ilustrační foto
ilustrační foto
autor: Bureau Veritas

Trh sdružení Mercosur, jehož členy jsou země jako Brazílie, Argentina, Paraguay a další, je chráněn vysokými tarify, například dovoz automobilů do Brazílie či Argentiny je zatížen celní sazbou 35 procenta. Nulové nebo snížené clo naopak může přinést českým a dalším evropským vývozcům značné úspory. V souhrnu napříč průmyslovými segmenty včetně automotive může jít až o čtyři miliardy euro za rok.

„Vedle nulových nebo snížených celních sazeb se na zahraničním obchodě pozitivně podepíše také odstranění netarifních překážek, například zvýhodňování domácích výrobců nebo odlišnosti v používání technických norem,“ vysvětluje Luděk Procházka z celní společnosti Gerlach.

Podle Sdružení automobilového průmyslu loni vyvezly firmy podnikající v tomto oboru z Česka do Jižní Ameriky zboží za 2,8 miliardy korun. Částku tvoří 630 milionů korun za vyvezené automobily a 2,2 miliardy korun za exportované součástky. Sdružení vidí hlavní potenciál beztarifní dohody právě v nových příležitostech pro dodavatele, kteří by mohli snáz navázat spolupráci s tamními výrobci. „Těžit z této dohody může zejména dodavatelský sektor – ať už přímo na základě nových přímých partnerství s výrobci se sídlem v zemích Mercosur nebo nepřímo prostřednictvím evropských automobilek, kam směřuje většina českého exportu,“ říká Vojtěch Severýn ze Sdružení automobilového průmyslu.

Latinská Amerika představuje slibné trhy pro české i další evropské vývozce ještě z jednoho důvodu. „Uzavření bezcelního paktu s blokem Mercosur přichází v době, která nepřeje obchodnímu vyjednávání EU se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump uvažuje nad uvalením dovozních celních tarifů na evropské automobily. Celní sazba může vyskočit až na 25 procent, což by velmi zatížilo unijní průmysl. Čeští subdodavatelé a evropské automobilky tak mohou najít v Latinské Americe nové alternativní trhy nebo tam posílit svůj tržní podíl,“ říká Luděk Procházka.

Evropská unie s Mercosurem jednají o této dohodě již od roku 2000. Po jejím přijetí vznikne největší zóna volného obchodu na světě. Mercosur vyváží do EU zejména potraviny, nápoje a tabák, zatímco EU dodává do Mercosuru především stroje, dopravní zařízení, chemikálie a farmaceutické produkty. Loňská čísla celkového vývozu z EU do zemí Mercosuru dosahují zhruba 45 miliard eur. Opačným směrem putovalo zboží v hodnotě téměř 43 miliard eur.

Dohodu nyní čeká proces schvalování jednotlivými členskými zeměmi EU a Evropským parlamentem požaduje další garance, například pro amazonské deštné pralesy nebo pro francouzské chovatele hovězího dobytka.

"Francie v současnosti není připravena smlouvu ratifikovat. Budeme ji muset podrobně prostudovat a na základě těchto podrobností se rozhodneme," řekla mluvčí vlády Sibeth Ndiayeová francouzskému rozhlasu.

Dohodnutý text se nyní podle agentury AFP převede do právnického jazyka, což může trvat několik měsíců. Pak o něm bude hlasovat Evropská rada a schválit jej musí jednomyslně. EU pak dokument podepíše oficiálně a pokud jej následně schválí EP, začne dohoda prozatímně platit. Její text ale ještě bude muset projít schvalováním v jednotlivých členských státech, tedy převážně prostřednictvím národních parlamentů.

Opačně než Trump

Evropská unie by měla profitovat i z uzavření dohody o volném obchodu s Vietnamem. Ta by měla v horizontu deseti let vést k odstranění 99 procent cel ve vzájemném obchodě.

Podle studie Technické univerzity v Liberci by díky tomu mohl narůst český vývoz do Vietnamu v automobilovém sektoru asi o polovinu. Zhruba o třetinu by mohl narůst vývoz v oblasti strojírenského průmyslu, o pětinu pak export v potravinářském průmyslu.

Evropská unie tak postupuje opačně než Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpu, který staví v posledních letech do cesty světovému obchodu celní ba­riéry. 

Od roku 2016, kdy po zvolení Donada Trumpa do Bílého domu zamrzla vyjednávání o obchodní dohodě mezi USA a Evropou, již Brusel uzavřel obdobné dohody s Kanadou, Japonskem, Singapurem či Mexikem.

Autoři: pat, ČTK, rn