jarvis_5ca1ec65498ec245713c6f54.jpeg
Tříslovnou lokalizaci zavedla logistická firma z Dubaje Aramex.
autor: What3words

Deky.snést.napětí. To jsou tři slova, podle kterých byste s využitím aplikace What3words (w3w) mohli zcela jednoduše najít kancelář Igora Ivana, akademického pracovníka katedry geoinformatiky Vysoké školy báňské − Technické univerzity Ostrava. A že v rozsáhlém kampusu univerzity je někdy skutečně problém zorientovat se a lokalizovat místo schůzky!

"Poprvé jsem o systému w3w slyšel v dubnu roku 2015 na odborné konferenci geoinformatiky ve Velké Británii. Už tehdy mě zaujal. Přestože žijeme v záplavě informací, tuhle jsem si zapamatoval a sleduji její vývoj. Dokonce se ptám i studentů u státnic, když přijde otázka na lokační systémy, zda už o w3w něco vědí," objasňuje Igor Ivan.

Čísla naškrábaná na zdech

What3words je systém, který umožňuje pomocí tří běžně používaných slov identifikovat jakékoliv místo na Zemi. Zatímco v rozvinutých státech s propracovaným systémem adres nachází uplatnění jen zvolna, jsou na světě oblasti, kde se ujal bleskově, protože lidem poprvé umožnil jednoznačně označit místo, kde žijí nebo kde se zrovna nacházejí. A to je někdy informace, která může třeba zachránit život.

Podle Organizace spojených národů žijí bez adresy stovky milionů lidí. Zatímco na mapě slumu v Brazílii nebo správní oblasti v Jižní Africe je několik ulic a kolem mnoho prázdného prostoru, na satelitních snímcích jsou patrné rozsáhle lokality zastavěné domky či chatrčemi, někdy z vlnitého plechu, jindy z hlíny. Ale i tam žijí lidé, kteří mohou potřebovat lékařskou pomoc či zásah záchranářů. I tam už dnes mají telefony a chtějí si třeba objednat doručení balíku, domluvit si setkání.

Jak upozorňuje autor nápadu w3w Chris Sheldrick, právě pro takové lokality je prioritně systém určený. "V hlavním městě Ghany Akkře jsou čísla naškrábána na zdech domů. Testovali tam systém adres, ale nedokončili ho. Tato místa bez adres skýtají velký ekonomický potenciál. Proto mě to zajímalo," vysvětluje Sheldrick, který dříve pracoval v hudebním průmyslu.

3 × 3

Autoři systému rozdělili celý svět do 57 bilionů čtverců o rozměrech 3 × 3 metry.

40 tis.

V angličtině tvůrci w3w použili 40 tisíc slov. V dalších jazycích si vystačili s 25 tisíci slovy, protože nepopisují celou zeměkouli, ale jen souš.

26

S tolika jazyky už dnes systém What3words pracuje.

Kupodivu i tam mají lidé problém s adresami. Sheldrick se potkával s hudebníky, kteří složitě hledali místo svého vystoupení, i tvůrčími skupinami, které nevěděly, kam mají odvést zvukovou techniku. Když se jednou stalo, že řidič náklaďáku vyložil potřebné vybavení hodinu severně od Říma, nikoliv hodinu jižně od Říma, řekl si, že s tím musí něco udělat.

Komplikované souřadnice

Probral problém s kamarádem matematikem Mohanem Ganesalingamem a společně došli k závěru, že klasické adresy nejsou celosvětově dobrým řešením. Rozhodli se, že společně vytvoří nový systém, protože 18místné GPS souřadnice jsou příliš komplikované a pro většinu světové populace těžko srozumitelné.

Podle Igora Ivana musí být na počátku každé takové novinky skvělý nápad. "Musí přijít někdo, kdo si všimne díry na trhu. Pak se mohou připojit akademici a hledat řešení. Je to běžná praxe. Nás i naši univerzitu oslovují firmy s konkrétními problémy, které jim pak pomáháme řešit. Já se zabývám geoinformačními technologiemi celý profesní život a nic podobného jako Chrise Sheldricka mě nenapadlo. Žiju v rozvinuté Evropě, kde potřeba takového systému není tak akutní. Ale i v našich podmínkách se občas může hodit. Máme sice GPS souřadnice, ale kdo si zapamatuje, že má dorazit na místo s 49°50'1.377''N a 18°9'51.560''E? A naťukat nebo zaznačit si celý údaj bez chyby taky není jednoduché. O co snazší je zapamatovat si, případně předat tři slova, ke kterým si navíc mohu vytvořit mnemotechnickou pomůcku! Třeba že se u mě v kanceláři mohu přikrýt dekou, protože se tu dobře snáší napětí," konstatuje akademik z ostravské techniky.

Uznává, že GPS je pro potřeby lokalizace samozřejmě přesnější a variabilnější, a ani není cílem w3w tento systém nahradit, ale například pro potřeby logistických firem, pošty nebo záchranářů je w3w zcela dostačující. Aplikace je navíc uživatelsky jednoduchá, zdarma veřejně dostupná, s možností stažení do mobilu. Už funguje v mnoha jazycích včetně češtiny. A vzhledem k oblastem, pro které je prioritně určena, také v jazycích méně obvyklých, třeba svahilštině nebo zulu. Dá se v ní určit poloha cíle a pak s ní pracovat i off-line, což je důležité hlavně v oblastech špatně pokrytých internetovým signálem.

"Ten, kdo například pracuje s Mapami.cz nebo s appkou Google Maps, se v ní rychle zorientuje. A umím si představit i její použití v našem běžném životě. Asi již řada z nás zažila ty komplikace a telefonáty, když se chcete s někým sejít na parkovišti rozsáhlého shopping centra, nebo dokonce někde uvnitř," konstatuje Igor Ivan.

Bez duplicit

Systém w3w sice označuje každé místo na světě, ale vůbec se nezabývá tím, jak se na to místo dostat. "Ani to není jeho úkolem. V tomto smyslu je podobný běžné adrese. Napíšu ji na obálku, tu hodím do schránky a nezajímá mě, jak ji pošťák dopraví," popisuje David Obdržálek, odborný asistent na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá robotikou a autonomními mobilními systémy se specializací na lokalizaci robotů.

Podle něj je velkým přínosem w3w, že nemá duplicity jako běžné adresy. Při zadání názvu obce Nová Ves si totiž pošťák v České republice může vybrat z 62 vesnic téhož jména, zatímco trojice slov w3w je vždy unikátní. K stanovení samotné trasy pak systém využívá už existující navigace, proto se v poslední době integruje do hlavních navigačních systémů, například TomTom nebo Navmii, kde slouží k rychlému a snadnému zadávání cíle.

Pro uživatele je příjemné, že lze použít více různých jazyků pro označení jednoho konkrétního místa; anglicky, v lokálním jazyce, v jazyce cestovatele, který údaje diktuje do navigace, nebo v jazyce odesílatele zásilky někam do neznáma. Z těch šestadvaceti, v nichž už dnes systém pracuje, si každý vybere jazyk, v němž si ta tři slova zapamatuje nejlépe. "Kdybych si s někým dávala sraz na Václaváku 'pod ocasem', tak si spíše zapamatuju sekvenci samci.školák.plná, než fidget.mimics.legwork, nebo bazojika.ngabamba.bubanzi," poznamenává Obdržálek.

Biliony čtverců

Autoři systému What3words postupovali od prvotního nápadu velmi systematicky. Nejprve rozdělili celý svět do čtverců 3 × 3 metry. Vytvořili tak síť o 57 bilionech čtverců. Následně ověřili, že lidský jazyk je dostatečně bohatý, aby mohli každý čtverec pojmenovat kombinací tří různých slov. Ganesalingam pak napsal dvanáctimegabytový algoritmus, který celý systém ovládá.

V angličtině jeho tvůrci použili 40 tisíc slov, přičemž 40 tisíc na třetí představuje 64 bilionů slovních kombinací. Každému čtverci přiřadili unikátní tříslovný identifikátor. V dalších jazycích vystačili s 25 tisíci slovy, protože nepopisují celou zeměkouli, ale jen souš. Moře a oceány jsou plně pokryty pouze anglicky. Těžko srozumitelné souřadnice tak přeměnili v jednoduchá slova a v mnoha případech dali poprvé adresu místům, která se dříve dala označit jen řadou čísel.

"Fakt, že se jedná o slova, může velmi pomoci při zpracování adresy. Například při diktování slov je výrazně menší šance, že dojde k chybě, jako se to může stát u čísel, což může zejména v krizových situacích způsobit vážný problém. Slova ve slovníku byla také zvolena tak, aby neexistovaly homofonní duplicity, tedy aby nenastala zvuková shoda dvou rozdílných slov. To nahrává i strojovému zpracování, kdy adresu w3w diktujeme počítači, ať už do telefonu, při objednávání služeb, nebo v autě do navigace," upozorňuje Obdržálek.

