O změně zaměstnání v nejbližších měsících uvažuje téměř polovina pracovníků v Česku. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Manuvia. Podle jejího šéfa Petra Dosedly nedostatek lidí souvisí také s tím, že současná struktura průmyslu, i když se pozvolna proměňuje, už neodpovídá pracovním ambicím Čechů. Podobný vývoj ale zaznamenávají i okolní státy, s nimiž vlastně dnes soupeříme o pracovníky ze zemí mimo EU. Pracovní fluktuace přitom bude nejspíš sílit.

"Celý loňský rok jsme byli v takovém paradoxu, že z pohledu firem chyběli lidé, z pohledu kandidátů se nedařilo získat lepší podmínky v práci anebo se posunout k zajímavější," uvedl na letošní konferenci Zóna Logistika Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která stojí za pracovními portály Práce.cz nebo Jobs.cz. Letos se ale situace změnila a lidé se už nebojí práci změnit.

V Česku přitom není ničím výjimečným ani přechod mezi různými pracovními obory. Během svého profesního života jej zrealizovaly téměř tři čtvrtiny Čechů. Největší motivací bývá výše mzdy, ale stále více i potřeba nového životního impulzu a zajímavější pracovní náplně, jak vyplývá z analýzy personální agentury Grafton Recruitment. Nejčastěji mění obor lidé s výučním listem a manuální pracovníci, přičemž čtvrtina "oborových fluktuantů" se k tomuto kroku odhodlala hned po škole.

Které tři důvody vás vedou ke zvažované změně zaměstnání?
  • Nedostatečné finanční ohodnocení – 49 %
  • Práce mě nebaví – 30 %
  • Neúměrné pracovní vytížení – 26 %
  • Nedostatek času na sebe a rodinu – 25 %
  • Špatné vztahy na pracovišti – 18 %
  • Špatný vztah s nadřízeným – 14 %
  • Dlouhé dojíždění – 13 %
  • Neflexibilní pracovní doba – 12 %

Zdroj: Manuvia

Poslední dva tři roky se situace na trhu práce vyhrotila − nejen že klesá nezaměstnanost a počet uchazečů o práci, ale zároveň více než kdy dříve roste počet volných pozic, meziročně i o 100 tisíc. V rámci republiky jsou ale stále patrné velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti. Nejnižší je v Praze a kolem ní, nejvyšší na severozápadě Čech, severu a jihu Moravy (blíže viz mapka v infografice).

Demografie situaci nenahrává

Demografické složení obyvatelstva naznačuje, že problém s nezaměstnaností bude nejspíš pokračovat. V současnosti jsou totiž nejsilnější věkové skupiny kolem 40 let, přičemž se snižujícím se věkem jejich síla klesá. Tento trend se zastavuje až u hranice kolem 15 let. V této věkové kategorii jsou skupiny zhruba o třetinu až polovinu slabší než u dnešních čtyřicátníků. Znamená to, že podíl lidí v produktivním věku bude v příštích desetiletích klesat.

"To je naprostý masakr. Do pěti až deseti let nás to převálcuje. Hrubým odhadem nám bude chybět půl milionu zaměstnanců. Takže investice do technologií je naprosto nevyhnutelná, bez toho se neobejdeme," předpovídá Tomáš Ervín Dombrovský.

To potvrzují i data Evropské komise: zatímco před šesti lety na jednu osobu starší 65 let připadaly čtyři osoby v produktivním věku, do roku 2060 to už budou pouze dvě pracující osoby. Investice do technologií se tak jeví jako nevyhnutelná věc, která je už koneckonců realitou. Stále si je ale nemůže dovolit zdaleka každá firma. Na automatizaci práce sázejí hlavně větší společnosti, například v automobilovém nebo elektrotechnickém průmyslu.

"Jen tímto způsobem lze do budoucna při předpokládaném demografickém vývoji nejen zachovat, ale také zvýšit efektivitu výroby," uvedl Jiří Prášil mladší, výkonný ředitel strojírenského koncernu ZKL. U menších firem je ale zavádění robotů i pokročilejší digitalizace spíše ojedinělá.

Vezmou lidem práci roboti?

Zatímco ohledně nutnosti postupného nástupu automatizace a digitalizace panuje shoda, o vlivu na pracovní trh se to říct nedá. Například studie analytické firmy McKinsey tvrdí, že Česko je automatizací ohroženo, a to dokonce nejvíc ze všech 46 nejrozvinutějších zemí světa, jež analýza porovnávala. V příštích letech by pokročilé technologické systémy mohly nahradit práci až 52 procent tuzemských zaměstnanců, především těch méně kvalifikovaných.

Aktuálním trendem jsou tzv. mikro­zaměstnání

Jde převážně o nárazové práce bez závazků, často honorované hned po odpracované směně. Nabídku využívají studenti, důchodci nebo matky malých dětí.

Naopak podle nedávného průzkumu pracovní agentury Manpower stále více zaměstnavatelů odhaduje, že zvýší nebo udrží počet zaměstnanců i po nástupu automatizace, globálně to je 87 procent firem, v Česku dokonce 94 procent. Firmy tak nesnižují počty pracovních příležitostí, ale spíše investují do digitalizace, převádějí pracovní úkoly na roboty a vytvářejí nová pracovní místa. Studie ale připouští, že firmy si zatím příliš neumí dopad automatizace představit.

Než se ale automatizace projeví naplno, bude to pěkných pár let trvat. A do té doby se musí pracovní trh s nedostatkem zaměstnanců nějak poprat. Na jednu stranu sice lze očekávat negativní část ekonomického cyklu, který nejspíš poptávku po nových pracovnících utlumí, na druhou stranu odborníci předpokládají, že se tak nestane do té míry jako v období poslední ekonomické recese. "Fluktuaci nezastavíme, i při zpomalení růstu budeme mezi sebou soupeřit o schopné zaměstnance nadále, a to také kvůli demografickému tlaku," myslí si Tomáš Ervín Dombrovský.

Stále málo částečných úvazků

Jak si tedy v takovém prostředí udržet stávající zaměstnance a najít nové? Na druhou část otázky existuje vcelku jednoduchá odpověď − nabídnout vhodné pracovní podmínky i pro masy lidí, které čekají na zkrácené pracovní úvazky, tak jak je to v západní Evropě běžné. Na českém pracovním trhu je totiž i kolem čtvrt milionu ekonomicky neaktivních lidí, kteří hledají částečné úvazky, jako jsou studenti, rodiče malých dětí nebo lidé pečující o někoho v nouzi.

"Přes veškerý nedostatek lidí se v Česku za posledních pět let nic moc nezměnilo," myslí si Tomáš Ervín Dombrovský. Z nově obsazovaných pozic podle něj tvořily před pěti lety částečné úvazky kolem 6,5 procenta, zatímco nyní je to 10 procent. Určitý posun tak nastal, ale třeba v Německu na zkrácený úvazek pracuje čtvrtina lidí. V tuzemsku tento problém nejvíce dopadá na ženy, které častěji pečují o malé děti i seniory. I kvůli tomu je mezi průměrným platem žen a můžu obrovský rozdíl. Řada logistických firem přitom už objevila ženský potenciál, kdy se něžné pohlaví díky automatizaci prosazuje stále častěji i na pozicích, které byly dříve doménou mužů (viz samostatný box na konci článku).

Vězeňský potenciál

Méně známá skutečnost je, že nábor má velký potenciál ve věznicích. Vloni pro soukromé firmy pracovalo v Česku bezmála tři a půl tisíce odsouzených. Zkušenosti přitom potvrzují, že jde o vzájemně prospěšnou spolupráci. Zaměstnávání vězňů je možné v řadě oborů, pro firmy jsou nejžádanější ti, kteří mohou pracovat mimo věznici. Například výrobním závodem českého výrobce svítidel Modus v České Lípě prošlo za více než 10 let už na 2500 vězňů. "Vězňům dáváme práci, kterou se rychle naučí, jde zejména o montážní práce nebo manipulaci ve skladech, " uvedl obchodní manažer Jan Kavka.

