České firmy očekávají, že v příštích 12 měsících rozšíří své obchodní kanály do zemí bývalého Sovětského svazu. V průzkumu společnosti DHL to uvedlo 40 procent českých vývozců, což je meziročně o sedm procentních bodů více. Podobně se rapidně snížil počet těch, kteří se obávají poklesu exportu do postsovětských zemí.

Opačný trend je vidět pro oblast východní a jihovýchodní Asie, kde ještě před dvěma roky očekávala polovina exportérů rozvoj obchodu, nyní je to už jen třetina. Pokles je patrný také pro Severní a Jižní Ameriku. "V oblasti exportních trhů se snížila očekávání od Severní Ameriky, zřejmě v důsledku protekcionistických signálů vysílaných současnou administrativou USA. Exportéři se naopak ohlížejí po možnosti obnovit spolupráci se zeměmi bývalého Sovětského svazu, jež utrpěla uvalením ekonomických sankcí na Rusko," řekl Pavel Krista, výzkumný konzultant společnosti GfK Czech, která průzkum provádí. A dodal, že v oblasti východní Asie se zatím příliš neprojevují aktivity českých politiků.

Největší exportní příležitosti do budoucna vidí čeští vývozci, stejně jako loni, v Německu. Na druhém místě je Rusko, na třetím Slovensko, následuje Polsko a Čína. Indie se ze třetího místa v roce 2016 dostala až na 13. Zřejmě se projevila nedostatečná infrastruktura v zemi a také to, že se nesplnila očekávání některých exportérů, uvedl Pavel Krista.

Nejvíce tuzemských firem, v současnosti 98 procent, mířilo v posledním roce na trhy zemí Evropské unie. Do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu exportovala třetina podniků, což je stejně jako v minulém roce. K mírnému meziročnímu poklesu zastoupení českých exportérů došlo u exportu do oblasti Číny a jihovýchodní Asie.

Index na pokrizovém maximu

Všeobecně hodnotí čeští exportéři letošní rok pozitivněji než loňský, zvýšení vývozu uvedlo 43 procent firem, což je meziročně o šest procentních bodů více. Podobně ve výhledu pro příští rok očekávají exportéři zlepšení situace.

40 %

Tolik procent českých vývozců očekává v příštích 12 měsících zvýšení exportu do zemí bývalého Sovětského svazu.

Index dlouhodobého exportního sebevědomí, který se v posledních třech letech pohyboval kolem hodnoty 40 bodů, v letošním měření opět mírně vzrostl, a to na 45 bodů. Hodnota indexu tak dosáhla "pokrizového" maxima.

"Pozitivní zprávou je, že vzrostl počet firem, které hodnotí loňský rok jako úspěšný z pohledu růstu objemu svého exportu. Zároveň je velice potěšující i fakt, že roste počet českých vývozců, kteří v otázce dalšího vývoje zaujímají pozitivní postoj a očekávají další nárůst exportu," doplnil Luděk Drnec, obchodní ředitel pro střední Evropu společnosti DHL Express, která exportní průzkum vyhlašuje.

Vlastními silami

I když tři čtvrtiny českých firem hodnotí podmínky pro export jako stabilní, dochází ke zvýšení počtu těch, které zaznamenávají změnu k horšímu. Od roku 2015 jejich podíl vzrostl o devět procentních bodů.

Velký optimismus ohledně zlepšení podmínek pro vývoz nepanuje u těchto firem ani pro příští rok. To očekává jen šest procent exportérů oproti 11 procentům v minulém roce.

Exportéři si myslí, že jim stát vývoz zboží příliš neusnadňuje. Nejvýznamnějším faktorem, který jim napomáhá s exportem na zahraniční trhy, zůstává stejně jako v minulých letech jejich vlastní aktivita. Následuje zlepšení spolupráce s obchodními partnery a vyšší poptávka po jejich produktech, respektive nárůst zakázek. Pětici nejdůležitějších faktorů pro růst exportu uzavírá nový obchodní partner a nové technologie výroby.

Naopak ceny přepravy, podpůrné programy nebo dostupnější úvěry považuje za stimul vývozu minimum firem.

Oslabování kurzu koruny Českou národní bankou označila za stimul exportu pouze pětina společností. ČNB ale ukončila intervence už na začátku dubna, tedy dlouho před prováděním průzkumu během září, a koruna od té doby posiluje. Podle Luďka Drnce není pro exportní firmy tak důležitá hodnota naší měny, mnohem podstatnější je stabilita vývoje kurzu.

Jak také ukázal průzkum, druhým rokem rostou exportní rizika, která vnímají čeští vývozci, a to o 10 procentních bodů. Hlavním "tahounem" v rámci této kategorie je růst nákladů, který nejspíš souvisí i se situací na pracovním trhu, byť samotný faktor nedostatku odborných pracovníků se zvýšil jen mírně. Dlouhodobě představují významné riziko kurzy měn, z průzkumu ale vyplývá, že oproti roku 2016 došlo u tohoto faktoru k poklesu. Bezpečnostní nebo politickou situaci v Česku, EU ani ve světě nepovažují exportéři za významné riziko.

Mezi nejčastější důvody k optimismu patří i nadále ekonomická očekávání spojená s novými trhy a oživenou poptávkou.

Vývozci se obávají brexitu. Do Velké Británie v současné době exportuje třetina českých vývozců. Negativní dopad vystoupení Británie z EU očekává téměř polovina z nich, ale i polovina všech českých exportních firem. Firmy se nejvíce obávají možných nových pravidel při obchodování s Británií a nových cel.

E-commerce za hranice jen desetina

Letošní průzkum se zaměřil také na internetový prodej. Své produkty a služby prostřednictvím e-shopu nabízí pouze pětina exportérů (a šest procent o tom uvažuje). Více než polovina z nich už přes internet prodává i do zahraničí nebo to plánuje. Z nich se naprostá většina zaměřuje na střední, východní či západní Evropu. Jižní část kontinentu uvedla třetina firem, Rusko 29 procent.

Expanzi do zahraničí prostřednictvím e-commerce by podle průzkumu pomohly především nižší ceny přepravy, marketingová podpora a nižší cena zahraničního platebního styku.

Téměř polovina firem uvedla, že nemá pro e-commerce vhodný vývozní produkt. Podle Luďka Drnce přesto představuje internetový obchod obrovský potenciál zejména v segmentu malých a středních firem, kde očekává v příštích 10 letech velký nárůst.

Autoři: Radek Novotný