V Česku se rozjíždí autonomní doprava (ilustrační foto).
V Česku se rozjíždí autonomní doprava (ilustrační foto).
autor: Shutterstock

Vývoji autonomních aut se začínají výrazněji věnovat i firmy v Česku. Aktuálně oznámily několik nových projektů. Jedním z nich je polygon pro testování a certifikaci vozidel s autonomním řízením, který by měl do roku 2022 stát u západočeského Stříbra. Připravuje ho česká investiční skupina Accolade. Předpokládané náklady na vybudování polygonu dosáhnou několika miliard korun. Do České republiky by mohl přitáhnout špičku automobilových vývojářů nejen z Evropy.

"Česká republika dnes ve srovnání se světem poněkud zaostává s přípravou na přechod na automobily s autonomním řízením. Na západ od nás funguje několik více či méně pokročilých testovacích polygonů, opačným směrem se první už staví. To by nás už ve velmi blízké budoucnosti mohlo stát opravdu hodně - odchod talentů, odliv peněz na výzkum a vývoj a v delším důsledku i nižší investice do výroby ve prospěch těch zemí, které nabízejí lepší zázemí," říká šéf skupiny Accolade Milan Kratina.

Dopravní prostředí se může stát od státu výrazně lišit. I na to se prý při plánování polygonu myslelo. "Polygony, na kterých se dnes testuje, umí nasimulovat hlavně geometricky přísná města pravých úhlů typu New York. Takto ověřené systémy jsou pak na pražském Starém městě, v uličkách Lisabonu nebo v centru Říma úplně ztracené. Ale právě takové prostředí budeme umět ve Stříbře navodit," vysvětluje Kratina. Okruh bude vedle městských uliček umět vytvořit i prostředí dálnice, silnic první třídy, okresek nebo jízdy v tunelu.

Mapa plánovaného polygonu u Stříbra
Foto: Accolade

Polygon bude připravený na testování technologií, které budou na silnicích dostupné v blízké i vzdálenější budoucnosti. Bude schopen ověřovat například neustálou komunikaci vozidel mezi sebou i v městském, zastavěném prostředí, včetně komunikace s prvky městské infrastruktury. Samozřejmě bude možné na polygonu vylepšovat i stávající asistenční technologie, které už jsou běžně dostupné, jako je čtení značek, adaptivní tempomat, detekce překážek v cestě a další.

Rozšířený vývoj Valea

Vývoj systémů pro autonomní auta rozšiřuje také společnost Valeo. Ta v Praze provozuje už 15 let své výzkumné centrum. Zpočátku se zaměřovalo na vývoj klimatizačních jednotek a ovládacích panelů, v roce 2013 se ale rozjel i vývoj senzorů, softwaru a systémů pro autonomní auta.

Rozšiřující se portfolio vývojových prací vedlo firmu k vybudování nového moderního R&D centra, které bylo otevřeno v Praze letos v lednu. Má celkovou plochu 9000 metrů čtverečních, z níž více než třetinu zabírají špičkově vybavené laboratoře. V areálu je také testovací plocha například pro zkoušení systémů automatického parkování.

V centru pracuje více než 700 odborníků na komplexním vývoji od prvotních návrhů, analýzy zákaznických požadavků, software, hardware designu, testování systémů ve virtuální realitě až po testy v reálném provozu, nebo na testovacím polygonu, který se nachází na bývalém vojenském letišti v Milovicích.

Nyní firma investuje dalších 125 milionů korun do rozšíření tohoto centra, které by mělo být hotové v roce 2018. Pracovat tu má 250 odborníků.

Ministerský projekt

Na provoz autonomních vozů se zaměřuje také projekt C-Roads, který koordinuje ministerstvo dopravy a podílí se na něm osm hlavních partnerů - AŽD Praha, ČVUT, Intens Corporation, O2 Czech Republic, T-Mobile, ŘSD, SŽDC a Brněnské komunikace.

V rámci projektu budou v letech 2017 až 2020 nasazeny takzvané C-ITS systémy na dálnicích D1, D5, D11, ale i ve městech a městské hromadné dopravě nebo na železničních přejezdech. C-ITS je zařízení, které přímo komunikuje s ostatními jednotkami, jež jsou instalované v rámci dopravní infrastruktury a v okolních vozidlech.

950

Ve vývojovém centru Valea v Praze pracuje nyní 700 lidí. Dalších 250 jich firma potřebuje nabrat do rozšířené části R&D.