Vězni se uplatňují také v logistických firmách. Například ve společnosti DHL Supply Chain přebalují zboží, třídí zásilky nebo je balí.

Zaměstnávání vězňů řeší i sezonní výkyvy. "Výroba svítidel je sezonní záležitost, díky vězňům dokážeme být flexibilnější s ohledem na měnící se poptávku po zboží v průběhu roku. V neposlední řadě šetříme náklady," uvádí Jan Kavka ze společnosti Modus. Na kolik vězeň na plný úvazek firmu přijde, záleží na požadované kvalifikaci. Odměna se podle toho pohybuje od 5500 korun až po 13 750 pro vysokoškoláky s magisterským titulem.

Nedostatek pracovníků by mohl vyřešit i nábor cizinců. Potenciál je zejména na Ukrajině, ale také v zemích jižní Evropy, kde je nejvyšší nezaměstnanost z celé EU. Jde především o Španělsko a Itálii, odkud k nám noví pracovníci skutečně přicházejí. Obecně ale platí, že se český pracovní trh zatím příliš nedaří otevřít, a tak se hledá především v tuzemsku, kde jsou kromě výše zmíněných skupin potenciálním zdrojem pracovní "nespokojenci".

Mýtus přeplacených lidí

Občas není spokojeno se svojí prací až kolem 90 procent lidí, intenzivně ale hledá nové zaměstnání podle průzkumu společnosti LMC zhruba půl milionu lidí (asi 13 % všech zaměstnanců). Právě to jsou vhodní adepti pro firmy, které potřebují nabírat. Nejvyšší míra frustrace s pracovní pozicí je u modrých límečků, tedy dělnických nebo nižších pozic.

Pro firmy je tak důležité vědět, proč lidé přecházejí a co je pro ně v práci důležité. Na prvním místě je samozřejmě plat − 40 procent lidí uvádí, že se svou prací neuživí podle svých představ. Mzdy sice poslední dva roky rostou slušným tempem, předtím ale po zohlednění inflace často klesaly. "Vytvořili jsme si manko. Během krize jsme se chovali velmi racionálně, tolik se nepropouštělo, ale dost jsme na lidech šetřili a to manko teď spíše doháníme, než že bychom lidi přepláceli. Mýtus přeplacených lidí bych rád odboural," tvrdí Dombrovský.

Neméně důležitá je ale férovost platu, tedy aby odpovídal pracovnímu úsilí a zodpovědnosti. 15 až 20 procent lidí pak řeší vyšší "úroveň" svých potřeb, jako je uznání, dopad zaměstnání na společnost nebo osobní naplnění. Zatímco s tímto faktorem je těžké pohnout, další záleží především na přístupu zaměstnavatele. Velkým zdrojem frustrace totiž bývá i přístup a chování nadřízených.

Největší dopad na zaměstnanost tak mají − kromě zvýšení platu − zlepšení atmosféry, zamezení ponižování a zvýšení vyjadřování uznání. "Zjednodušeně, když firma vybere špatného šéfa, tým se velmi rychle rozpadne. Je to rychlejší impulz ke změně než nízká mzda," říká Tomáš Ervín Dombrovský.

Transparentní plat

Nábor lidí v současnosti probíhá přes řadu kanálů, od běžných on-line portálů přes veletrhy a speciální kampaně po sociální sítě. Největší motivací ke změně práce je stále mzda, přičemž platí, že čím vyšší je frustrace (která bývá vyšší u nižších pozic), tím méně peněz stačí k přilákání do jiné firmy.

