problémy vznikající odlišnou obchodní legislativou v různých zemích. Od té doby vycházely tyto podmínky v různých vydáních a přinášely větší i menší změny. Od roku 1990 vycházejí po 10 letech. Aktuální revizi pravidel Incoterms 2020 připravoval mezinárodní tým, k jehož práci přispěli svými podněty také odborníci z České republiky.

Incoterms jsou pomůckou pro mezinárodní obchod, kde definují místo dodání, odpovědnost, rizika a náklady prodávajícího a kupujícího. Současné Incoterms obsahují 11 pravidel, z nichž každé stanovuje určité způsoby dodání zboží, respektive udávají, kdy dochází k přechodu nákladů na dodání a rizika z jednoho účastníka na druhého. Pravidla tak určují, kdo bude v případě poškození zboží jednat s pojišťovnou. A když viník nebo pojišťovna odmítnou zaplatit, kdo ponese riziko finanční ztráty. Naopak Incoterms neřeší samotný přechod vlastnictví ke zboží, ten není v podmínkách zmíněn.

Incoterms jsou produktem a duševním vlastnictvím Mezinárodní obchodní komory ICC se sídlem v Paříži. Ve smlouvě je však možné na ně odkazovat zcela volně.

11

Incoterms obsahují 11 pravidel, každé stanovuje určité způsoby dodání zboží a řeší, kdy dochází k přechodu rizika z jednoho účastníka na druhého.

Rozsáhlé pokyny pro uživatele

Dodací podmínky Incoterms jsou ovšem pomůckou dobrovolně volitelnou a strany v obchodním případu si mohou zvolit také jiné řešení. Podmínky nejsou zákonem a jejich používání není povinné. "Není ale třeba vymýšlet něco jiného, nabízejí téměř dokonalé rozdělení práv prodávajícího a kupujícího," vysvětluje Petr Rožek, certifikovaný lektor pro Incoterms 2020 při pobočce ICC v Praze, který je také autorem návrhu českého překladu.

Incoterms 2020 byly koncipovány také s důrazem na nové a neznalé uživatele. Ukazují, jakým způsobem lze zvolit vhodné pravidlo, a nová revize proto obsahuje poměrně rozsáhlé pokyny.

Ex Works

Tato doložka Incoterms stanovuje, že zodpovědnost za zboží přechází z prodávajícího na kupujícího v závodě nebo skladu dodavatele. Odborníci ji považují za problematickou, přesto v nových pravidlech zůstala.

"V této nové verzi jsou ale některé úpravy, které nevidíme jako dotažené do konce," říká dál Petr Rožek. "Například i přes tlak a doporučení ze stran národních výborů ICC nedošlo k úpravám či ke zrušení doložky Ex Works (blíže viz box − pozn. red.). Málo je také řečeno o digitalizaci, respektive o využívání moderních způsobů komunikace. Nové Incoterms se v zásadě omezily na to, že je možné používat bezpapírovou formu komunikace, to znamená doklady oskenované, v PDF a zasílané e­-mailem. Další nedotaženou změnu najdeme v bezpečnostních opatřeních, konkrétně v definici informačních povinností ve vztahu k bezpečnosti a podobným otázkám. Věci jako celková ověřená hmotnost VGM nebo povinná hlášení celníkům jsou řešeny jen vágně."

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit Logistiku
Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci