S rozvojem automatizovaných skladovacích technologií rostou logistická centra v posledních letech rychle do výšky. Zatímco dříve se stavěly do úrovně 10 až 12 metrů, v současnosti nejsou výjimkou budovy, které dosahují několika desítek metrů. Většinou jde jen o část skladu, v němž jsou umístěné výškové regály s automatickými zakladači, shuttle systémy a podobnými technologiemi, které někdy slouží i jako nosná konstrukce budovy, na níž je přichycený její plášť.

Pro menší, rychloobrátkové zboží, k němuž je potřeba zajistit rychlý přístup, se stále více používají kovové konstrukce jako podlaží vestavěná do skladových hal. Takové budovy ale většinou nebývají vyšší, než je dnešní standard. Společným jmenovatelem obou typů hal je skvěle využitý prostor.

Tímto směrem se ubírá i relativně nový typ − vícepatrové sklady. "Relativně" proto, že v asijských zemích, zejména v hustě obydlených oblastech Japonska, Jižní Korey, Číny a v Singapuru, už existují dlouho. Nové jsou ale pro Evropu a Severní Ameriku.

Americké multi-storey

Podle studie poradenské společnosti CBRE mají asijské "multi-storey" sklady až 17 plnohodnotných pater o světlé výšce 6 až 10 metrů, která jsou přístupné přes rampové nájezdy nebo výtahy. Hlavní příčinou, proč se zde prosadily, jsou drahé pozemky, nedostatek prostor vhodných pro průmyslovou stavbu, rozvoj on-line prodeje a obsluha aglomerací s obrovskou masou populace na jednom místě.

V USA ale prostor donedávna problémem nebyl. To se změnilo s nástupem e-commerce, kdy obchodníci soupeří o zákazníka i tím, že mu nabízejí stále rychlejší a rozmanitější způsoby doručení. Zatímco dříve stavěli sklady na místech strategicky položených tak, aby z nich mohli zásobovat kamenné prodejny na velkém prostoru, dnes musí budovat i menší depa a přesouvat se blíže k velkým městům. To platí nejen pro e-shopy, ale i tradiční retailové prodejce, kteří kamenný prodej mixují s on-linovým.

18 tis.

Třípodlažní multimodální logistické centrum Chapelle Logistics Hotel v Paříži zabírá 18 tis. m², ale nabízí celkově 45 tis. m² využitelné plochy.

22 tis.

Třípatrová budova Prologisu v Seattlu s celkovou využitelnou plochou 55 tisíc m² zabírá pouhých 22 tisíc m².

Právě to je jedním z důvodů, proč se zvyšuje zájem o průmyslové prostory v New Yorku nebo Seattlu, kde vznikají vícepatrová logistická centra. Právě ve druhém ze jmenovaných měst loni dostavěl developer Prologis svůj první vícepodlažní sklad. Jde o třípatrovou budovu s celkovou využitelnou plochou 55 tisíc metrů čtverečních, která ale leží na ploše pouhých 22 tisíc metrů čtverečních. První patro je přístupné pro kamiony po rampě a do druhého lze zajet nákladním výtahem. V New Yorku, Severní Karolíně a Wisconsinu nyní vznikají i stavby, které jsou ještě o něco vyšší.

Jak informoval The Wall Street Journal, společnosti DH Property a Bridge Development Partners nedávno koupily v Brooklynu pozemek, na kterém plánují zbourat stávající budovy a na jejich místě příští rok začít stavět čtyřpatrové distribuční centrum s plochou přes 110 tisíc metrů čtverečních. První dvě patra budou mít výšku 10 metrů, další dvě pak 8,5 metru. Budova tak bude vysoká asi jako 12patrový dům. Vedle toho DH Property plánuje v Brooklynu ještě výstavbu třípodlažního skladu.

Další developer, Innovo Property Group, zase bourá staré divadlo v Bronxu, na jehož místě postaví dvoupodlažní sklad s téměř devíti stovkami parkovacích stání.

