Vyřeší to cizinci, jsou ale dražší
Vyřeší to cizinci, jsou ale dražší
autor: Shutterstock

České firmy trápí chronický nedostatek pracovníků. V listopadu bylo na úřadech práce nejméně uchazečů od roku 1997 a podíl nezaměstnaných poklesl na 3,5 procenta. Jedním z nejproblematičtějších oborů je logistika, a to speciálně před Vánoci, kdy se nákupní opojení rok od roku zvyšuje a v distribučních centrech potřebují často přibrat i dvakrát takový počet lidí, než jaký tam pracuje mimo sezonu. Firmy se tak stále více uchylují k náboru cizinců, což nyní personalisté označují jako možné východisko z krize pracovního trhu. Ani v případě pracovníků mimo Evropskou unii už ale nejde o levnou pracovní sílu.

Zkušenost se zaměstnáváním cizinců má většina firem s logistickým nebo výrobním provozem. Například společnost Yusen provozuje v Česku několik skladů, v nichž zaměstnává cizince. "Využíváme více možností, tedy zaměstnáváme jak 'kmenově', tak brigádně či skrze agentury," říká Ondřej Rak, HR manažer Yusen Logistics (Czech). Firma přitom zaměstnává i lidi z takzvaných třetích zemí, tedy mimo Česko i Evropskou unii. Právě ti jsou - na rozdíl od občanů EU - podle českého pracovního práva považováni za cizince. Nejčastěji jde o Ukrajince. Podle Raka jejich integrace do pracovního procesu probíhá standardně, přičemž naprostá většina se domluví česky.

Zastupitelské úřady s nejvyšším počtem žadatelů o zaměstnaneckou kartu

Lvov
Hanoj
Ulánbátar
Dillí
Kyjev
Minsk
Kišiněv
Sarajevo
Bělehrad
Moskva

Zdroj: AK Stuchlíková a partners

Také v závodě Continental Automotive v Brandýse nad Labem pracují kromě Čechů a dalších občanů EU i cizinci ze třetích zemí. "Čistě z prozaického důvodu bychom byli rádi, kdybychom primárně měli zaměstnance z Česka a Slovenska. Když už přivedete cizince, ať už to budou Rumuni, Ukrajinci nebo Mongolové, vždycky je tam jazyková bariéra a potřebujeme tlumočníky, což jsou vícenáklady a ztěžuje to komunikaci," říká Lenka Čížková, HR ředitelka firmy. Jenže Čechů bez práce je podle ní v regionu tak málo, že se továrna bez cizinců prakticky neobejde. V Continentalu přitom pracují cizinci, kteří jsou kmenovými zaměstnanci, zároveň si je firma najímá přes zprostředkující agentury. Běžně prý trvá vyřízení všech formalit pět až šest měsíců.

Režim Ukrajina zatím problém nevyřešil

České firmy zpravidla mají z pracovníků mimo EU největší zájem o Ukrajince. Jejich nábor přes český konzulát ve Lvově je ale problematický. Například Hospodářská komora si už dříve stěžovala na nízké kvóty a zahlcení úřadu, takže zaměstnavatelé musí čekat i půl roku, než jsou vybraní uchazeči pozváni k pohovoru na konzulátu. Navíc docházelo ke zneužívání on-line rezervačního systému Visapoint, kdy čekací místa obsadili překupníci a pak je se ziskem rozprodávali.

Proto byl zaveden takzvaný Režim Ukrajina, který Visapoint obchází. Ukrajinský uchazeč o práci se díky němu nemusí individuálně objednávat k návštěvě konzulátu a čekat, až na něj přijde řada.

Ministerstvo zahraničí sice ke konci letošního října systém Visapoint zrušilo a nově se žádosti podávají přímo na konkrétním zastupitelském úřadě, i tak by ale měl Režim Ukrajina celý proces urychlovat.

O zařazení do projektu může požádat zaměstnavatel, který podniká na území České republiky minimálně dva roky, je daňovým rezidentem v České republice a státu nic nedluží. Kvóta Režimu Ukrajina je podle CzechInvestu, který je jedním z garantů, nyní 9600 uchazečů ročně. Svazy zaměstnavatelů ale odhadují aktuální potřebu firem nabrat nové zaměstnance na 100 až 200 tisíc lidí. Například podle Hospodářské komory je to 180 000 pracovních míst.

