Francouzská pošta přemění část svých budov na byty pro seniory, britská vstoupila na burzu, belgická zase koupila americkou logistickou firmu. Poštovní trh se za poslední roky dramaticky proměnil na celém světě − dopisy se posílají mnohem méně, naopak roste počet balíkových zásilek, zejména se zbožím z e­-shopů − a tradiční státní kolosy hledají způsob, jak se s tím vyrovnat.

Ani Česká pošta není výjimkou. V současnosti rozbíhá rozsáhlou analýzu své logistické sítě, z níž vyplyne, jak se přizpůsobit vývoji, který podle odborníků nezachytila včas. "Dostali jsme se do stavu, kdy jsme s kapacitou dep a třídicích uzlů na hraně," říká nový šéf logistiky České pošty Petr Cinkl.

Připravovaný speciální software tak má po zanesení obrovského množství dat navrhnout, co je potřeba změnit na stávajícím systému velkých třídíren a k nim přidělených dep a rozvozových tras. Celá přeměna by pak měla být hotová za tři až čtyři roky.

V té době zároveň generální ředitel podniku Roman Knap, jenž do funkce nastoupil před rokem po letech strávených ve vedení softwarových firem, očekává kladný hospodářský výsledek pošty.

Firma čelí tlaku z mnoha stran. Koneční zákazníci ji kritizují za to, že doručovatelé místo dodání zásilek jen házejí do schránek oznámení o neúspěšném doručení. Také jí chybí pracovníci, kteří sice dostali v dubnu přidáno, ale jejich platy jsou stále tisíce korun pod celostátním průměrem. Navíc se státní podnik loni dostal poprvé v historii do ztráty, a to 250 milionů korun.

"Logistická síť pošty se budovala před mnoha lety, nyní je naprosto zásadní přizpůsobit ji potřebám on-line obchodování − nalézt taková řešení, jaká budou vyhovovat potřebám zavedených e­-shopů, respektive jejich zákazníků," myslí si Libor Švadlenka, děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Podnik proto plánuje také rozšíření skladových služeb, které by nabízel právě internetovým obchodníkům. "Myslím si, že v tom máme velký potenciál. Proč by Česká pošta nemohla být tím, kdo zákazníkovi zajistí kompletaci, třídění, balení a pak zásilky i doručí?" uvažuje Cinkl.

Klíčové pro snížení nákladů bude ale větší zapojení strojového třídění balíků za pomoci dopravníkových pásů a snímačů čárových kódů. Soukromé doručovací firmy jako PPL, DPD nebo Geis je rozšiřují, u pošty ale paradoxně podíl automatizace během posledních let lehce poklesl. "Nepřicházejí noví řidiči ani noví skladníci, ale objem balíků neuvěřitelně rychle roste, loni to bylo o 12 procent. Nemůžeme ani nafouknout depa, takže musíme automatizovat," konstatuje Cinkl.

To je také důvod, proč pošta začala cenově zvýhodňovat elektronické podání zásilek a menší a dobře zabalené balíky. Ty jsou totiž vhodnější ke strojovému třídění, zatímco ruční práce manipulaci se zásilkami značně prodražuje.

Infografika

Doručovatelé by také měli dostat lepší vybavení. "Naše logistická síť je na hraně i z pohledu zaměstnanců. Přitom technologie umožní zvládat kvalitněji větší objemy. Pošťáci mají dnes tři nebo čtyři krabičky včetně mobilního telefonu, aby byli schopní obsloužit jednu zásilku. Můj sen je, aby měli jen jednu krabičku, ve které bude úplně všechno," říká Cinkl.

Taková zařízení přitom soukromí balíkoví dopravci využívají už řadu let. Fungují jako běžný chytrý telefon, který navíc umí přijímat platební karty, číst různé druhy identifikačních kódů nebo navigovat řidiče přímo po rozvozové trase s ohledem na aktuální dopravní situaci. Díky novému vybavení a lepšímu rozvržení tras by se mělo také zkrátit časové rozmezí, ve kterém pošta doručuje, a to z šesti hodin maximálně na tři.

Nedostatek vlastních řidičů by mohli kompenzovat i zájemci, kteří by si chtěli přivydělat. "Dokážu si představit, že bychom vyzkoušeli spolupráci s brigádníky, které si najmeme, aby nám pomohli třeba s vánočním provozem," dodává šéf poštovní logistiky. V úvahu podle Cinkla přicházejí i další alternativy doručení jako automatické výdejny, které už pošta zkoušela, ale po čase je stáhla, nebo mobilní výdejní místa ve formě stánku či auta.

Náklady pošty má snížit také postupný převod některých poboček na smluvní partnery, většinou obce. Aktuálně jich takto funguje asi pětina. "V cizině je jasným trendem redukce pošt a s nimi souvisejících fixních nákladů. Národním poštám většinou zůstane asi třetina poboček, tam kde je největší poptávka. V Česku je navíc nesmyslně počet pošt zakonzervován v nařízení vlády na hodnotu 3200, což neodpovídá realitě. Bylo to čistě politické rozhodnutí," myslí si Švadlenka z pardubické univerzity.

Celý rozhovor s Petrem Cinklem najdete v aktuálním čísle časopisu Logistika.

Nedostatek vlastních řidičů by mohla pošta řešit i zájemci, kteří by si chtěli přivydělat.
Nedostatek vlastních řidičů by mohla pošta řešit i zájemci, kteří by si chtěli přivydělat.
Foto: HN - Jakub Plíhal
Související