Možnosti blockchainu sahají mnohem dále než jen k pouhému sledování zboží.
Možnosti blockchainu sahají mnohem dále než jen k pouhému sledování zboží.
autor: IBM

Technologie blockchainu je podle mnoha expertů největším počinem od vynálezu internetu a smyslem tohoto článku rozhodně není tento názor rozporovat. Blockchain je opravdu unikátní. Nejen svou strukturou, ale tak faktickým dopadem na dnešní digitální svět, do jehož anonymity se jí podařilo vnést důvěru.

Velice zjednodušeně řečeno je blockchain další evoluční stupeň obyčejné účetní knihy. Jde o databázi, do které se zapisují vzájemné transakce. Ty se pak shromažďují do takzvaných bloků a v čase se řadí do blockchainového řetězce. Každý blok je zvláštním způsobem navázaný na předchozí bloky, a tak je téměř nemožné jednou zaznamenaná data změnit, čímž je částečně zajištěna jejich bezpečnost a spolehlivost.

Samozřejmě bitcoin by dnes neslavil takový úspěch, kdyby s ním uskutečněné finanční transakce byly jen téměř bezpečné. Zde přichází do hry fakt, že blockchain je v principu decentralizovaná databáze. Je tedy rozmístěna ve více kopiích na mnoha digitálních uzlech, a nemá tak nad ní moc žádná centrální autorita. Například v případě bitcoinu je aktuálně databáze rozmístěna zhruba na 100 tisících uzlech.

Blockchain může chránit vaše zdraví

V posledních několika letech se blockchain začíná prosazovat i mimo oblast kryptoměn. Možnosti jeho využití jsou všude, kde je zájem o transparentnost, nezaměnitelnost, jedinečnost a otevřenost zapsaných dat. Například se tímto způsobem dají mnohem efektivněji řídit veřejné registry, jako jsou katastrální data, obchodní rejstříky nebo centrální registry vozidel. Ideálně lze blockchain využít i pro naprosto transparentní a nezmanipulovatelné volby.

Celou plejádu využití blockchain nachází také v oblasti dodavatelských řetězců. Především jej firmy začaly testovat pro monitorování cesty produktu od primárního dodavatele surovin až k dodání finálního výrobku na konci dodavatelského řetězce. Takto například vznikly služby, které zprůhledňují dodavatelské řetězce léků či potravin, čímž chrání spotřebitele před padělky nebo zdravotními problémy.

200

K přepravě kontejneru námořní cestou z jednoho kontinentu na druhý je dnes potřeba vyřídit okolo dvou set požadavků. To by blockchain značně zrychlil.

Na největším blockchainovém projektu na sledování potravin nyní pracuje společnost IBM ve spolupráci s giganty potravinářského průmyslu, jako je Unilever, Nestlé či obchodní řetězec Walmart. Jejich cílem je vytvoření digitální platformy, která by umožnila snazší sdílení informací o původu potravin. To je v dnešní době, kdy se na dodání finálního produktu podílí desítky firem, důležité především s ohledem na jejich bezpečnost.

V případě otrav způsobených jídlem je tak možné snáze najít zdroj vadné šarže zboží a s chirurgickou přesností jej odstranit z celého dodavatelského řetězce. Tím se nejen sníží náklady na stažení zboží, ale i dopady, které by další prodané zkažené zboží způsobilo. Obchodní řetězec Walmart již takto úspěšně využívá blockchainovou platformu od IBM pro sledování původu vepřového masa ve více než čtyřech stovkách svých obchodů v Číně.

Více než sledování potravin

Sledování původu produktů je ovšem pouze špičkou ledovce. Potenciál blockchainu je takový, že by mohl fungovat jako komplexní a jednotná komunikační platforma pro všechny články dodavatelského řetězce. Zjednodušeně řečeno, tak jako dnes využíváme internet nejen coby virtuální poštu, ale jako nástroj pro komplexní digitální komunikaci, lze stejně tak i blockchain využít pro mnohostranné řízení dodavatelského řetězce.

Například společnost Maersk se s IBM pustily do vývoje globálního řešení pro kontejnerovou přepravu. Podle dat největšího kontejnerového dopravce světa se způsob administrace mezinárodních přeprav kontejnerů za posledních několik desetiletí téměř nezměnil. Rychlost administrace se dokonce snižuje kvůli rostoucí komplexitě a objemu komunikací mezi jednotlivými články řetězce. Naprostá většina dokumentů je navíc papírových a veškeré informace o tom, v jaké fázi procesu se kontejner nachází, bývají ukryté v systémech jednotlivých firem podílejících se na přepravě.

K přepravě kontejneru námořní cestou z jednoho kontinentu na druhý je dnes potřeba vyřídit okolo dvou set požadavků, tedy různých dokumentů, objednávek, příkazů a předání zpráv mezi zadavateli, přepravci, dopravci, celními orgány, úřady a přístavy. Veškerá komunikace mezi těmito články dnes probíhá lineárně a často si dokumenty a informace předávají doslova z ruky do ruky.