"Proto se mezi logistickými centry, továrnami a dalšími provozy přetahují lidé na zvýšení mzdy i jen o tisícovku," uvedl analytik LMC Dombrovský. Přesto loni výrazně stoupl počet lidí, kteří změnili zaměstnání i přesto, že v původním byli spokojeni. To platí hlavně o mladších ročnících.

Přestože je plat hlavním motivem přestupu, většina náborářů jeho výši nezveřejňuje, aby o něm později mohli vyjednávat. Adepti ale při hledání práce tlačí stále více na transparentnější přístup, takže u 76 procent obsazovaných pozic už je výše platu alespoň zadaná v systému, u 36 procent pozic ji potenciální pracovníci dokonce vidí.

Při zvažování změny práce hrají svou roli i benefity. K těm nejdůležitějším patří dovolená navíc (jeden týden má ale už polovina zaměstnanců), možnost bonusů a prémií. "Čím méně peněz lidé mají, tím více řeší dodatečný příjem, třeba formou stravenek, poukázek atd. Například pro lidi v exekuci je to jediná možnost, jak si v práci polepšit. Lidé, kteří jsou zaplaceni průměrně a nadprůměrně, výrazně více řeší čas, flexibilitu, možnost dělat si to po svém," říká Tomáš Dombrovský.

Pro Čechy je také velice důležitá dostupnost práce. Podle Dombrovského je v tuzemsku mentální bariéra dojezdu do zaměstnání kolem hodiny. Pokud je cesta do zaměstnání delší, ochota dojíždět klesá. 30 procent lidí na portálu Práce.cz, zejména tzv. modrých límečků, hledá práci pouze podle lokality.

Vzdělávání a rozvoj

Především mladší ročníky často slyší také na možnost vlastního rozvoje. To potvrzuje i zmíněný průzkum agentury Grafton, z kterého vyplynulo, že Češi si začínají stále více uvědomovat nutnost průběžného vzdělávání, a to zejména kvůli rychlému rozvoji prakticky všech oborů a nasazování technologií. Třetina respondentů dokonce další vzdělávání označila za svou současnou největší výzvu, pětina účastníků průzkumu se zase chce zaměřit na studium cizích jazyků.

Do budoucna přitom bude zřejmě důraz na samovzdělávání a flexibilitu ještě narůstat. I proto patří možnost vzdělávání a osobnostního růstu stále více k firemním benefitům. "Kromě řady odborných školení, která realizujeme interně využitím týmu našich školitelů a trenérů, například u specifických technických pozic, pořádáme workshopy ve spolupráci s externími firmami, které nám poskytují odborná školení v oblasti rozvoje osobnosti apod. Součástí těchto programů jsou i tréninky a workshopy pro sebepoznání, práci s vlastními postoji a motivací," říká například Ivana Majerová, HR a marketing manažerka Still ČR.

Tento výrobce manipulační techniky využívá školení i k tomu, aby získal zpětnou vazbu o svých zaměstnancích, což pak pomáhá u rozdělování nových týmů, rolí v nich apod. V rámci doplňování vzdělání nechybí ani jazykové kurzy. Netradičním benefitem pak je ve Stillu možnost využít zdarma služeb právníka nebo psychologa. "Máme na to velmi dobrý ohlas. Právní či psychologickou poradnu může využít i kterýkoliv člen jejich rodiny," dodává Ivana Majerová.

Jednou z nejvíce "nedostatkových" pozic jsou v současnosti řidiči. Většina dopravců pociťuje tento problém už řadu let. "Generace profesionálních řidičů stárne a pro nastupující generaci ztrácí povolání řidiče na atraktivitě," říká Pavel Sirotek, ředitel VCHD Cargo, které proto spustilo nový náborový projekt "Zařiďte si".

10

Z nově obsazovaných pozic tvoří částečné úvazky 10 procent. Určitý posun tak nastal, ale třeba v Německu na zkrácený úvazek pracuje čtvrtina lidí.

