Jedním z konkrétních příkladů zavádění nových technologií v kopřivnické automobilce Tatra je spojování jednotlivých dílů kabin řady Force lepením. "Další z řady inovací skrývá nové pracoviště výroby nosných rour páteřového podvozku. Od sjednocení průměru nosné roury v celém podvozku přes rychlejší dělení hutního materiálu až po novou metodu automatického svařování," vypočítává mluvčí Tatry Andrej Čírtek.

Tradiční český výrobce nákladních automobilů sleduje trendy v moderních technologiích a vyhodnocuje jejich přínos s pomocí expertních týmů a mezioborových specialistů. "Vidíme a chápeme nástup nových technologií, jako je třeba 3D tisk, zavádění elektronických asistenčních systémů či internetu věcí, a s nimi spojené produkční a společenské změny. Každou novinku musíme však hodnotit z hlediska výroby našeho klíčového produktu, konstrukční a technologické unifikace a také v kontextu celé naší strojírenské výroby," vysvětluje Čírtek.

To souvisí jednak s mírou univerzálnosti použití vozidel Tatra, jednak se sériovostí výroby. "Například zmíněnou technologii 3D tisku lze dnes uplatnit ve výrobě konstrukčně nosných i jiných částí vozidla. Kaž­dé využití má svá specifika jak nákladová, tak například časová. Rozhodně nemůžeme stát mimo nové technologie, ale vždy musíme najít ten správný čas, kdy je do naší výroby zařadit, a místo, kde budou působit nejefektivněji," dodává mluvčí.

Tatra

◼ Kopřivnická automobilka Tatra se řadí mezi nejstarší automobilky světa. Z tamní továrny, tehdy ještě s názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft A. G., vyjel i první český sériově vyráběný automobil – Präsident.
◼ V minulosti Tatra vyráběla i osobní automobily. Dnes jsou hlavním výrobním programem těžká terénní nákladní vozidla a automobily pro kombinovanou přepravu v terénu a na silnici s unikátní koncepcí podvozku s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami.
◼ Od března 2013 je společnost Tatra Trucks součástí skupiny Czechoslovak Group ve vlastnictví českých akcionářů a prošla úspěšnou restrukturalizací.

Důležité zkoušky

Kopřivnická Tatra je proslulá nejen kvalitním zkušebním polygonem, ale zkušebnictvím obecně. "Zkušebnictví je pro nás jedním ze základních pilířů. Od sedmdesátých let minulého století v několika etapách budujeme a dnes pravidelně modernizujeme naše zkušební centrum. To zahrnuje zkušební polygon, laboratoře, zkušební stavy a další provozy," říká Andrej Čírtek. Jedním z nejnovějších projektů je nová zkušebna náprav, kde lze simulovat nejrůznější druhy provozů.

"Základem drtivé většiny našich vozidel, kromě řady Tactic, je podvozek tvořený nosnou rourou a výkyvnými, nezávisle zavěšenými a odpruženými polonápravami," vysvětluje generální ředitel Tatry Radek Strouhal. Společně se vzduchem chlazeným motorem, přídavnou sestupnou převodovkou, systémem odpružení a systémem mechanického řízení přední nápravy či náprav jde o výlučně tatrovácký vývoj a výrobu.

Andrej Čírtek upozorňuje na fakt, že, historicky vzato, zásadní inovace, při nichž se osvědčila tatrovácká konstrukční škola a myšlenky tamních konstruktérů, techniků a pracovníků zkušebny, leží ve využití vzduchem chlazeného motoru Tatra. Významným konstrukčním uzlem je také přídavná sestupná převodovka, při jejímž vývoji firma zavedla řadu inovací včetně technických vzorů a patentů. Stejně tak jsou to nápravy a systém řízení TatraTON. Použití nového mechanického systému řízení přední nápravy či náprav si vyžádalo také změny na nosné páteřové rouře podvozku. "Významnými konstrukčními úspěchy se můžeme pochlubit v souvislosti se zavedením výroby modernizované kabiny Force či systému kotoučových brzd," doplňuje Čírtek.

Zákazníci chtějí vznětové motory

Jedním z moderních trendů je v poslední době využití nových či alternativních paliv, stejně jako rozšiřování systémů automatizace provozu vozidel a jejich elektronická propojitelnost s ostatním světem − tedy takzvaný internet věcí. "V některých typech provozů, například městské hromadné dopravě, rozvážce či doručování zboží, kde je víceméně přesně definovaná trasa a vzdálenost, je zavádění zmíněných technologií o něco jednodušší," říká Andrej Čírtek.

U zákazníků Tatry však stále převládá požadavek nezávislé mobility, kterou nejlépe plní vznětové motory. "Tatra již v minulosti vyráběla vozidla s motory na alternativní paliva, například na plyn. Jakmile vzrostou zákaznické požadavky nebo legislativní opatření na takovou úroveň, že bude nabídka vozidel s alternativním pohonem efektivní, naše automobilka takové vozy nabídne," vysvětluje pozici firmy její mluvčí.

Automobilka v rámci vlastního vývoje vzduchem chlazených motorů Tatra a dalších dodávaných vznětových motorů renomovaných zahraničních značek přišla s řadou efektivních řešení, ať to byl systém recirkulace výfukových plynů, systém selektivní katalytické redukce či filtry pevných částic. "Nejen podle našich odborníků a konstruktérů má spalovací motor, a konkrétně ten vznětový, ještě solidní potenciál, jak být ještě zelenější a ještě více ušetřit palivo. Je toho možné dosáhnout konstrukčními opatřeními přímo ve spalovacím prostoru, ve spalovacím procesu," říká generální ředitel Radek Strouhal. Automobilka proto v loňském roce začala s modernizací a rozšiřováním zkušebny motorů, což jí umožní dokončit vývoj vlastního vzduchem chlazeného motoru, který bude splňovat v současné době platnou emisní normu Euro VI.

Další inovace firma připravila v souvislosti s posledním vývojem vozidel klíčové řady Phoenix. Od dubna začala sjíždět z kopřivnické linky vozidla modelového roku 2018. Podle Radka Strouhala jsou lehčí, čistější, výkonnější, méně hlučná, více uvezou a spotřebují méně pohonných hmot. "Konstrukční opatření se dotkla jak motorů a kabin vozidel, tak podvozku a převodového ústrojí. Jde například o nápravy s vyšším zatížením, zvedací zadní hnanou nápravu, novou automatizovanou převodovku, možnost vybavení vozidel kotoučovými brzdami, nehnanými nápravami, řízenými zadními hnanými nápravami či automatickými převodovkami," uzavírá ředitel Tatry.