Firma IBM proto pro Maersk vytvořila ekosystém na bázi blockchainu, do kterého se mohou zapojit všechny zúčastněné strany a podstatně tak zrychlit veškerou administrativu. Když je například pro vyplutí kontejneru z přístavu potřeba udělení potvrzení o původu zboží, jeho chemickém ošetření a celních povinnostech, mohou všechny zúčastněné orgány potvrzení udělit on-line. Informace má ihned k dispozici silniční dopravce, přístav či rejdař a každý navazující článek se může s předstihem připravit na svou část přepravního řetězce. Nejenže tak systém snižuje administrativní zátěž, ale navíc umožňuje rychlejší a plynulejší tok zboží řetězcem. Všechny tyto transakce se pak zapisují do blockchainu, takže je možné zpětně dohledat, v jaké části například došlo k poškození zboží.

Systém zatím firma testuje pro přepravy od zadavatele do cílového přístavu, ale lze si snadno představit, že by takový systém bylo možné využít na celý dodavatelský řetězec až po doručení zákazníkovi. Ve chvíli, kdy by každé načtení čárového kódu bylo nesmazatelně zapsáno do blockchainu, by se výrazně snížil počet ztrát, podvodů a sporů, protože o všem by existoval nezpochybnitelný důkaz. Stejně tak by blockchain díky identifikaci dopravců a jejich řidičů mohl eliminovat problém falešných dopravců.

V případě zavedení nějaké blockchainové platformy jako standardu by navíc ztratila smysl současná podoba elektronické výměny dat. Současné EDI zprávy lze přenést do blockchainového prostředí a veškerá elektronická komunikace firem může probíhat skrze něj bez nutnosti implementací a nastavování pouze vzájemného komunikačního kanálu.

Nedostatky, o kterých se nemluví

Nehledě na všechny možnosti využití je v současnosti blockchain novým Průmyslem 4.0. Tedy módním slovem, které firmy často zneužívají k marketingovým účelům, než že by mělo spojitost s jejich podnikáním. Jeden příklad za všechny: britská technologicky investiční firma On-line plc do svého názvu na konci října přidala slovo blockchain a hodnota jejích akcií přes noc vzrostla na čtyřnásobek.

Současná podoba vývoje blockchainových platforem pro dodavatelské řetězce vyvolává řadu otázek. Všechny se sice blockchainem inspirují, ale popírají několik základních principů této technologie. Zaprvé nemohou být jako bitcoin naprosto transparentní. Firmy totiž s ohledem na konkurenční boj rozhodně nechtějí otevřeně poskytovat informace o všech transakcích ve svém řetězci a svých obchodních kontaktech.

Vyvíjená řešení jsou tedy blockchainy s omezeným přístupem, kde má každý článek řetězce přístup pouze k informacím, které jsou pro něj relevantní. Aby bylo ovšem možné takovou kontrolu vytvořit, nemůže být systém v pravém slova smyslu decentralizovaný. Firmy, jako například zmíněná IBM, proto vytvářejí privátní blockchainy s centralizovanou kontrolou.

"V otevřeném systému bitcoinu existují mineři, obří firmy finančně odměňované za poskytnutí výpočetního výkonu pro potvrzování jednotlivých bloků a jejich validaci. V privátních blockchainech si můžete vytvořit jejich obdobu, validační autority, které se například rozdělí mezi konsorcium 50 firem zapojených v blockchainu," vysvětluje Tomáš Marada, tajemník Karla Janečka a specialista na blockchainové technologie.

Přestože je to oproti otevřenému blockchainu jednoduché a nákladově nenáročné řešení, je to také řešení méně bezpečné. Jednotlivá firma zápis do privátního blockchainu stále změnit nedokáže, ale pokud se na změně domluví většina validačních uzlů, data změnit mohou. Je to tedy bezpečnější zápis než u obyčejné sdílené databáze, ale rozhodně to není nenarušitelné jako transakce v systému bitcoinu. V konečném důsledku tak systém částečně přichází i o svou důvěryhodnost, která je jedním z předpokladů fungování blockchainu.

Posledním problémem je propustnost dat v systému. Data o transakci by měla být co nejjednodušší, aby byl blockchain co nejmenší. Teoreticky tak lze v blockchainu vytvořit něco jako dodávkový list, který se propíše do systému po schválení obou stran transakce. Konkrétní data o dodávce by ale s ohledem na kvantitu dat měla být mimo blockchain. Kam budou tato data ukládána a kdo se postará o jejich zabezpečení, je další neznámou. "To, jak dostat data do blockchainu, je jeden z nejzásadnějších problémů, kterým systém do budoucna čelí," potvrzuje Tomáš Marada.

Sdílená excelová tabulka nestačí

Přestože jsou privátní blockchainy o něco důvěryhodnější a odolnější proti hackerským útokům, nabízí se otázka, zda by pro potřeby dodavatelského řetězce nešlo vytvořit nějakou komplexnější databázi. "Pro řadu řešení, o kterých se dnes mluví, by centralizovaná databáze s dobrým podpisovým kryptografickým schématem bohatě stačila. Pro takové věci je decentralizovaný blockchain zbytečně drahý a neefektivní," dodává Tomáš Marada.

Pravdou ale je, že blockchain pro byznysová využití je na samém počátku vývoje. Zbytečně drahé a neefektivní byly kdysi i telefonní sítě, které začaly dávat smysl až ve chvíli, kdy počet majitelů telefonu vzrostl. Stejné je to i s blockchainem. Až jej začne využívat více firem, může vzniknout zcela nový komunikační kanál, bez kterého si jednou efektivní fungování dodavatelského řetězce nebudeme umět představit.

Autoři: Vojtěch Kolář