jarvis_56a7cc0ce4b04efb74819ff1.jpeg
Výroba ložisek v brněnském závodě firmy ZKL. Z Česka míří do 80 zemí světa.
autor: HN - Tomáš Škoda

Podle průzkumu americké společnosti Bsquare v současnosti většina průmyslových firem zavádí technologie spojené s takzvaným internetem věcí. V případě tohoto odvětví to znamená především připojení jednotlivých zařízení k internetu a jejich vzájemnou spolupráci. Podobná situace je i v tuzemsku, jak uvádí experti zabývající se robotikou.

„Jasným trendem je napojování výrobních strojů, čidel nebo transportních vozíků na internet či internet věcí. V návaznosti na to sílí trend k systémové integraci skupiny strojů či výrobní linky s využitím informatických nástrojů, sběr rozsáhlých souborů dat i postupná snaha o jejich zpracování metodami umělé inteligence,“ říká vědecký ředitel Českého institutu robotiky a informatiky Vladimír Mařík.

Napojení výroby na internet se týká nejen nadnárodních průmyslových společností, ale také firem, které v Česku mají dlouholetou tradici. Jednou z nich je i strojírenský koncern ZKL. „Aktuálně máme veškerá zpětná hlášení z výroby online, z hlediska toku materiálu jsou tedy stroje na internet napojeny ze sta procent. Pracujeme ještě na online hlášeních z oblasti záznamů kvality. Tam jsme zatím ve fázi testování, na internet je tedy napojeno 30 procent strojů,“ uvedl výkonný ředitel koncernu Jiří Prášil mladší.

Podle výkonného člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernarda Bauera je české tempo inovací spojených s Průmyslem 4.0 velmi vysoké. „Proto si myslím, že tak do deseti let zde můžeme počítat s velmi pokročilou úrovní digitálního propojení,“ doplnil.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je ale stav digitálních sítí, které jsou pro internet věcí v průmyslových firmách klíčové, v tuzemsku značně zanedbaný. Vychází přitom z letos zveřejněného indexu DESI, kde Česko dosahovalo v oblasti konektivity podprůměrného skóre a řadilo se až na 16. místo v zemích EU. V oblasti sítí vysokorychlostního internetu NGA to pak bylo až 20. místo. Lepšího výsledků přitom dosáhly i země jako Maďarsko či Malta.

„V tom vidíme jeden z největších úkolů pro stát. Musí co nejrychleji napravit již několik let zanedbávaný stav v rozvoji datových sítí veřejných i neveřejných. Pokud chceme digitalizovat společnost, která stále častěji pracuje s velkým objemem dat, potřebujeme vysokorychlostní internet s maximálním pokrytím jak v domácnostech, tak i továrnách a kancelářích,“ uvedla Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Právě nutnost digitalizace nejen ve firmách, ale i napříč ve všech domácnostech zmiňuje také vládní dokument s názvem Digitální ekonomika a společnost, který je součástí koncepce Digitální Česko. Ta byla současným kabinetem schválena loni v říjnu. V dokumentu se mimo jiné zmiňuje dostatečné pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu jako klíčový předpoklad ekonomického růstu ČR. Počítá proto s rozvojem internetové infrastruktury v souladu se záměry Evropské unie.

Podle nich by do roku 2020 měli mít všichni obyvatelé přístup k přenosové rychlosti 30Mbit/s a alespoň polovina domácností k rychlosti 100 Mbit/s. Jako významnou prioritu označil rozvoj digitální infrastruktury ze strany státu i předseda představenstva Industry Clusteru 4.0 Tomáš Kubala. „Mělo by do něj být investováno daleko větší množství finančních prostředků. Přidat by se samozřejmě měly i telekomunikační společnosti, které danou infrastrukturu využívají a budou využívat pro poskytování svých služeb,“ uvedl.

Autoři: rn