Přes jisté zrychlení vyřizování žádostí se ale podle řady personalistů nabírání Ukrajinců po zavedení speciálního režimu výrazněji nezjednodušilo, jak potvrzuje například Ondřej Rak z Yusen Logistics (Czech). Pavel Nodžák, manažer společnosti FM Logistic, uvedl, že trvá tři až pět měsíců, než se podaří cizince dostat do Česka i s pracovním povolením, přičemž se s tím stále pojí řada byrokratických překážek.

Podle Petra Rudlovčáka z advokátní kanceláře Šafra a partneři ale chodí zaměstnavatelé za úředníky bez základních znalostí legislativy a možností pracovních programů. Pokud se v pravidlech orientují a tlačí na úředníky, povolovací proces má mnohem hladší průběh.

Cizinci nejsou levná síla

3,6 %

Taková byla nezaměstnanost v ČR v říjnu 2017, což je o 1,4 procentní body méně než před rokem.

Od letošního srpna došlo k dalšímu ulehčení náboru cizinců. Pracovníky ze zemí mimo EU nyní mohou zaměstnávat i agentury práce. Ty ovšem upozorňují, že příchod zaměstnanců ze zahraničí firmám sice částečně ulehčí starosti s nedostatkem pracovních sil, neznamená to však, že získají levnou pracovní sílu. Náklady na zaměstnance z Ukrajiny či Ruska bývají naopak vyšší než při náboru českých pracovníků.

Zákon totiž ukládá zaměstnavateli dodržovat "srovnatelné podmínky" jako u českých uchazečů, navíc zde narůstají náklady na dopravu a ubytování. Na druhou stranu se ve stávající situaci více vyplatí investovat do náboru a kvalitního zaměstnance ze zahraničí než mít pozici neobsazenou.

I pracovní agentury registrují největší zájem o zaměstnance ukrajinského původu. Z dat společnosti Manpower vyplývá, že svou spolehlivostí často předčí tuzemské uchazeče o práci. "Například v nedávném kole výběrového řízení na operátory výroby přišlo na pohovor 142 kandidátů ze 162 pozvaných, přičemž 124 bylo uznáno jako vhodní, což je velmi vysoké procento ve srovnání s českými uchazeči. Ze 100 zájemců o práci ve výrobě nebo ve skladu se nakonec zúčastní pohovoru cca 30 procent, z toho v průměru 10 nakonec skutečně nastoupí. Navíc integrace ukrajinských pracovníků probíhá rychle a bezproblémově. Podniky však musí počítat s vysokými mzdovými nároky a také s tím, že na začátku je přece jen potřeba tlumočník a realizace plného zapojení do procesu trvá šest až osm měsíců kvůli vyřízení víz," upozornil Martin Jánský, provozní ředitel agentury Manpower.

Podle něj proto může být příznivější nábor v zemích EU, jako je například Bulharsko. Poměrně novým zdrojem pracovní síly je pak Řecko. "Další vhodnou oblastí je také Rumunsko a po změně legislativy pozorujeme také velké nárůsty zaměstnanců ze Srbska," uvedl Jánský.

Aby vše fungovalo a obě strany byly spokojené, je potřeba splnit některé předpoklady. Předně firma by neměla považovat zaměstnance ze třetích zemí jen za zdroj levné pracovní síly. Podle agentury je potřeba zajistit vhodné pracovní i sociální podmínky, a to nejen zajímavou mzdu, ale i slušné ubytování a lékařskou péči. Zaměstnavatel také musí připravit tlumočníka, specifický systém zaškolení, vhodné rozdělení práce, nastavení komunikace uvnitř společnosti včetně vnitřní komunikace vůči místním zaměstnancům, která může být kvůli xenofobii nečekanou komplikací.

"Zajímavým trendem, který se firmám vyplatí, je nábor obou partnerů. Jsou zde praktická hlediska. Jednak se rozšíří počet vhodných uchazečů, protože žena by sama přijela pouze výjimečně, potom to má také pozitivní vliv na produktivitu, protože pánové potom tolik neholdují večírkům. U kvalifikovaných pracovníků a manažerů je často nepsaným pravidlem nalezení pracovního uplatnění i pro partnerku, protože to často bývá manželka, kdo rozhoduje o relokaci do jiné země," doplňuje Martin Jánský.

