Za nejdůležitější označili respondenti průzkumu zamezení záměn a ztrátám zboží (69 %). Jedná se o požadavek spojený se samotným značením vlastností produktů. Obor rychloobrátkového zboží (FMCG) používá převážně značení pomocí šarží, ale v oděvním průmyslu jsou evidovány velikosti, barvy, střih, kategorie kvality a další parametry sledování, které jsou specifické pro módní průmysl.

Za důležité označila většina (53 %) také možnost rezervovat zboží ve skladu. Ve vazbě na on-line prodej jde o košíkové blokace zásob, které jsou rezervovány dočasně na základě objednávky zákazníka. Z větší části mají firmy tuto oblast řešenu v podnikovém informačním systému nebo e shopu, ale pouze 20 % z nich tuto informaci udržuje v systému pro řízení skladu.

Největší rezervy firmy přiznávají v nepružnosti skladů na sezónní změnu zásob (53 %), která se týká především obměny letního a zimního zboží. 46 % dotázaných se shodlo na potřebě přesnějšího vychystávání velikostních setů či barevných mixů, kdy vrácení chybného zboží ze strany zákazníka představuje citelné náklady na manipulaci a nové přebalení.

Průzkum odkryl potenciál také na zlepšení u sledování stavu zásilek v dopravě po expedování zboží ze skladu a automatické předávání číselného označení zakázky na balíkové služby. 30 % firem, které tuto logistickou informaci považují pro obchodování za důležitou, ji nemají podchycenu.

Využití skladování na paletách je výrazně nižší, než je tomu celkově v oboru rychloobrátkového zboží (FMCG), kde palety využívá 91 % firem, ale alespoň částečně skladování na paletách využívá 57 % společností. Výrazné rezervy jsou pak u označování celé logistické jednotky paletovým štítkem, neboť pouze 20 % využívá pro označování paletové etikety.

Efektivitu vyhledávání zboží zlepšilo zavedení WMS

Pro získání představy o technologické vybavenosti bylo jedním ze zkoumaných parametrů samotné značení skladu. Pouze 28 % z dotazovaného vzorku má zavedenou adresaci ve skladu na úroveň skladových přihrádek. Jedná se o evidenci umístění ve formě štítků s čárovými kódy označujícími lokaci. Jde často o provozy, kde je zaveden informační systém pro řízení skladu (WMS – Warehouse Management System). Z celkového počtu je to čtvrtina firem, která jeho zavedením eliminovala hledání zboží, tzv. houbaření skladníků.

Z výzkumu dále vyplývá, že 46 % firem využívá v některém ze skladových procesů mobilní čtečky čárových kódů pro práci skladníků, ale polovina z nich ji využívá pouze k evidenci příjmu a výdeje na sklad, zatímco u skladových procesů naskladnění, skladových přesunů či vychystávání tato podpora chybí. Logistik pak nemá záznam informace o tom, kde se zboží nachází.

„Zkušenosti ukazují, že do určité doby může firma vystačit se zbožíznalstvím svých skladníků, toleruje určitou chybovost vychystávání, dokud se nerozhodne míru reklamací výrazně snížit. Přínosem zavedení skladového softwaru je eliminování chyb, ale zejména zrychlení práce skladníků o desítky procent,“ upozorňuje Tomáš Kormaňák, produktový manažer LOKIA WMS ve společnosti CCV Informační systémy.

Výzkum společnosti CCV Informační systémy byl proveden mezi pracovníky na pozicích s odpovědností za obchod nebo logistiku. Sběr dat byl realizován osobním dotazováním v průběhu února 2018 na vzorku čtyř desítek malých a středně velkých firem, které pro skladování nevyužívají logistického operátora, ale provozují vlastní skladové prostory. Celkem 86 procent z dotázaných společností ze zkoumaného vzorku skladuje více než jeden tisíc položek zboží.

Související