Kvůli nedostatku řidičů nabízejí dopravci proplacení drahého kurzu potenciálním zájemcům, ale i svým zaměstnancům. "U provozních pozic hradíme školení pro rozšíření kvalifikace a osvědčila se nám i nabídka rozšíření kvalifikace na řidiče skupiny C+E u vytipovaných zaměstnanců," říká Jaroslava Šindelářová, HR team leader společnosti Geis ČR.

Ideální nábor

Jak tedy nabrat nové logistické pracovníky? Podle Dombrovského se vyplácí zavést do průmyslového areálu svozovou dopravu, v inzerátech uvádět jasné a konkrétní informace − jak o pozici, tak o nabízeném platu a výhodách pracovní pozice. Úspěšné náboráře bude také dlouhodobě odlišovat důraz na pozitivní přístup k lidem, na možnost realizovat se v práci, udělat ji do značné míry po svém a ideálně v čase a na místě, které vyhovuje i pracovníkovi.

Poslední "položky" jsou důležité zejména pro tzv. generaci Z. Jedná se o lidi narozené po roce 1995, kteří nezažili svět bez internetu. Ti nebudou chtít být tak často zaměstnaní na plný úvazek, takže bude přibývat takzvaných freelancerů, kteří budou pracovat projektově a souběžně na několika místech

 


 

Infobox: Ženy za volantem vozíku i kamionu

Česko patří v rámci Evropy ke státům, kde je největší rozdíl mezi platy mužů a žen. Jedním z důvodů je i to, že ženy obvykle přeruší svou kariéru kvůli péči o děti nebo seniory a těžko se vracejí na stejnou pracovní úroveň. "Je důležité, aby maminka na rodičovské dovolené neztratila kontakt se svou profesí. Proto, pokud to pozice umožňuje, nabízíme například občasné výpomoci nebo zkrácené úvazky," říká Jaroslava Šindelářová, HR team leader ve skupině Geis.

Ta má v České republice zhruba 1600 zaměstnanců. "Ač se zabýváme především přepravou a skladováním a většina pracovních pozic je spíše provozního charakteru, z celkového počtu zaměstnanců tvoří 43 procent ženy," říká Šindelářová. Nejsou přitom jen na administrativních pozicích, ale také řídí nákladní vozy. "Průměrný věk našich zaměstnankyň je 37 let, nebráníme se zaměstnávání čerstvých absolventek, žen po mateřské ani v předdůchodovém věku. Naopak si ceníme dosavadní praxe a zkušeností a maminkám s dětmi umíme vyjít vstříc v požadavcích na úpravu pracovní doby," dodává Jaroslava Šindelářová. Také společnost DB Schenker se snaží vyjít ženám vstříc a umožnit jim práci na zkrácený úvazek. "Bylo by krátkozraké nechat si uniknout schopného a kvalifikovaného zaměstnance jen kvůli tomu, že dočasně nemůže v práci trávit osmihodinovou pracovní dobu," říká personální ředitelka firmy Jitka Moravcová. Zkrácený úvazek je vhodný hlavně pro ty pozice, kde se dá práce přerozdělit mezi více zaměstnanců, typicky v administrativě. Například v personálním oddělení zde pracuje 25 procent žen na částečný úvazek. Celkově tvoří ženy v provozu a administrativě firmy asi polovinu zaměstnanců, přičemž škála pozic je široká − od skladnic a operátorek výroby přes disponentky a zasilatelky k pracovnicím na zákaznických centrech, obchodnicím až k pozicím ve vrcholovém managementu. Svůj podíl na rostoucím zastoupení žen ve skladech má i to, že díky technice je práce řidičů a skladníků méně fyzicky náročná. "Můžeme potvrdit, že v posledních letech vnímáme větší zájem žen o řízení kamionů, a také vzrostl reálný počet skladnic a operátorek výroby," potvrzuje Jitka Moravcová.

Článek vyšel v Logistice č. 06/2019.