180 tis.

Tolik pracovních míst je podle Hospodářské komory potřeba obsadit v České republice.

Agentury ale mohou nabízet pouze zaměstnance s českými pracovními kartami. Povolení z jiných členských zemí EU se ani nadále nebudou využívat. Na podobnou praxi v březnu doplatil internetový obchod Rohlík.cz.

Autoškola pro cizince

Velká konkurence na pracovním trhu se netýká jen tuzemských pracovníků, ale už i cizinců.

Logistické firmě Šmídl se během roku sice podařilo vyřešit nízký stav na kancelářských pozicích, ve skladě, který provozuje ve východních Čechách, však už ne.

"Vysoké Mýto je celkem problematické, co se týče náboru zahraničních pracovníků. Hodně se stahují do Škodovky v Kvasinách. Měli bychom zájem třeba o Ukrajince, ale zatím se nám nedaří je na tyto pozice získat," říká Martina Šmídlová, obchodní a personální ředitelka firmy Šmídl. A dodává, že se snaží najít skladníky i přes agentury. "Ale počet lidí, které sháníme, pro ně není zajímavý, tak hledáme dál," dodala.

Ještě větší kumšt bývá vyhledávání řidičů, zejména v mezinárodní kamionové dopravě. Podle Martiny Šmídlové situaci neřeší ani agentury: "Neznáme takovou agenturu, která by hledala řidiče. Řidiči nemají potřebu jít přes pracovní agentury, protože mají nabídek dost a sami si vybírají."

A přímý nábor cizinců považuje v mezinárodní kamionové dopravě za rizikový. Firma ale měla štěstí, protože narazila na agenturu-autoškolu. "Cizinci si u ní udělají řidičský průkaz, agentura je připraví se všemi doklady a my už jim uděláme 'jen' dlouhodobý zácvik, aby se naučili jezdit pro nás," dodala Šmídlová.

Slušné zacházení se vyplatí

Že je zaměstnávání cizinců velice aktuální téma, které pálí řadu firem, dokládá množství konferencí, které jej zařadilo na svůj program, jako například logistická konference SpeedChain. Podle šéfa společnosti Panattoni Pavla Sovičky, který byl jedním z panelistů, budou Češi v budoucnu stále více chtít pracovat na vyšších pozicích. Na nižších pozicích proto bude vzrůstat poptávka právě po cizincích.

Dodavatel autodílů Valeo pociťoval v posledních letech nedostatek pracovníků, proto začal poptávat cizince přes pracovní agentury. "Bez zahraničních pracovníků bychom se dnes už neobešli a museli bychom zastavit výrobu," uvedla manažerka společnosti Denisa Kubíková. Podle ní je hlavním problémem jazyková a někdy i kulturní bariéra, takže je třeba pečlivý výběr.

Gabriela Kahounová, ředitelka personálního oddělení DHL Supply Chain ČR, zmínila, že logistické profese nejsou tak atraktivní, jako je finančnictví nebo informační technologie, Češi se tak do skladů příliš nehrnou.

"Pracuji v DHL 11 let a dřív, když jsem potřebovala sehnat pracovníky, zavolala jsem do pracovní agentury a do druhého dne jsem dostala informaci, že pro mě mají plus minus 20 lidí. Dnes je to jinak, odpověď zní, že už nám nedodají skupinu lidí, ale jen jednotlivce," upozornila Kahounová. A dodala, že řešením může být nábor cizinců, jejich příchod je ale drahý. Firma musí zajistit dopravu, víza, ubytování, tlumočníky atd., což se těžko obhajuje u nadřízených, kteří zase musí obhájit zvýšené náklady u zákazníků, uvedla.

Náklady na přesun cizinců k práci v Česku se podle Ivany Čížkové z pracovní agentury Randstad mohou vyšplhat na 50, ale i 80 tisíc korun v případě vzdálenějších destinací. Pokud se však pracovník rozhodne, že za pár dní odejde, je tato investice ztracená.

