Za 30 let bude potřeba jen pro dopravu víc elektřiny, než se teď vyrobí po celém světě. Budoucnost je v malých elektrárnách, říká šéftechnolog Siemensu

Lidstvo čeká elektrická budoucnost, a proto je třeba se už nyní připravit na to, že elektrické sítě budou vypadat jinak než dosud. "V roce 2050 se bude na světě jen pro dopravu používat více elektřiny, než se celkově vyrábí nyní," řekl v rozhovoru pro HN Michael Weinhold, šéftechnolog energetické divize firmy Siemens.

V bouřlivém prostředí energetických inovací se podle Weinholda těžko odhadují budoucí trendy. I on se svým týmem neustále sleduje noviny, je napojen na akademická pracoviště. "Pokud jde o hardware, tak vidíte několik let dopředu, co se chystá. Ale pokud jde o zpracování dat, které je čím dál důležitější, tak nelze vyloučit překvapení," řekl Weinhold, který nedávno navštívil kolegy ze Siemensu v Česku a seznamoval je s firemními i globálními novinkami.

Pro nejbližší dobu vidí jako nejdůležitější inovaci uvedení elektromobility do praxe a s tím spojené změny. "Budou státy, kde se během jedné generace v tomto oboru odehraje obrovská změna," tvrdí Weinhold s tím, že dále je třeba sledovat vývoj nových baterií a vodíku jako pohonu.

"Vodík má velkou budoucnost, protože můžete kombinovat obnovitelné zdroje a elektrolýzu, čímž hodně ovlivníte emise skleníkových plynů. Dá se používat i jinde v průmyslu. A pokud jde o pohony aut, tak je v tuto chvíli otázka, co převáží, zda spalovací, elektrické, vodíkové, nebo nějaké kombinace."

S uhlím budeme žít ještě desítky let

Česko nyní rozhoduje o budoucnosti své jaderné energetiky, Weinholdovo rodné Německo se rozhodlo s jadernými elektrárnami skončit do konce roku 2022. Konvenční elektrárny budou podle něj potřeba i do budoucna především jako záložní zdroje a jádro je a bude stále otázka jednotlivých států. S uhelnými elektrárnami budeme podle něj žít ještě několik desetiletí.

V případě obnovitelných zdrojů − především větru a slunce − je potřeba stále pracovat na efektivitě a pružnosti práce s nimi.

Budoucnost uhlí jako zdroje je kombinace energetické bezpečnosti, ochrany životního prostředí i pracovních míst s uhelnými elektrárnami spojených.

"Je to kombinace několika témat, která se musí vyřešit, což půjde daleko za rok 2030. Spíš bych se díval k roku 2040," odhadl Weinhold perspektivu existence uhelných elektráren ve střední Evropě, především tedy v Německu, kde k vyšší efektivitě tohoto zdroje tlačí průmysl i vládu rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny.

Tam se stalo podle něj strategickou otázkou právě to, jak zvýšit efektivitu nejaderných zdrojů a podíl obnovitelných zdrojů. A tam je prostor pro firmy jako Siemens, které kombinují výrobu zařízení pro tradiční zdroje elektřiny s novinkami. Budoucnost energetiky je totiž podle něj v decentralizaci a zároveň v tom, že správci sítí budou mnohem lépe a rychleji pracovat s daty, protože jim nová zařízení vybavená senzory budou dodávat obrovské množství dat.

"Když jsem v 80. letech studoval elektroinženýrství, tak se počítalo s obrovskými centralizovanými elektrárnami. Teď spíš předvídáme stavbu menších nezávislých zdrojů energie, které budou často sloužit jen určitému místu, městu nebo supermarketu," řekl Weinhold. "Když jsme si to modelovali, tak nám vyšlo, že kolem šedesáti procent budou elektrárny o výkonu menším než sto megawattů."