Mongolská pošta

Systém se začal postupně uplatňovat pro různé účely v mnoha zemích celého světa. Jak uvádí Chris Sheldrick, například nezisková organizace GatewayHealth rozdělila v jihoafrické Durbě ve své komunitě 11 tisíc cedulí s tříslovnými adresami, aby si těhotné ženy, když začnou rodit, mohly zavolat pomoc. V minulosti totiž trvalo i hodiny, než je ambulance našly.

"V Mongolsku náš systém přijala národní pošta. Do bydlišť mnoha lidí teď doručuje úplně poprvé," říká autor nápadu. OSN dnes používá w3w k označení míst katastrof, aby se tam co nejrychleji dostala humanitární pomoc. No a v Karibiku ho používají, aby včas dovezli zákazníkům pizzu, pokud možno ještě teplou.

V mnoha lokalitách v Africe, připomíná dále Sheldrick, lidé nezažili pevné telefonní linky, ale rovnou přešli k mobilům. Přeskočili tak etapu klasických bank a hned začali používat mobilní platby. "Dnes země jako Nigérie, Džibutsko nebo Pobřeží slonoviny nezačínají od nuly vytvářet systém pojmenování ulic a číslování domů, ale rovnou přešly na tříslovné adresy. Miliony lidí teď poprvé jednoduše popíšou, kde žijí. Pro mě bylo špatné označení adresou pouze nepříjemnou frustrací, ale pro obrovské množství obyvatel planety to představovalo velkou neefektivitu, která stavěla zásadní překážky růstu jejich infrastruktury a mohla zapříčinit i ztráty životů. Naším cílem je tohle změnit třemi slovy," horuje Sheldrick.

Poplatky za zakázky

Počáteční finanční podporu projektu w3w poskytla společnost Intel, později také logistické skupiny Aramex a DB Digital Ventures zastřešující strategické investice Deutsche Bahn směrované do nových řešení mobility a logistiky. On-line mapa a mobilní aplikace w3w jsou dnes zdarma, výnosy získávají její producenti z poplatků od podniků, které platí za sestavení kódů pro své služby.

Doktor Obdržálek vidí tři základní výhody w3w. Vedle pokrytí celé zeměkoule je to také skutečnost, že je algoritmický, čímž odpadá ruční určování adresy nebo názvu místa. A také je uniformní pro celý svět.

"Ve většině zemí stát poskytuje nějaký adresový systém, tedy označení měst, ulic, domů, obvykle navíc v kombinaci s poštovními kódy, které usnadňují doručování zásilek. Nikde se ale dosud nepodařilo dosáhnout komplexnosti, se kterou přišel ambiciózní Sheldrickův systém.

Mezi prvními firmami, které ho přijaly, byl poskytovatel logistiky Aramex, který chtěl zpřesnit své dodávky v Dubaji. "Abychom dokázali, že systém funguje, Aramex nedávno provedl test v Dubaji, při kterém porovnal dodávky pomocí standardních poštovních adres a našeho systému," líčí šéf marketingu What3words Giles Rhys Jones. Týmy, které k doručování balíků využily tříslovné adresy, byly o 42 procent času rychlejší než týmy, jež pracovaly s klasickými adresami.

Aplikace v autech i průmyslových areálech

Dnes už w3w zavádí do svých palubních systémů i některé automobilky. Učinil tak například Mercedes-Benz i Land Rover nebo Ford. "Zvláště pro řidiče užitkových vozů, kteří využívají kabinu jako pojízdnou kancelář, je konektivita na cestách dnes důležitější než kdy předtím," říká Don Butler, výkonný ředitel oddělení Connected Vehicle Platform and Product ve Fordu.

V České republice a v dalších deseti zemích světa tříslovné adresy využívá pro všechny své logistické parky průmyslový developer P3. "Adresa našeho logistického parku u D1 má například adresu electorate.driving.unsubtle, park v Bratislavě najdete pomocí slov synthetic.rebelled.droop. Na našich webových stránkách je seznam všech průmyslových parků P3, kde jsou uvedeny vedle klasických korespondenčních adres i adresy What3words," prozrazuje mluvčí společnosti P3 Brendan Donnellan.

