jarvis_5cc7250f498e11e9de8a7ba7.jpeg
Čínský prezident láká. Čínská Hedvábná stezka je pro mnohé státy přitažlivá, současně je ale velkým rizikem, že země spadnou do dluhové pasti.
autor: Reuters

Rozvojové země si od čínského státu půjčují miliardy dolarů na výstavbu například železnic, letišť, přístavů a dalších objektů tvořících infrastrukturu. K zemím, které nadělaly v Číně nejvíce dluhů, patří Pákistán, důležitý spojenec USA v jižní Asii.

"Vyjadřujeme naše hluboké znepokojení nad tím, že Pákistán usiluje o dohodu s Mezinárodním měnovým fondem, jež by mu pomohla zmírnit dluhovou zátěž," uvádějí američtí zákonodárci v dopise adresovaném ministru financí Stevenu Mnuchinovi a ministru zahraničí Miku Pompeovi.

64 miliard

dolarů je hodnota kontraktů podepsaných minulý týden během konference věnované Nové hedvábné stezce. Peking však nový soupis konkrétních projektů nezveřejnil.

Pákistán je podle agentury Reuters těsně před podpisem dohody, podle které mu měnový fond poskytne další "záchrannou půjčku" ve výši přes osm miliard dolarů (od konce 80. let v pořadí už třináctou). Jedině tak bude moci země s 208 miliony obyvatel financovat své rozpočtové potřeby i schodek na běžném účtu platební bilance.

Podle poslanců není možné, aby měnový fond, jehož největším akcionářem (přes 16,5 procenta hlasovacích práv) jsou USA, půjčoval za výhodných podmínek zemím, které dělají spoustu dluhů kvůli infrastrukturním projektům dohodnutým s dravou Čínou. Spojené státy, které dosud nevěnovaly mezinárodním organizacím příliš pozornosti, se zřejmě rozhodly, že v souboji s Čínou, svým největším rivalem na globální scéně, využijí také páky, jež drží ve fondu.

USA nemíní připustit, aby se z peněz měnového fondu splácely dluhy Číně. Ale fond, kde mají spolu s dalšími západními zeměmi hlavní slovo, si z druhé strany nemůže dovolit další půjčku Pákistánu odepřít. "Jednoduše proto, že by ho tak vehnal do čínské náruče," komentuje německý list Handelsblatt.

Čína tvrdí, že Nová hedvábná stezka, kterou prezident Si Ťin­-pching navrhl v roce 2013, přispěje k urychlení tempa růstu světové ekonomiky a pozvedne rozvojové země. Avšak Západ Čínu podezírá, že ve skutečnosti chce posílit svůj vliv ve světě, vybudovat si spolehlivé dopravní cesty pro export svého zboží, hlavně do Evropy, i získat lepší přístup k surovinám v Africe.

Peking velice usiluje o to, aby jeho globální projekt podpořily také západní země. Zvláště poté co se k němu jako první ze skupiny G7 oficiálně přihlásila Itálie.

Náměstek italského ministra hospodářství Michele Geraci Čínu vidí hlavně jako exportní trh, ale velké investice se od ní očekávat podle něj nedají. V exkluzivním rozhovoru pro Hospodářské noviny jako nereálnou označil představu, že čínské firmy budou v Česku investovat desítky miliard korun a vytvoří nová pracovní místa, jak o tom před časem hovořil prezident Miloš Zeman.

"Čína není nadějí pro nové investice v Evropě. Soustředí se na převzetí podniků, nikoliv na investice na zelené louce. Očekávání, že významně přispěje k tvorbě pracovních míst, nejsou na místě," tvrdí Geraci.

S přispěním Ondřeje Housky.

Autoři: Václav Lavička