Diskuse o kamionové dopravě se podle europoslankyně Dlabajové změnila v čirý ideologický boj.
Diskuse o kamionové dopravě se podle europoslankyně Dlabajové změnila v čirý ideologický boj.
autor: HN - František Vlček

Západní Evropa se stále snaží přinutit východoevropské dopravní společnosti, aby se kromě jiného vzdaly své hlavní konkurenční výhody, kterou je nízká cena práce. Evropští poslanci se však ani po měsících jednání na závěrečném hlasování ve středu nedokázali shodnout na tom, jak mají vypadat nová pravidla pro mezinárodní silniční přepravu.

"Diskuse o kamionové dopravě se změnila v čirý ideologický boj. Zejména západoevropští kolegové začali naši politickou dohodu o speciální úpravě pravidel pro dopravu bojkotovat," uvedla po středečním hlasování v Evropském parlamentu europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE), která české zájmy v Bruselu zastupuje. A dodala: "Dnešní výsledek hlasování je špatnou zprávou a především negativním signálem vyslaným do celé Evropy."

Protože nová pravidla parlamentem neprošla, mělo by i zhruba jedenáct tisíc českých dopravců mimo jiné vyplácet svým řidičům mzdy stejné jako na západě Evropy, jak nařizuje dnes platná legislativa. Současně by se jejich zaměstnanci po překročení hranic měli řídit předpisy daného území a vozit s sebou dokumenty v jazycích všech zemí, kterými projíždí. Čeští dopravci však upozorňují, že to pro ně není únosné.

"Zejména malé a střední podniky jsou závislé na tom, jaké náklady jim trh umožní zaplatit. Pro české firmy není ekonomicky únosné, aby fungovaly podle stejných pravidel, jako například Němci," řekl HN Josef Melzer, spolumajitel jedné z největších českých dopravních firem L+M Logistik, která ročně vykoná na 25 tisíc mezinárodních přeprav. A dodal: "My přece nemůžeme srovnávat mzdu českého a německého řidiče. Každý má své životní náklady, které generuje v dané zemi. To je základ svobodné ekonomiky."

Z výhod jednotného evropského trhu těží Česká republika už více než desetiletí. Díky pravidlům zajišťujícím volný pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu mohou tuzemské firmy nabízet své služby zahraničním zákazníkům téměř bez omezení a za stejných podmínek jako těm domácím. Pro dopravní společnosti se však nyní podmínky mění.

Důvodem je, že Evropská unie přepsala směrnici pro vysílání pracovníků do zahraničí. Ta původně vznikla už v roce 1996. Razí například zásadu vyplácet ve stejné zemi stejnou mzdu za stejnou práci a vztahuje se na všechna odvětví včetně dopravy. Směrnice má mimo jiné chránit zaměstnance ze zemí s méně výkonnou ekonomikou před jejich zneužíváním jako levné pracovní síly. Legislativa je ale ušitá na míru především stavařům, kteří prací na stejném místě v jedné zemi tráví řadu měsíců.

"Nejenže dodržování takových pravidel je v praxi neproveditelné, ale zároveň to způsobí obrovské škody na vnitřním trhu a ohrozí budoucnost poskytování dopravních služeb, které jsou předpokladem prosperity Evropy - obchodní sektor dopravy zaměstnává přes 11 milionů Evropanů," řekla europoslankyně Dlabajová, podle níž je nutné předpisy pro řidiče ze společné směrnice vyjmout a upravit zvláštním předpisem. Na tom se evropští poslanci na jaře shodli a ve středu měli odhlasovat výsledky svého několikaměsíčního jednání.

Zájmy zemí na západě a východě Evropy se však střetly a poslancům se nepodařilo najít kompromis. Evropští zastupitelé vznesli k návrhu pravidel pro dopravce téměř 70 pozměňovacích návrhů. Důvodem je především silná lobby zaměstnaneckých odborů a západoevropských spedičních firem, které se bouří, protože jim levná konkurence z východu přebírá zakázky.

Dlabajová se spolu se zástupci Polska, Maďarska a Bulharska snažila v Evropském parlamentu prosadit návrh, který prosazoval Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN). Takzvaný silniční balíček byl výsledkem hledání kompromisu.

Výměnou za to, že pro dopravu nebudou platit totožná pravidla jako pro stavaře nebo výzkumníky, se Česká republika a další země s podobnými zájmy například úplně vzdaly speciální úpravy pro kabotážní dopravu. Pokud tedy dopravce, usídlený v jednom státě, přepravuje zboží mezi dvěma místy ležícími v jiném státě a překročí hranice, musí dodržovat legislativu dané země, a to včetně výše minimální mzdy, veškerých bonusů nebo daňových sazeb. Spediční a dopravní firmy takové zakázky využívají, aby se jim vyplatilo přepravovat zboží i na delší vzdálenosti. Ani na tuto dohodu však zástupci západní Evropy nepřistoupili.

"Parlament je rozpolcený. Neprošla jediná ze tří zpráv kompromisního balíčku a vše se vrací opět na výbor pro dopravu a cestovní ruch. Veškerá předchozí práce a hodiny vyjednávání vyšly vniveč a začínáme zase od nuly," popsala Dlabajová.

Příprava nové legislativy se tak opět protáhne a české i další východoevropské firmy budou i nadále odolávat pokutám, které dostávají jejich řidiči od kontrolních úřadů. Například za to, že povinný dvoudenní odpočinek po týdnu na cestách netráví na hotelu či v zázemí firmy, ale v kabině kamionu.