Budovy pro chladírenské a mrazírenské sklady by měly být už navrženy a postaveny s ohledem na potřebu udržovat uvnitř stálou nízkou teplotu. Důležitá je zejména tepelná izolace od okolního prostředí. Hala musí být také vybavena chladicí či mrazicí technologií, která bývá zejména u mrazírenského skladu energeticky náročná. U velkých teplotních rozdílů také nabývá na důležitosti nejen samotná izolace, ale i všechna místa, která by mohla fungovat jako tepelný most. Každé takové místo, na které se při plánování zapomene, znamená nejen energetické ztráty, ale kvůli kondenzaci vzdušné vlhkosti způsobuje trvalé problémy.

"U nás se například opláštění budovy montuje ze sendvičových panelů s izolací potřebnou pro udržení požadované teploty," vysvětluje David Zlatohlávek ze společnosti FM Logistic. "Rampy jsou opatřeny nafukovacími límci proti úniku chladu při nakládkách a vykládkách."

Mrazírenské sklady využívají automatizaci

Uspořádání skladu vychází z plánovaných činností, návaznosti jednotlivých procesů a zkracování přejezdových cest. "Specifikum mrazírenského skladu tkví v tom, že každé místo je mnohem dražší než v netemperovaném skladu, takže je velmi nutné si dobře spočítat, kolik potřebujeme uliček a jestli není vhodnější zvolit regály s vyšší hustotou skladování," říká Tomáš Urban z Eurofrostu.

15 %

Automatizovaný mrazicí sklad pekárny La Lorraine má provozní teplotu -25 °C a sníženou hladinu kyslíku až na 15 procent pro předcházení požárům.

Firma ale zároveň dbá na určitou univerzálnost skladu, a tedy i jeho použitelnost pro různé skupiny zákazníků, a to i v budoucích letech. V Úžicích u Prahy má Eurofrost mrazírenský sklad s plochou 4500 metrů čtverečních. Sklad by měl do poloviny příštího roku přejít na automatizovaný provoz a lidé zůstanou pracovat pouze na rampě při příjmu a výdeji zboží.

Automatizovaný mrazicí sklad má v Česku také česká pobočka belgické pekárny La Lorraine. Čtyřicet metrů vysoká budova je rozdělena na dvě zóny. První je plně automatizovaný sklad s provozní teplotou -25 °C a nižším obsahem kyslíku v atmosféře uvnitř haly pro předcházení požárů. Hladina kyslíku snížená až na 15 procent by měla prakticky vyloučit možnost požáru. Ve druhé zóně s provozní teplotou -18 °C probíhá vychystávání s lidskou obsluhou a vykládka i nakládka.

"První zóna je řízena plně autonomně softwarem a vyžaduje pouze občasné zásahy údržby. Veškeré pohyby probíhají na základě předem daných algoritmů a SSCC kódů na paletových etiketách. Ve druhé zóně operují skladníci prakticky jako v normálních skladech," vysvětluje Petr Kozojed z La Lorraine a zdůrazňuje, že pro minimalizaci tepelných ztrát je v části plně automatizovaného skladu třeba dbát také na maximální vzduchotěsnost. A to jak kvůli vnikání nadměrné vlhkosti a následně vznikající námraze, tak kvůli tomu, aby do skladu nevnikal vzduch s normálním obsahem kyslíku.

Vrata spojují sklad se světem

Sklady s řízenou teplotou mají také zvláštní nároky na vrata, která musí mít nejen co nejlepší tepelněizolační vlastnosti výplní, ale také se otevírat a zavírat co nejrychleji. Jen tak se dá omezit únik cenného vychlazeného vzduchu.

Právě na vrata mrazicího skladu číhá nebezpečí v podobě námrazy, protože zde kvůli přechodu teplot hluboko pod bodem mrazu a teplotami plusovými dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti. Proto musí být vrata v takovém skladě vybavena topnými prvky umístěnými mezi lamelami, v zárubních i na podlaze, kde by mohlo docházet k přimrzání podlahového těsnění. Vytápěním je třeba opatřit také pohon a elektroniku vrat.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit Logistiku
Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci