Vizualizace kanálu Dunaj–Odra–Labe.
Vizualizace kanálu Dunaj–Odra–Labe.
autor: Ředitelství vodních cest

"Rádi bychom našli společný pohled jednotlivých resortů, tak abychom toto dokázali předložit vládě během podzimu tohoto roku," uvedl Sosna. Bude podle něj nutná shoda i s Polskem a Slovenskem. Odmítl výtky, že studie o 3500 stran přeceňuje přínosy koridoru. "Podle našeho názoru je ekonomické hodnocení připraveno správně, pracujeme s platnými metodikami," řekl.

Josef Seják z komise pro životní prostředí Akademie věd označil studii za lživou. "Ta studie nemá ani cenu papíru, na kterém byla vytištěna," prohlásil. Podle něj autoři studie účelově zneužili metody hodnocení dopadů na životní prostředí. Škody na ekosystémech mohou přesáhnout 100 miliard korun, dodal.

Eliška Vejchodská z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku uvedla, že studie neodpovídá evropským měřítkům. Obsahuje prý dvojí započtení přínosů – například z výroby a prodeje plavidel. "Projekt by měl být zamítnut," dodala.

"Nemyslím si, že další studie přinese nějakou novou přidanou hodnotu. O nějaké oponentuře se bavit můžeme, to bude o interní diskusi," uvedl Sosna k návrh iniciátorky slyšení Jitky Seitlové ze senátorského klubu KDU-ČSL, aby studie byla prověřena zahraničními experty nebo aby byla vypracována nová. Skalický uvedl, že koridor by neměl být vnímán jako "kontroverzní podivná věc", ale má pomoci proti suchu i záplavám a "kumuluje všechny výhody". "Věřím, že najdeme společnou cestu, tak abychom prolomili neudržitelný nerozvoj," řekl.

Podle názoru akademiků z katedry enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně se nejedná o společensky přínosnou stavbu a ekonomicky se nevyplatí, akademici to napsali do tiskové zprávy.

Komise ministerstva dopravy nedávno navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se jeví jako riziková. Výstavba by podle studie stála přes 585 miliard korun, z toho labská větev více než 300 miliard korun.

Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Autoři: ČTK