jarvis_5be97276498e3216c8bd6d7a.jpeg
Potravinářské a zemědělské provozy zabírají zhruba 25 až 30 procent průmyslových hal v Česku, odhaduje David Vais. Právě v nich se provádí nejvíce úprav kvůli zamezení vniknutí škůdců.
autor: Shutterstock

Výskyt škůdců v průmyslových budovách může mít významný ekonomický dopad na logistické, obchodní i výrobní firmy. Díky správně zvoleným úpravám a systému ochrany zboží lze takové finanční ztráty snížit na minimum, což zároveň zvyšuje důvěryhodnost v rámci celého dodavatelského řetězce. Jak se proti nežádoucímu výskytu škůdců chránit?

Nejvíce specifických úprav, které mají zamezit vniknutí hlodavců a dalších škůdců, již by mohli znehodnotit zboží, se obvykle provádí v potravinářských a zemědělských provozech. Pro tyto obory, ať už v podobě výroby, obchodu nebo logistiky, slouží zhruba 25 až 30 procent průmyslových hal v Česku, odhaduje David Vais, vedoucí industriálního oddělení poradenské společnosti JLL.

Přísně střežené z pohledu hygieny pak jsou také průmyslové haly v oblasti zdravotnictví a léčiv, ale i třeba tiskáren, kde může létající hmyz v tiskařském stroji zničit třeba celou várku novin. Povinnost zamezit šíření škůdců ale má jakýkoliv provoz.

30 %

Potravinářské a zemědělské provozy zabírají zhruba 25 až 30 procent průmyslových hal v Česku, odhaduje David Vais. Právě v nich se provádí nejvíce úprav kvůli zamezení vniknutí škůdců.

V oblasti deratizace, dezinsekce a dezinfekce (DDD) se obecně vychází ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který doplňuje a mění zákon č. 267/2015. Ten v podstatě říká, že každý má povinnost jednat tak, aby se nešířily škodlivé organismy. Součástí této právní úpravy je i popis činností v oblasti speciální ochranné dezinsekce a deratizace. "Pokud se v objektu objeví potkan, myš nebo hmyz závažný z pohledu hygieny či narušení provozu, měla by odpovědná osoba kontaktovat specializovanou firmu, která zajistí ochranu v rámci deratizace nebo dezinsekce," říká Jaroslav Kolář ml. ze společnosti Pařez − Zdravotně technické práce.

Hlodavci, ale i hmyz

Nejvyšší riziko výskytu škůdců je ve skladech potravin a zemědělské produkce. "V případě nepotravinových komodit se riziko snižuje, přesto může docházet k významnému znehodnocení zboží, obalových materiálů nebo přímo poškození některých zařízení," upozorňuje Jaroslav Kolář.

Nejen v potravinářských provozech jsou z pohledu praxe nejvýznamnějším škůdcem hlodavci. Nejčastěji to jsou potkani a myši, výjimkou nejsou ani krysy. V případech, kdy je sklad postaven uprostřed polí, je častým nevítaným hlodavcem i hraboš.

Hlodavci v průmyslových halách často poškozují obalový papír, který využívají pro stavbu hnízd. Dále se zaměřují na materiály z PVC, izolační materiály jako polystyrén nebo izolační vata a také na elektroinstalaci nebo jinou kabeláž. Lákavým materiálem je rovněž neošetřené nebo nevyzrálé dřevo. Kromě poškození pak bývá skladované zboží i samotný objekt znečištěn trusem a močí.

Mezi významné a hygienicky závažné škůdce ve skladech patří v závislosti na skladovaném zboží také někteří zástupci hmyzu. "V halách, kde se neskladují potraviny nebo jiné zemědělské produkty, se jedná o druhy hmyzu, které mohou být nepříjemné nebo znečišťují trusem skladované produkty, jako jsou moucha, cvrček, švábovitý hmyz nebo mravenec. Dřevokazný hmyz, například tesařík krovový, červotoč nebo hrbohlav, pak představuje riziko pro dřevěný materiál. Materiály živočišného původu nebo koberce, ale i vazby knih, mohou být napadeny molem šatním nebo kožešinovým, mandlovkou semennou, rušníkem, kožojedem atd.," popisuje Jaroslav Kolář.

U potravin je množství závažných škůdců mnohem vyšší a z pohledu hygieny je jejich ochrana v rámci DDD zásadnější. Hmyz se vyskytuje nejvíce u obilovin, luštěnin nebo podobných plodin, ale také u výrobků z těchto surovin. Mezi tyto škůdce patří například pilous, lesák, korovník, rušník, zrnokaz či kornatec. Potravinářské objekty může zamořit také mol potravinový či roztoči. Výjimkou nejsou ani švábi a rusi.