0048

To může ošetřovat takzvaná kvalifikační dohoda, tedy závazek zahraničního dělníka, že kvůli vložené investici zaměstnavatele po určitou dobu nesmí odejít do jiné společnosti, uvedl Petr Rudlovčák z advokátní kanceláře Šafra a partneři.

Velkou bariérou při náboru cizinců je podle Gabriely Kahounové česká legislativa. V Polsku je získání zahraničních pracovníků daleko jednodušší, řekla s tím, jsou tam i nižší platy, kvůli čemuž do Polska některé firmy odcházejí.

Kvůli narůstajícím počtům cizinců firmy stále více poptávají v industriálních parcích ubytovny. Developer CTP proto příští rok zdvojnásobí ubytovací kapacitu v průmyslové zóně v Boru u Tachova na 800 lůžek. Výstavbu ubytoven v tuzemských průmyslových parcích připravují i další developeři VGP a Panattoni.

Denisa Kubíková poukázala na rostoucí xenofobii, která se příliš neprojevuje v kosmopolitní Praze a okolí, ale spíš v regionech. Podle manažera společnosti FM Logistic Pavla Nodžáka je důležité dát i cizincům prostor uplatnit své názory a dovednosti a chovat se k nim stejně jako k tuzemským pracovníkům, jinak ztrácí motivaci a výkonnost. Pokud cizinci cítí ze strany zaměstnavatele zájem a péči, lépe se ve společnosti i pracovním prostředí adaptují. Dobré zkušenosti bývají s koordinátory, kteří pomáhají cizincům překonat jazykové i sociální bariéry.

Proces získání pracovního povolení

Další z akcí, které se v poslední době zabývaly náborem cizinců, byl seminář společnosti People Management Forum, který představil aktuální pracovněprávní legislativu. Podle zákona o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) se za cizince považují jen občané zemí mimo EU, uvedla Veronika Paseková z odboru trhu práce na MPSV. Aby byl cizinec přijat do zaměstnání v Česku, musí získat jedno ze čtyř povolení. A to zaměstnaneckou kartu, jež povoluje pobyt i zaměstnání, nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, což je způsob vhodný hlavně pro korporace se sídlem mimo unii. Nebo modrou kartu, která se ale uděluje jen vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Tato povolení vydává ministerstvo vnitra. Poslední možností je pak klasické povolení k zaměstnání, které vydává krajská pobočka úřadu práce a je určené spíš pro sezonní práce nebo stáže do délky půl roku.

Pokud chce firma zaměstnat cizince, musí oznámit krajské pobočce úřadu práce, že má volné pracovní místo. Ministerstvo práce má totiž povinnost obsazovat volné pozice především českými občany. Pokud se místo neobsadí do 30 dnů, "propadne" do centrální evidence volných pracovních pozic, které mohou obsadit držitelé zaměstnanecké nebo modré karty. Odtud si ho pak může firma "vytáhnout".

Zaměstnanecká karta opravňuje cizince k přechodnému pobytu na českém území delšímu než tři měsíce a zároveň k výkonu zaměstnání na určené pracovní pozici. Existuje i takzvaná neduální zaměstnanecká karta, která opravňuje pouze k pobytu za účelem zaměstnání. Zaměstnaneckou kartu vydává ministerstvo vnitra na dobu zaměstnání, maximálně na dva roky. V praxi se dvakrát prodlužuje a po šesti letech může cizinec zažádat o trvalý pobyt, uvedla Michaela Mosňáková ze společnosti Stuchlíková & Partners.

Firma musí následně o nástupu cizince do zaměstnání písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, případně uvést, že nenastoupil. Musí také úřad kontaktovat, pokud cizinec ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, nebo pokud firma vypověděla cizinci pracovní smlouvu. Zaměstnavatel také musí vést evidenci cizinců, které zaměstnává, a další související informace. Údaje musí pak uchovávat ještě tři roky po skončení zaměstnávání cizince.

shutterstock 189032549

Ze třetích zemí je v tuzemských skladech největší zájem o Ukrajince, u nichž často odpadá jazkyková bariéra.
Foto: Shutterstock

Autoři: Radek Novotný