18,9 mil. €

Taková je výše investice do projektu C-Roads.

Důležitou součástí projektu bude testování využití stávajících, ale i zcela nových mobilních technologií pro vzájemnou komunikaci vozidel vybavených kooperativními technologiemi.

"Automobilový průmysl a doprava jsou oblastí rychlého technologického rozvoje. Výrobci zkoušejí nejen alternativní typy pohonů, ale v současnosti už testují i automatizovaná řízení vozidel," říká ministr dopravy Dan Ťok a doplňuje: "Některé testovací modely aut se již dnes vybavují technologiemi, které realizují datovou komunikaci s dopravními systémy. Cílem je naučit vozidla sdílet informace mezi sebou a komunikovat s infrastrukturou, kdy se například mezi vozidly a infrastrukturou automaticky předává informace o náledí na vozovce či přijíždějícím vozidle záchranné služby, kterému následně řidiči mohou přizpůsobit svou jízdu."

Do projektu se vedle hlavních partnerů zapojují i další organizace, instituce a firmy ze státního, univerzitního i soukromého sektoru jako například Plzeňské městské dopravní podniky, Dopravní podnik Ostrava, Škoda Auto a další. Celková investice do projektu je 18,9 milionu eur.

Všichni partneři v rámci projektu C-Roads mají na starosti své vlastní aktivity. Patří sem testování LTE-V v síti T-Mobile, O2 bude ověřovat technické možnosti hybridní vozidlové jednotky pro automatickou datovou komunikaci mezi vozidly. ŘSD se zaměří na realizaci infrastruktury podél dálnic, AŽD a SŽDC vybaví vybrané železniční přejezdy pilotními C-ITS systémy, BKOM se zaměří na vybavení C-ITS technologií příjezdových radiál do Brna, Intens řeší technickou koordinaci a standardizaci, ČVUT se zaměřuje zejména na vyhodnocení výstupů z testů.

Fungování jednotky C-ITS

Současná verze C-ITS jednotky ve vozidle je zařízení, které přímo komunikuje na vyhrazené rádiové frekvenci 5,9 GHz se svými "protějšky" na infrastruktuře a v okolních vozidlech. Dnes je na trhu dostupných několik řešení, kterými lze vybavit prakticky jakékoliv vozidlo. Automobilky se pak zavázaly k tomu, že od roku 2019 budou touto technologií vybavovat vybrané modely.

Projekt C-Roads řeší nasazení komunikačních jednotek v autonomní dopravě.
Foto: MDČR

Pořídit technologii bude možné i na starší vozidla - cena za jednotku se bude pohybovat v řádech tisíců korun. Paralelně se zkoumají také možnosti využití takzvaných hybridních systémů, které by současně využívaly vyhrazenou rádiovou frekvenci na 5,9 GHz a stávající (LTE) či nové (LTE-V, 5G) mobilní technologie pro zvýšení pokrytí signálem a nabízenými bezpečnostními službami.

Vybavená vozidla budou přijímat bezpečnostní informace, zobrazovat je řidiči formou varovných hlášení na palubním informačním displeji či přístrojovém štítu nebo jako součást informací navigace. V budoucnosti se také počítá s integrací přijatých zpráv do řídicích systémů vozidel, což povede k samočinnému zamezení nehody či vzniku nebezpečné události.

"Řešíme, aby to řidiče příliš nerozptylovalo, ale současně byli vizuálně a zvukově včas varováni před hrozícím nebezpečím, informováni o práci na silnici, jízdních dobách, kolonách nebo jiném nebezpečí," upřesnil ministr Ťok.

Testování už nyní probíhá na dálničním úseku Pražského okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou (části dálnic D1, D0 a D5), kde byly instalovány komunikační jednotky na infrastruktuře a na vybraných vozidlech ŘSD. Tato zařízení vysílají do svého okolí informace o aktuálních dojezdových dobách na Pražském okruhu a také informace o stavu dopravního značení na portálech liniového řízení dopravy (LŘD) a zařízení pro provozní informace (ZPI). "To, co svítí na proměnných informačních tabulích či značkách, je řidiči zobrazeno přímo ve vozidle. Zvláště u měnících se rychlostních omezení na portálech LŘD či dynamickém uzavírání jízdních pruhů před tunely nebo v tunelech je tato funkce důležitá, protože řidiči tyto typy značek poměrně často nerespektují," dodal ministr.

Autoři: Radek Novotný