Společnost DHL Supply Chain začala ve svém chebském distribučním centru využívat pro přípravu zásilek takzvanou rozšířenou realitu. Uvedla to na stránkách svého časopisu DHL Hotline.

Chytré brýle jsou propojené se systémem řízení skladu a jednotlivým pracovníkům zobrazují přímo do jejich zorného pole pokyny pro vychystávání zboží – které zboží a z jakého místa ve skladu mají vzít a kam ho umístit na přepravní vozík, včetně toho, po jaké trase se mají ve skladu pohybovat. Případná chyba se operátorovi okamžitě zobrazí v brýlích.  

Koncern začal chytré brýle testovat v roce 2014 v Nizozemsku, pilotní provozy se postupně rozšířily do tří lokalit a v roce 2017 vedení společnosti rozhodlo, že lze toto řešení zavádět i do dalších zemí.

Podle informací z magazínu Hotline je chebský sklad jedním z šesti míst na světě a zároveň prvním ve střední a východní Evropě, kde DHL nyní chytré brýle využívá. Firma zde zajišťuje logistické služby pro německou mediální společnost Sky Deutschland.

Důvodem pro nasazení bylo to, že zakázky v režimu B2C, tedy určené pro soukromé zákazníky jsou náročné na přesnost a jejich příprava nebyla systematicky řízená, proto při ní docházelo k chybám. Další nevýhodou byla vysoká spotřeba papíru pro zadávání pracovních pokynů. Rozmanitost objednávek a způsob jejich zpracování ale nedovolovaly celý proces výrazně změnit. Volba proto padla právě na chytré brýle s operačním systémem Android. Tato platforma umožňuje přidávat různé aplikace podle následného využití.

DHL na nasazení spolupracovala podobně jako v případě koncernového projektu se společností Ubimax.

Brýle nejdříve testovali dobrovolníci, jejichž zrak procházel pravidelnou kontrolou. Firma si také zjišťovala zpětnou vazbu na práci s rozšířenou realitou.

Nový systém umožní snížit spotřebu papíru až o 50 procent. Dalšími přínosy jsou usnadnění práce operátorům, absolutní sledovatelnost pohybu zboží a snížení chybovosti při realizaci zakázek.

„Dokončili jsme fázi implementace,“ potvrdila Dana Kucejová, mluvčí DHL Supply Chain. Podle ní trvalo jedné z pracovnic zaučení nového typu práce zhruba 20 minut.

„Pro asistované vychystávání jsme zvolili brýle Glass Enterprise Edition, které se v třífázovém testování osvědčily nízkou hmotností, optimální ergonomií a uživatelskou přívětivostí,“ říká Dalibor Ondra, který má na starost zavádění inovací ve společnosti DHL Supply Chain v České republice. 

Hlasové vychystávání a bezpilotní vozíky

DHL má za sebou i další projekty, kdy zaváděla do svých provozů automatické stroje. Kromě chytrých brýlí firma nasadila v chebském distribučním centru také vychystávání pomocí hlasových povelů, takzvaný pick-by-voice.

V distribučním centru DHL u Brna, v které firma poskytuje logistické služby pro společnost TE Connectivity, zase od března funguje jednodušší automatický vozík s názvem Leo. Podle časopisu DHL Hotline tam přepravuje dokumentaci od balicích stolů do kanceláří a zpět. Pohybuje se po vyznačené linii a příkazy dostává pomocí QR kódů. Přes den objede toto kolečko přibližně 30krát a v noci se nabíjí.

Firma také připravuje nasazení bezpilotního vozíku ve skladu v okolí Prahy, uvedla bez bližších podrobností Kateřina Rázlová, šéfka divize automotive v DHL Supply Chain.

Velký vliv na zavádění automatizace v logistice i výrobě má nízká nezaměstnanost v Česku, kdy chybějící pracovníky nahrazují stroje. „Čím víc jsou ve skladu opakující se činnosti, které jsou predikovatelné, tím víc automatizace lze využít," uvedla Kateřina Rázlová.

V případě logistických firem ale záleží především na délce kontraktu, který se nejčastěji pohybuje od jednoho roku do osmi let. Čím je delší, tím více času má logistická firma na to, aby se jí investice vrátila a dál už jen vydělávala.

Naopak výrobcům aut nebo dílů, jejichž provoz je mnohem stabilnější než u logistických firem, se investice do automatických vozíků a dalších strojů vrací jednodušeji. Proto také bezpilotní vozíky nasazují častěji, jako například ve Škodě Auto nebo v Continental Automotive.

K nástupu automatizace logistiky v automobilovém průmyslu podle Rázlové přispěje v budoucnu i rozvoj výroby elektromobilů. Elektropohon se totiž skládá z mnohem méně dílů než spalovací motor a související části vozu. Auta tak budou jednodušší a zavádění automatizace, která se uplatňuje především u rutinních procesů, proto snazší.

Celý rozhovor s Kateřinou Rázlovou o logistice v automotive a článek o dopadech výroby elektromobilů na dodavatelské řetězce vyjde 3. září v časopisu Logistika.

Článek byl aktualizován 19. 8. 2019 (opraveno procento úspory papíru a další informace o typu brýlí a jejich dalších výhodách).

Související