V Česku se staví nejvíce průmyslových hal za posledních deset let. Investoři se předhánějí v tom, která z nich nabídne nájemcům nižší spotřebu energií, a tím pádem i menší provozní náklady. V objektech se běžně instalují úspornější žárovky i armatury, v zahraničí se pro jejich provoz využívají obnovitelné zdroje energie. V tom má Česko zatím co dohánět.

"V tuzemských průmyslových halách je v drtivé většině LED osvětlení standardem," říká Lenka Matějíčková, vedoucí oddělení udržitelného rozvoje pro Evropu v mezinárodní konzultantské firmě Arcadis. "Ještě před pěti lety jsme se v těchto objektech setkávali jen se zářivkami," dodává. Developeři si mezitím spočítali, že se jim investice do LED osvětlení vyplatí, mezi běžnými a LED žárovkami je dnes už minimální cenový rozdíl.

Lidé si začínají zvykat i na úsporné zařizovací předměty − umyvadlové baterie a toalety. "V naší kanceláři si mohou klienti vyzkoušet baterii, kterou za minutu neprotéká 25 litrů, ale jen dva litry," popisuje Matějíčková. Úsporné armatury podle ní stačí na mytí rukou v kancelářích i běžných skladech, u výrobních závodů záleží na typu provozu.

Co je BREEAM a LEED

BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) je světově nejrozšířenější systém hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Tento certifikační systém byl vyvinut ve Velké Británii. Konkurencí je mu americký LEED (Leadership in Energy and Environmental Design). V Česku se podle obou systémů stále častěji vedle kanceláří a obchodních center certifikují i průmyslové haly. Certifikace jsou nezávislou pečetí kvality budovy.

Energie ze slunce

Původem americký developer Prologis v jednom ze svých průmyslových parků v maďarské Budapešti instaloval solární dlažební panely od start-upu Platio. Ty primárně poskytují energii elektromobilům, když ale není nabíjecí stanice využívaná, zásobují obnovitelnou energií nedalekou kancelářskou budovu. Jedná se o první logistický park na světě, který tuto technologii uvedl do provozu.

"Zkušenosti z provozu v Budapešti ukážou, zda se rozhodneme rozšířit toto řešení i v dalších parcích v zemích střední a východní Evropy," říká Václav Krasanovský, ředitel správy nemovitostí Prologisu v Česku a na Slovensku.

Například v Belgii se na rozdíl od Česka snaží více využívat obnovitelné energie. Podobně je to v Německu, kde jsou více vidět na střechách nejen průmyslových objektů malé větrníčky nebo solár­ní elektrárny. Česko zatím zaostává, ale to se zřejmě změní.

"Loni stát prostřednictvím dotačního programu OP PIK nastartoval zájem firem o investice do solární energetiky, které je mohou realizovat na výstavbu hal a logistických areálů," říká Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. Zájem o dotace podle něj roste.

Haly dalšího velkého průmyslového developera Panattoni využívají rekuperaci tepla, mají LED osvětlení se senzory či inteligentní systém řízení budov. "Chceme se stát lídrem v budování trvale udržitelných budov, což obecně znamená minimalizovat dopad výstavby a provozu průmyslových nemovitostí na životní prostředí," říká Pavel Sovička, šéf Panattoni Europe pro Česko a Slovensko.

Energeticky soběstačný sklad

V belgickém městě Ham je od roku 2016 v provozu distribuční centrum společnosti Nike, jež je z pohledu udržitelnosti ve světovém měřítku unikátní. Budova využívá pouze obnovitelnou energii, přičemž energetickými zdroji jsou vítr, solární energie, geotermální energie, hydroenergetika a biomasa. Více než 95 procent kontejnerů se přepravuje přes vodní kanál, čímž se ročně ušetří 14 tisíc jízd kamionů po silnicích. Fasáda budovy je obrostlá zelení v celkové délce 1,3 kilometru. Tým Lenky Matějíčkové z Arcadisu se na certifikace v Evropě specializuje a na projekt skladu Nike zpracoval studii udržitelné výstavby.

Certifikace: důraz na ekologii

Nájemci čím dál více vyžadují, aby měly haly mezinárodní environmentální certifikaci. "Certifikace nespočívají ani tak v provozních úsporách budovy, ale hlavně ve snížení celkové uhlíkové stopy," říká Matějíčková, jejíž tým pro investory certifikace zpracovává. Hodnotí se vliv budovy na životní prostředí, nebo to, jak moc byly při její stavbě použity ekologické materiály, či dostupnost hromadnou dopravou.

Prologis a Panattoni si nechávají certifikovat veškeré nové haly, které staví. Další developeři, třeba CTP či Segro, mají nebo plánují mít své průmyslové haly také mezinárodně ohodnocené. Všechny zmiňované společnosti s výjimkou Prologisu si nechávají budovy hodnotit v britském systému BREEAM.

Prologis postavil v Rudné u Prahy pro řetězec Sportisimo halu, jež získala nejvyšší stupeň akreditace BREEAM. Je tak prvním skladem v ČR, který dosáhl na úroveň outstanding. Podle Matějíčkové je mezi nejlepší (outstanding) a druhou nejlepší (excellent) známkou "relativně velký rozdíl" a získat pomyslnou jedničku není u průmyslových hal snadné. Ta v Rudné posbírala dost bodů i za to, že je dobře dostupná MHD a je blízko města. "Zaměstnanci si tam mohou dojít pěšky na oběd," říká. Jiné haly jsou obvykle dál od "civilizace", pokud zaměstnanci jezdí na obědy autem, je to větší zátěž pro životní prostředí.

Související