Nastříkaná zeď i vylepšená vrata

Boj se škůdci je nekonečný proces a podobně jako v řadě jiných oborů platí, že zásadní je prevence, tedy zabezpečení objektu proti vniknutí škůdců z okolních prostor dovnitř. Za to, že jsou průmyslové haly zvenčí správně ochráněny, odpovídají vlastníci budov. Ti ale v některých případech předají obsluhu hal (a tedy i zodpovědnost) do rukou firmy specializující se na obsluhu nemovitostí, jak vysvětluje David Vais. Pokud se však nájemce domluví s vlastníkem skladu, že si úpravy budovy nechá zpracovat od třetí firmy, je za jejich správné fungování sám zodpovědný vůči různým kontrolním úřadům. Uvnitř budov pak za dodržování hygienických pravidel zodpovídá nájemce, tedy uživatel.

Vnější opatření proti škůdcům se týkají opláštění a vstupů. Stěny, respektive izolace průmyslových budov se vyrábějí i z materiálů, které zamezují průniku nežádoucích živočichů prokousáním. Navíc podle Davida Vaise developeři v posledních letech zvedají standardy budov, takže některé mají už "v základu" na stěnách postřiky, které odpuzují škůdce. Postřiky se pak, speciálně u potravinářských provozů, pravidelně obnovují.

Stěžejní ale bývají opatření na vstupech, zejména nákladních. Jednak proto, že jsou větší, a také se často otvírají. Více bran tak znamená nejen lepší průchodnost zboží skladem, ale i více možností například pro hlodavce, jak se dostat do obří "samoobslužné" jídelny uvnitř haly.

Zejména potravinářské provozy se často soustředí právě na vrata. Opatření se sice týkají hlavně zamezení tepelných ztrát, fungují ale i jako zábrana proti vstupu škůdců. "Velmi často se dnes nasazují dvoje vrata na jednom otvoru, a to vrata se standardní rychlostí, tedy sekční, plus rychloběžná foliová vrata s vysokou rychlostí. Třeba při vykládce či nakládce materiálu jsou standardní vrata jednou otevřena a při častém pohybu vysokozdvižného vozíku již pracují pouze vrata rychloběžná. Další možností je vytváření tzv. komorového řízení vrat − jedná se o dvoje samostatná vrata, která jsou vzájemně elektricky řízena, a nelze je otevřít současně," popisuje Jan Wendl, projektový manažer společnosti Hörmann Česká republika.

K dalším preventivním opatřením patří například zavírání vrat přes můstek až k zemi nebo překládkové rampy bývají vybaveny různými kartáči či gumovými pásy. Aby nezůstávala vrata na delší dobu otevřená, lze nasadit automatické zavírání po projetí. "Touto cestou lze eliminovat také průnik škůdců do objektu. Zvláštní ochranu najdeme u rolovacích mříží, u nichž mohou drobní hlodavci pronikat do objektu přes otvory v mříži i po uzavření. Abychom tomu zabránili, lze v libovolné výšce nad zemí zvolit plnou výplň bez průřezu," dodává Jan Wendl.

Nepořádný soused

Problematické mohou být také odpadní kanály. "Nezabezpečený odpadní systém je ideálním migračním kanálem pro hlodavce. Je nutná pravidelná kontrola těchto míst a jejich zabezpečení mříží nebo jiným systémem. Na další místa možného průniku hlodavců nebo jiných škůdců by měl odborník na deratizaci upozornit při průzkumu a navrhnout vhodné zabezpečení. Problém také nastává v případech, kdy firma svůj sklad vhodně zabezpečí, provádí ochranu a jejich nepořádný soused má nedaleko otevřenou skládku. Pokud se pak sousední objekty nedohodnou na nápravě, lze doporučit ochranu pomocí perimetru. To se provádí například kladením speciálních venkovních deratizačních staniček po obvodu budovy, čímž se riziko průniku hlodavců do budovy výrazně snižuje," říká Jaroslav Kolář. Dobrá ochrana v rámci DDD zahrnuje i monitorování nežádoucích členovců. To se provádí monitorovacími pastmi na lezoucí a létající hmyz.

Samozřejmostí je pak pravidelný úklid vnitřních i venkovních prostor. Nepořádek vytváří ideální místa pro úkryt, stavbu hnízd nebo pro množení škodlivých členovců. Deratizace a dezinsekce jsou až následná represivní opatření.