Do svého portálu začlenil tříslovnou geolokační technologii též jeden z předních světových poskytovatelů logistických služeb, společnost DB Schenker. Označila to za revoluci v doručování, která zvýší efektivitu logistických operací. Mimochodem čtverec před vstupními dveřmi centrály DB Schenker v Essenu charakterizuje sekvence slov smiling.always.seating. "Integrace systému What3words umožní našim více než 110 tisícům klientů, kteří každý měsíc realizují přes 500 tisíc objednávek, optimalizovat svůj dodavatelský řetězec tím, že upřesní místo nakládky nebo vykládky právě pomocí trojslovné adresy," uvádí manažer společnosti Markus Sontheimer.

Podle představitelů DB Schenker se s nepřesností v doručování potýkají logistické společnosti po celém světě, na potíže naráží například ve velkých areálech, jako jsou továrny, sklady nebo místa konání různých akcí, které mají často několik vjezdů.

Že je w3w v takových případech uživatelsky použitelnější než určování polohy přes GPS, se domnívá i Tomáš Holomoucký, ředitel společnosti DB Schenker v České republice: "What3words využíváme jako doplňkovou informaci. Je to výhodné zejména v případech, kde se pod jednou adresou nachází velké logistické nebo výrobní areály, v nichž se těžko orientuje. Využití má tento systém také ve výstavnictví a při organizaci sportovních a kulturních akcí, protože významně zpřesňuje místo dodání. Díky tomu, že je systém globální, nemusíme čekat, až trend dorazí do České republiky, i když je zde teprve na začátku. Již nyní ho mohou využívat naši zákazníci při elektronickém objednání kamionových přeprav. Stačí k tomu stáhnout si aplikaci do mobilu. Ta pak adresu vyhledá i na základě hlasového příkazu. Naši řidiči jsou vybaveni tablety nebo chytrými telefony, takže jim ve využívání tohoto systému nic nebrání."

Úskalí systému

Systém má ale také svá úskalí, na která upozorňují někteří odborníci. "Obecně lze říci, že využití tří slov pro určení konkrétního místa bude mít podle našeho názoru přidanou hodnotu především pro běžného uživatele. Je jistě snazší zapamatovat si tři slova než číselně vyjádřené zeměpisné souřadnice," hodnotí použitou technologii Ondřej Šváb, specialista na geoinformatiku, kosmické technologie a aplikace z Ministerstva dopravy ČR.

"Z hlediska navigace strojů či budoucího automatizovaného nebo autonomního řízení je třeba počítat s limitem určení polohy maximálně na čtverec o určité velikosti. Je pak věcí konkrétní aplikace, zda to bude dostačující, či nikoliv. Výhoda číselně vyjádřených zeměpisných souřadnic je ve škálovatelnosti. Můžete si říci, jak přesně je potřeba polohu určit, a tolik desetinných míst pak využít. To samozřejmě předpokládá, že máte k dispozici i odpovídající přijímač signálu družicové navigace, který požadovanou přesnost určení polohy zvládne. Při vzájemné komunikaci stroj−infrastruktura či stroj−stroj se tak výhoda tříslovného určení polohy vytrácí. Výjimkou může být kratší datová věta, která by polohu určovala," vysvětluje Šváb.

Očekává proto, že budou perspektivní zejména aplikace s rozhraním pro uživatele, kterým bude stačit přesnost určení polohy stanovená velikostí "gridu". "Těch bude nejspíše celá řada, zejména v doručovatelských službách, turistice a cestovním ruchu a dalších," domnívá se Šváb. Samotné ministerstvo pro určení polohy doposud pracuje s číselně určenými geografickými souřadnicemi a zatím s využitím systému postaveného na slovech nepočítá. Předpokládá nejprve diskusi ke konkrétní aplikaci a také k roli státu v definici takového systému.

David Obdržálek vnímá jako nevýhodu w3w jeho velkou zranitelnost: "Systém vytvořila soukromá firma, která poskytuje převod mezi w3w označením a zeměpisnými souřadnicemi. Avšak slovníky dnes už v 26 jazycích ani převodní algoritmus nejsou veřejné a firma je pochopitelně tají jako své know-how. Pokud by ovšem z jakéhokoli důvodu ukončila svou činnost nebo zásadně změnila podmínky využití služby, například finanční sazby, nebude mít nikdo k dispozici rychlou náhradu."

Autoři: Ivana Gračková