Někteří odborníci ale podle WSJ o návratnosti těchto investic pochybují. Pozemky, na kterých se vícepatrové sklady stavějí, jsou obvykle hodně drahé a potenciální nájemci se začínají hlásit až ve chvíli, kdy se skutečně začíná stavět. Výstavba těchto skladů je také nákladnější, protože jejich konstrukce musí být s každým dalším podlažím bytelnější. Tomu bude odpovídat i nájemné, které bude činit trojnásobek průměrných cen v širším New Yorku a 1,5násobek ve vnitřní části města.

Na druhou stranu nájemci ušetří díky skvělé poloze skladu na dopravě, která tvoří podstatnou část nákladů celého dodavatelského řetězce.

Evropské projekty

Vícepatrové sklady vznikají v posledních dvou letech i v největších evropských městech. Multimodální logistické centrum Paris 18ème Chapelle International (známé také jako Chapelle Logistics Hotel) společnosti Sogaris v Paříži získalo loni prvenství v nemovitostní soutěži MIPIM Awards v kategorii "industrial". Vícepodlažní stavba, která zabírá 18 tisíc metrů čtverečních, ale nabízí celkově 45 tisíc čtverečních metrů využitelné plochy, slouží jako logistický hub s přímým napojením na železnici, současně nabízí sportovní vyžití, park na střeše, datové centrum, restaurace nebo kanceláře.

Na začátku letošního roku pak bylo otevřeno na pařížském předměstí Gennevilliers dvojpatrové logistické centrum Paris Air2 Logistique. Developer Vailog, který patří do skupiny Segro, tu podle časopisu Logistik Heute nechal postavit budovu s užitnou plochou 63 tisíc metrů čtverečních, z nichž většinu obývá švédský řetězec Ikea a menší část DIY prodejce Leroy Merlin.

Nábytkářská firma se snaží rozvíjet multikanálový prodej a k tomu má přispět i toto distribuční centrum, které bude mimo jiné denně zásobovat novou prodejnu, jež se má letos otevřít v centru Paříže. Podle obchodního ředitele Ikea France Philippa Monnereta to budou od příštího roku zajišťovat bezemisní vozidla.

Skladové centrum, které má v prvním patře výšku 10 metrů, ve druhém sedm metrů a disponuje celkem 71 rampami, je napojené na železniční i dálniční síť, nedaleko je pak i řeka Seina a přístavní doky.

Dalším příkladem vícepatrových logistických center jsou Mnichov, kde staví Segro dvoupodlažní sklad pro retailovou firmu, developer Gazeley pak chce na okraji Londýna postavit první třípodlažní skladovací centrum ve Velké Británii. Pokud bude projekt G Park London Docklands úspěšný, chce firma vybudovat i další podobné haly. Plány může zhatit tzv. tvrdý brexit. Nicméně přestože jsou v Londýně a jeho okolí tradičně nejdražší průmyslové pozemky, po skladových objektech je tu stále obrovská poptávka.

Česká omezení

V Česku se zatím vícepatrové sklady nestavějí. "Tento trend u nás není, protože máme poměrně striktní normy na denní osvětlení," řekl Daniel Kubizňák z developerské společnosti P3 na konferenci Retail Summit. V každém nově vzniklém skladu musí být určitý počet otvorů, kterými dovnitř proudí denní světlo. To u mnohapatrových budov prakticky není možné splnit, protože spodní patra jsou bez světlíků. "Druhým limitem je, že dostat dopravu do horních pater je výrazně nákladnější," dodal s tím, že v Česku se proto jde spíše cestou lehce vyšších skladů, do nichž se vestavují mezaninové galerie.

To potvrzuje i Martin Šumera, vedoucí průmyslového oddělení 108 Agency: "Až na výjimečné případy v drahých lokalitách u nás vícepatrové sklady nejsou a ani se zatím neplánují. Nejčastěji se naráží na to, že většina územních plánů má své výškové limity, které jsou nepřekročitelné."

Výjimkami jsou například dvoupatrová budova ležící těsně u dálnice D1 u Průhonic, která vedle skladů zahrnuje i prodejny, kanceláře a showroomy, nebo hala v areálu Ospapu v Praze 10, kde je díky profilu terénu možné zajet i přímo do druhého patra jednoho ze skladů, říká Martin Šumera.