Ilustrační foto
Ilustrační foto
autor: Vojtěch Kolář

Zvýšení výběru daní je jedním z dlouhodobých politických cílů premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko proto v posledních letech zavedlo celou řadu nových opatření v čele s elektronickou evidencí tržeb. Naposledy letos na jaře začalo vybírat daň z přidané hodnoty od dopravců, kteří vyvážejí zboží mimo Evropskou unii. Finanční úřady se přitom zaštiťují tím, že to vyžaduje Brusel.

Česko však zvolilo radikálnější postup, než unie po členských státech vyžaduje. HN to potvrdil Soudní dvůr EU, který přišel s rozsudkem ohledně odvádění DPH při exportu. "Naše interpretace se zdá být trochu jiná než ta, kterou použily české úřady," řekl HN mluvčí soudu Balázs Lehoczki.

Zdejší berní úřady začaly DPH nově požadovat v případech, kdy mezi výrobcem zboží a samotným dopravcem figuruje prostředník, který zajistí vše potřebné od celního odbavení až po naložení zboží. To je běžná praxe u většiny exportérů. Rozhodnutí evropského soudu však nic takového nevyžaduje.

V tomto tvrdém přístupu je Česko mezi evropskou osmadvacítkou jednou z výjimek. Žádná z velkých ekonomik unie v čele s Německem či Francií takové opatření nezavedla.

Svaz spedice a logistiky novinku kritizuje: varuje, že dopravcům zvedá náklady, znevýhodňuje je oproti konkurentům v zahraničí a připravuje o zákazníky. Logistické firmy chtějí prosadit, aby při chystané novele daňového zákona nařízení zmizelo.

"Naše Generální finanční ředitelství použilo nejpřísnější možný scénář, ten zobecnilo a plošně aplikovalo do zákona," prohlásila daňová poradkyně ze společnosti KPMG Hana Hašková, která se jménem českých dopravců snažila vyjednat, aby stát podmínky zmírnil.

Finanční správa si ale za svou interpretací stojí a tvrdí, že tak vyhověla evropským daňovým pravidlům. "Nerespektováním výkladu z daného rozsudku by mohlo dojít k postihu České republiky za nesprávné uplatňování evropských právních předpisů o společném systému daně z přidané hodnoty," řekla mluvčí úřadu Klára Křehlová. Zavádění daňových předpisů do národních zákonů je podle ní záležitostí členských států. Unie obvykle určí základní rámec a je na jednotlivých zemích, jak přísně k němu přistoupí.

Bezdotykové baterie nebo balení koblih

Nejde přitom o první případ, kdy Česko zavedlo drakoničtější pravidla, než žádal Brusel. Jedním z příkladů bylo tvrzení tuzemských úředníků, že unie nařídila přebudovat vodovodní baterie na toaletách restaurací na bezdotykové. Ve skutečnosti to pouze doporučila.

V jiné kauze se zdejší úřady dokonce odvolávaly na požadavek EU, který vůbec neexistoval: šlo o balení koblih do mikrotenových sáčků. Známá "koblihová vyhláška" pocházela ve skutečnosti z dílny českého ministerstva zdravotnictví. Na půdě Bruselu žádný takový příkaz nevznikl, Česko ho proto nakonec zrušilo.

V žádném z uvedených rozhodnutí však nešlo o tolik peněz jako nyní při výběru DPH za dopravu zboží mimo EU. Z tuzemska se tam loni podle statistického úřadu vyvezlo za 840 miliard korun, což je pětina celého českého exportu.

Svaz spedice a logistiky říká, že novinka znevýhodňuje zdejší letecké, kamionové a rejdařské společnosti, které kvůli ní mohou přijít o zakázky. "Zákazník si radši vybere speditéra ze zahraničí, který mu nabídne cenu bez DPH," prohlásil šéf svazu Petr Rožek.

Likvidační to podle něj může být hlavně pro menší firmy, které přepravu pro výrobce zprostředkovávají.

Na fakturách se jim nově objevuje DPH, kvůli čemuž si musí často brát úvěry, protože stát jim odvedenou daň vrací až s odstupem.

Podle Rožka proto někteří členové Svazu spedice a logistiky dokonce chtějí své účetní sídlo přestěhovat do zahraničí, aby se povinnosti odvádět DPH zbavili. Například společnosti Sky.XS Aircargo a XQair Cargo, které v Česku zprostředkovávají nákladní dopravu přes aerolinky jako Qatar Airways nebo China Airlines, zvažují přesun do Bulharska. "Odtamtud můžeme fakturovat bez daně a český stát neuvidí z našich příjmů ani korunu. Je to legální cesta a pro nás velmi jednoduchá," uvedl manažer společností Jan Chyba.

Postup českých úřadů kritizuje také Komora daňových poradců. "Je to nešťastné řešení, které pro firmy znamená velké komplikace," popsal daňový poradce ze společnosti KPMG Petr Toman. Podle něj je navíc přínos pro státní rozpočet nulový, protože finanční správa vybranou DPH nakonec vrátí.