Sanace palet i skladu

Velmi častým zdrojem zamoření škůdci bývá i materiál dopravený v nebo na dřevěných obalových materiálech. "Podle mezinárodního standardu FAO ISPM 15 musí být všechen dřevěný obalový materiál, jako palety, bedny, proklady, vzpěry atd., který je vyroben zcela nebo částečně z nezpracovaného dřeva a používá se v mezinárodním obchodu, tepelně ošetřen nebo fumigován. Tento materiál pak musí být označen příslušnou značkou. Požadavky na toto ošetření jsou v různých zemích odlišné a lze je najít pod jmenovaným standardem," říká Jaroslav Kolář ze společnosti Pařez − Zdravotně technické práce.

Před naskladněním nového potravinářského zboží by se ideálně měla provést asanace skladu. V zemědělských firmách je to hlavně období před naskladněním nové sklizně obilovin. "Ošetřením skladu se eliminuje riziko výskytu škůdců, kteří mohli zůstat ve skladu z minulé sklizně. Pravidelná kontrola zboží uloženého v halách nebo silech by měla být povinností každého provozovatele skladu. Způsob kontroly je různý a závisí na typu uskladnění. Pro výskyt obilních škůdců v silech se používá například kontrola teploty uloženého zboží. Pokud se v určitém segmentu sila zvýší teplota, znamená to detekci obilních škůdců. Shlukují se totiž v hnízdech a tím zvyšují teplotu zboží. Včasné ošetření fumigačním prostředkem problém obvykle bez problémů vyřeší," informuje Iva Vrkočová z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.

Nečekané kontroly

Kontrolním orgánem, který může deratizaci nebo dezinsekci nařídit, jsou krajské hygienické stanice. Dále do této oblasti vstupuje interní nebo externí auditor, veterinární správa, odbor životního prostředí nebo obchodní inspekce. "Ti mohou při kontrole upozornit na neshodu, která se řeší se specializovanou firmou. Norma ČSN EN 16636:2015 (763303) upravuje požadavky a kompetence poskytovaných služeb v rámci ochrany proti škůdcům a detailně popisuje standardní a mezinárodně uznávané postupy. Touto normou se pak musí řídit jak kontrolní orgány, tak firma, která deratizaci provádí," říká Jaroslav Kolář. Kontroly také mohou nařídit pojišťovny, které tak dohlížejí na plnění opatření nastavených kvůli snížení rizika vzniku pojistné události.

"Frekvence kontrol záleží na tom, která norma se na daný provoz vztahuje. Chodí několikrát do roka, u některých provozů pak až několikrát do měsíce. Bývají to oznámené, ale i namátkové kontroly. Mohou dávat pokuty i zavřít provoz. Pokuty se pohybují od desítek tisíc do milionů korun," uvádí David Vais.

Před expedicí zemědělské produkce k příjemci, například do mlýnů nebo výrobních provozoven, provádí kontrolu výskytu živých škůdců často také inspekční organizace objednaná odesílatelem. Důvodem je především to, aby se zamezilo reklamaci u finálního příjemce. Když se zjistí škůdce přímo u nakládky, měla by se zastavit expedice. Pokud to odběratel požaduje, zboží se pak ošetří chemickou nebo jinou cestou.

Hlodavci jako popcorn

K nejčastějším prohřeškům v oblasti DDD patří špatně zabezpečené objekty. Stává se i to, že vrata zůstávají otevřena také v době, kdy se zboží nepřekládá. "Nebo neprobíhá pravidelná kontrola dopravovaného či skladovaného zboží. Často se problém se škůdci řeší až při jejich přemnožení. Nápravná opatření jsou potom složitější, trvají déle a jsou samozřejmě dražší," říká Jaroslav Kolář.

Pochybení se často týkají i čistoty prostředí. V potravinářské výrobě by se například měla dvakrát denně vytírat podlaha, což se často nedodržuje. "Hygienici neřeší jen škůdce, ale provoz jako celek, od zabránění vniknutí živočichů přes nastavené teploty po čistotu prostředí," říká David Vais z JLL.

Pracovníci z oblasti DDD služeb najdou občas ve skladech paseku. Nejčastěji se to stává opět v provozech, kde se skladují potraviny nebo zemědělské komodity jako obilniny, krmivo apod. "Ve skladu s jednou z těchto komodit dlouho nebyl řešen problém s hlodavci. Při návštěvě pak tito škůdci skákali z pytlů jako popcorn. Nakonec se kombinací různých deratizačních metod podařilo situaci vyřešit. I přesto, že byl majitel upozorněn na nutnost úklidu a likvidaci znečištěného zboží, nestalo se tak. Při následné kontrole se problém opakoval. S touto firmou musela být ukončena spolupráce do doby, než majitel přistoupil na doporučená opatření," popisuje Jaroslav Kolář.

Autoři: Radek Novotný