Firma Spolgas začala letos zkoušet nákladní auta na LNG.
Firma Spolgas začala letos zkoušet nákladní auta na LNG.
autor: Spolgas

Tlak na snižování dopravních emisí vyvolává v poslední době hromadné přísliby automobilek, že přestanou vyrábět auta se spalovacím motorem a soustředí se na vývoj elektromobilů. Jednou z cest, které vedou k ekologičtější dopravě a ještě před pár lety se zdálo, že získají od státních a evropských úředníků větší podporu než elektřina, je také zemní plyn. V řadě zemí se už dávno využívá masově ve formě CNG, tedy jako stlačený. Jde ale spíše o osobní vozy nebo dodávky. V nákladní dopravě se více mluví o zkapalněném zemním plynu (LNG), který oproti CNG zabírá v nádrži mnohem menší prostor, takže se hodí i pro dálkovou přepravu.

Problémem zkapalněné formy je ale to, že se musí během dodavatelského řetězce udržovat při teplotě minus 162 stupňů Celsia, což je energeticky náročné. Také chybí širší infrastruktura. Zatím se tak LNG prosazuje velice pozvolna. V západní Evropě jsou desítky čerpacích stanic a stovky až tisíce tahačů, dvě stanice jsou v Polsku a jedna v Maďarsku. Čerpačka LNG vznikla už i v Česku, ale je soukromá.

Ministerstvo dopravy do budoucna počítá s podporou výstavby veřejných stanic LNG. Plány jsou dány takzvaným národním akčním plánem čisté mobility, který mimo jiné definuje, že do roku 2025 má být v Česku minimálně pět plnicích stanic na zkapalněný zemní plyn. Ministerstvo vytvořilo návrh dotačního programu, který letos v srpnu odsouhlasila Evropská komise.

Návrh zahrnuje vedle podpory výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily i podporu výstavby plnicích stanic na LNG, CNG a vodík. "Pro oblast LNG stanic máme připravenou alokaci 100 milionů korun s cílem podpořit až pět LNG stanic. To by umožnilo již s předstihem naplnit zmiňovaný cíl národního akčního plánu čisté mobility. Bude však záležet na skutečném zájmu ze strany potenciálních provozovatelů těchto stanic," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Podle něj plynárenské společnosti a současní provozovatelé CNG stanic projevují určitý zájem. "Problémem však je značná nejistota, pokud jde o zájem dopravců o nákup vozidel na LNG. Na rozdíl od elektrických vozidel totiž není v případě vozidel na LNG možné získat podporu z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu na podporu nízkouhlíkových technologií. Důvodem je nesouhlas ze strany Evropské komise. A s ohledem na vyšší pořizovací náklady vozidel na LNG v porovnání s běžnými dieselovými kamiony není pro dopravce nákup těchto vozidel zatím moc atraktivní. Přesto věříme, že podpora infrastruktury pro tato vozidla může situaci alespoň částečně změnit," doplnil Zdeněk Neusar.

5

Minimálně tolik plnicích stanic LNG má být podle národního akčního plánu čisté mobility do roku 2025 v Česku.

100 mil.

Tolik je vyčleněno v návrhu dotačního programu ministerstva dopravy na výstavbu plnicích stanic na LNG v ČR.

Navíc na trhu není nabídka nákladních vozů na LNG příliš široká. Lídrem v této oblasti je Iveco, od příštího roku začne vyrábět tahače na zkapalněný plyn také Volvo Trucks. To by mohlo zavádění LNG rozhýbat, a to i v Česku, myslí si mluvčí firmy Markéta Slováčková: "Domnívám se, že na trhu jsou hráči, kteří s výstavbou LNG stanic nemají problém a do stavby by se určitě pustili. Jen zde (v ČR) do této chvíle nebyl nikdo, kdo by byl odběratel. Takže vše stálo na mrtvém bodě. Možná nyní, kdy jsou vozidla připravena jít do výroby, která by měla začít od příštího roku, se mezi sebou odběratelé pro regionální dopravu a možní provozovatelé čerpacích stanic LNG dohodnou a celou tuto záležitost posunou dál."

