Hala vzniká v místě, které je řadu let vyhrazeno právě pro stavbu tohoto typu, severně od příletové haly a příjezdové silnice. V první fázi nabídne prostor 25 tisíc metrů čtverečních. „Intenzivně jednáme s mnoha společnostmi, které sídlí na různých místech Brna a využívají leteckou dopravu. Díky tomu, že přesunou zázemí na letiště, ubude dopravy především po Řípské ulici ve Slatině, protože už nebudou muset náklad převážet,“ uvedl Milan Kratina. Kamiony z dálnice odbočí místo do města právě k letišti.

Investice, kterou společnost financuje z vlastních zdrojů, je první částí rozvoje komplexu. „Možnost kombinace letecké, automobilové i železniční nákladní dopravy je to, co pomůže rozvoji byznysu do budoucna. Vlečku na letiště je možno využívat a uvidíme, jaká bude poptávka,“ řekl dále Milan Kratina.

Při zájmu firem je podle něj možné komplex rozšiřovat, prostor pro další stavbu je. Do budoucna se však nepočítá s nijak výrazným zvýšením počtu nákladních letů. Dnes létá jedno letadlo za den až dva, do budoucna by to mělo být nejvýš jedno denně. „Logistické centrum, kde lze kombinovat dopravu, však může přitáhnout i úplně nové firmy,“ domnívá se Milan Kratina. Upozornil také, že o podobném centru uvažuje Ostrava. Brno by tak před ní mohlo mít náskok jako místo, odkud je blízko do ostatních míst Česka, na Slovensko, do Rakouska a do Polska.

Vedení letiště se snaží rozvíjet i výrazně utlumenou osobní dopravu, kterou reprezentují již jenom dvě pravidelné linky. Po krachu jednání s rumunským Blue Air se snaží intenzivně jednat s dalšími společnostmi, které by byly ochotné spojit Brno s více městy v Evropě. „Výhodou je, že máme tvrdá data o obsazenosti linek do Eindhovenu a Lutonu, která byla velmi dobrá,“ zmínil Milan Kratina destinace, do nichž se z Brna ještě do nedávna létalo.

Společnost Letiště Brno má letiště pronajaté od Jihomoravského kraje do roku 2054. Loni firmu koupila společnost Accolade, která se zaměřuje na investice do průmyslových a logistických parků.

Související