Mezinárodní námořní organizace IMO plánuje od roku 2020 zavést sedmkrát přísnější limity na množství síry v námořních palivech.
Mezinárodní námořní organizace IMO plánuje od roku 2020 zavést sedmkrát přísnější limity na množství síry v námořních palivech.
autor: HHM / Dietmar Hasenpusch

Tvrzení, že je nějaká přeprava ekologická, je samo o sobě protimluv. V dnešní době zatím stále naprostá většina nákladních dopravních prostředků potřebuje k provozu fosilní paliva a jejich spalování má vždy negativní efekt na životní prostředí a zdraví lidí.

Přestože experti mají poměrně dobrou představu o tom, jak nešetrné jsou jednotlivé nákladní dopravní prostředky, veřejnost často zatracuje prakticky všechny. Dáno je to mimo jiné i tím, že na téma emisí a ekologických vlivů nákladní dopravy se v médiích objevuje řada polopravd a zkreslení.

Plavidla smrti

Před lety se tak například až virální rychlostí rozšířila zpráva o tom, že jen 15 největších kontejnerových lodí vyprodukuje více emisí než všechna auta světa. Námořní doprava přitom bývá vzhledem k přepraveným objemům a vzdálenostem často považována za přesvědčivě nejekologičtější způsob přepravy. Zpráva vyšla v prestižních britských novinách The Guardian a rychlostí blesku ji přebírala další média a sociální sítě.

Celá kauza se ovšem z dnešního pohledu ukazuje jako perfektní příklad novinářské zkratky a problematiky sociálních sítí, jejichž uživatelé často čtou pouze titulky. The Guardian totiž psal pouze o emisích oxidu siřičitého, řada médií ve zkratce do titulků uváděla pouze "emise" a virální článek pro sociální média byl na světě.

90 %

Podle odhadů se přepravuje na kontejnerových lodích více než 90 procent veškerého zboží na světě.

Význam původního textu tímto samozřejmě nelze zlehčovat. Velké kontejnerové lodě jsou poháněné obřími motory o výkonu přes sto tisíc koní, které jsou v provozu 24 hodin denně přibližně 280 dní v roce a co je nejzávažnější, spalují nejméně kvalitní palivo na světě - těžký topný olej. Ten je těsně před asfaltem jedním z posledních zbytků, které vznikají rafinováním nafty. Jen pro představu, obsah síry v tomto palivu je tisíckrát vyšší než u běžného dieselu.

Co do emisí oxidu siřičitého, který spalováním topných olejů vzniká, opravdu 15 největších kontejnerových lodí produkuje více této látky než všechna auta světa. Oxid siřičitý je značně toxický pro rostliny, u lidí způsobuje dýchací a jiné zdravotní potíže a zároveň je jedním z důvodů vzniku kyselých dešťů.

Vše je o penězích

Kontejnerové lodě by samozřejmě již dávno šlo vybavit motory, které budou spalovat kvalitnější paliva a produkovat tak méně emisí. Otázkou ale zůstává, kdo by nákladný přechod a následně i dražší provoz zaplatil. Rejdaři jsou po dlouhé době v černých číslech a rozhodně nemají vůli investovat do dražších motorů, které budou jezdit na dražší palivo než konkurence.

Nelze ovšem svalovat vinu jen na rejdaře, protože tlak na ně je obrovský. Námořní dopravci budou využívat levná paliva, která zamořují ovzduší, dokud bude existovat poptávka po levném zboží, a tedy i levné přepravě. Protože se kontejnerové lodě převážně pohybují mimo hranice států, v podstatě neexistuje tlak národních vlád na snižování emisí, jako je tomu u kamionů.

Do boje za snižování emisí síry se před lety pustila Mezinárodní námořní organizace (IMO). Ta v roce 2015 vyhlásila zóny ECA (Emission Control Areas), ve kterých platí zákaz spalování paliv s obsahem síry vyšším než 0,1 procenta. Do oblastí patří výlučné ekonomické zóny USA a Kanady a také Baltské a Severní moře. Mimo tuto zónu mohou rejdaři zatím spalovat těžké topné oleje, ale už za dva roky má začít platit nové nařízení IMO, které zakazuje používat paliva s obsahem síry vyšším než jedno procento.

Dvacetkrát více emisí z letadel

Při hodnocení ekologičnosti jakéhokoliv druhu dopravy je nutné brát v potaz, jaký objem zboží daný dopravní prostředek dokáže přepravit. Faktem je, že podle současných odhadů se více než 90 procent veškerého zboží na světě přepravuje na kontejnerových lodích. A námořní doprava je sice v přepočtu na tunu přepraveného zboží stále největším producentem emisí oxidu siřičitého, ale zároveň je nejekologičtějším způsobem dopravy z hlediska emisí skleníkových plynů. Oxid siřičitý se totiž neřadí mezi skleníkové plyny.

Na příkladu přepravy tuny zboží z Prahy do čínského Čcheng-tu (Chengdu, viz tabulka) je vidět, že zatímco při letecké přepravě vznikne 4733 kilogramů emisí skleníkových plynů (ekvivalentních CO2), při námořní přepravě je to pouze 286 kilogramů. Data, která vycházejí z emisní kalkulačky společnosti DHL, navíc ukazují, že z ekologického hlediska je také šetrná přeprava po železnici, podstatně méně pak po silnici. Zajímavé ale je, že přestože námořní cestou urazí kontejner více než dvojnásobnou vzdálenost, je tato varianta stále ekologičtější.

V konečném důsledku je ale potřeba si uvědomit, že pokud chceme mít čistší ovzduší, budeme za to muset zaplatit všichni. Třeba tím, že naše nové oblečení bude stát o pár korun víc. Vyšší nároky na kvalitu paliva ze strany IMO se totiž nákladově přenesou na rejdaře, přepravce, výrobce, obchodníka a posléze i koncového zákazníka.

Autoři: Vojtěch Kolář