Dlouhá trať

Podle mluvčího sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Martina Felixe je zatím LNG běh na dlouhou trať. Důvodem je hlavně fakt, že v Česku chybí infrastruktura, takže i když kamiony s LNG ujedou i kolem tisíce kilometrů, a jsou tedy vhodné pro dálkovou přepravu, zatím o ně mezi dopravci není zájem. Nafta tak zůstává minimálně pro blízkou budoucnost v kamionové přepravě hlavním palivem.

Přesto se objevil průkopník. Jak upozornil ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml, první stanice LNG v ČR je ve zkušebním provozu u Loun. "Jedná se o společnost Spolgas. Zatím se plní třeba dvě auta za měsíc," uvedl.

Jednatel společnosti Igor Brik potvrdil, že firma využívá LNG už několik let a letos jej začala zkoušet i jako palivo do nákladních aut. Nicméně další informace odmítl sdělit. Na své webové stránce firma uvádí, že "zkapalněný zemní plyn se často používá jako palivo chladírenských aut, kdy slouží nejen jako pohonná látka, ale také jako dodavatel chladu při odpařování. Využití LNG je možné i v železniční a lodní dopravě, a to nejen u tankerů, které přepravují zkapalněný zemní plyn na dlouhé vzdálenosti, ale i u běžných lodí".

Nabídka vozů na LNG

Ačkoli je zemní plyn fosilním palivem, jeho spalováním vzniká o 20 procent méně emisí CO2 než při spalování nafty. Pokud se k pohonu vozidel využije bioplyn, lze dopad na světové klima snížit až o 100 procent, uvádí společnost Volvo Trucks.

Foto: Volvo Trucks

A doplňuje, že zatímco bioplyn se doposud vyrábí jen v malém množství, dlouhodobá dostupnost zemního plynu je z celosvětového hlediska dobrá. To je spolu s konkurenceschopnou cenou také podmínka pro rozšíření tohoto řešení ve velkém měřítku.

V mnoha evropských zemích je navíc zemní plyn levnější než nafta. I když například v Česku je to hlavně díky nižší spotřební dani.

"Teď je potřeba vyvinout plynem poháněná vozidla, která budou výkonem i spotřebou konkurovat vozidlům naftovým. Dalším požadavkem je i soustavné rozšiřování infrastruktury LNG. V obou těchto oblastech se nám podařilo dosáhnout velkého pokroku," říká Lars Mårtensson, ředitel oddělení pro životní prostředí a inovace ve společnosti Volvo Trucks.

LNG se jako palivo v dálkové silniční dopravě prosazuje nejvíce v USA, Číně nebo Austrálii. V Evropě je to o poznání méně. Nejhustší síť veřejných stanic LNG je podle mapy Blue Corridors ve Velké Británii, Beneluxu, Španělsku a severní Itálii. Několik čerpaček je i ve Francii a Skandinávii. Ze zemí východní Evropy bylo nejdál Polsko, nyní se ale rozběhl rozvoj sítě v Maďarsku, kde by teď měla vzniknout první stanice LNG/CNG a další čtyři budou následovat.

Vedle Iveca, které začalo nabízet LNG jako palivo u svých modelů Stralis už před několika lety, a automobilek DAF nebo Scania vstupuje nyní na tento trh i Volvo se svými modely FH a FM, které mohou spalovat bioplyn nebo zemní plyn.

Podle švédského výrobce sníží dopravci, kteří s vozidlem na zemní plyn ročně najedou například kolem 120 000 kilometrů, v porovnání s naftou emise CO2 o 18 až 20 tun ročně. "Na LNG nahlížíme jako na nejlepší možnou dlouhodobou alternativu k naftě, a to pro regionální i dálkovou přepravu, kde nejvíce záleží na úspoře paliva, nákladové kapacitě a produktivitě. Pokud se zvýší podíl bioplynu, dopad na klima může být ještě mnohem menší. Pokud se jedná o přepravu v městském prostředí, kde tolik nezáleží na dojezdu, získají v budoucnu na důležitosti elektrifikované vozy. Naší vizí je, aby vozidla společnosti nakonec dosáhla produkce nulových emisí. Cesta, která k naplnění vize povede, ale nebude mít podobu jediného řešení - půjde o několik souběžných opatření. LNG je jedním z nich," říká Lars Mårtensson.

Autoři: Radek Novotný