Pracovní agentury by mohly během následujících měsíců zbavit zaměstnavatele vážného problému − nedostatku lidí. Od srpna mohou po novele zákona o zaměstnanosti "dodávat" továrnám i zaměstnance pocházející ze zemí mimo Evropskou unii.

Počítá se především s tím, že chybějící místa dělnických a technických pozic obsadí Ukrajinci. Ti už dnes tvoří nejpočetnější pracovní komunitu cizinců v Česku. "Na trhu panuje plná zaměstnanost. Kromě přetahování pracovníků od konkurence je získávání nových zaměstnanců ze zahraniční jedinou alternativou, jak zaplnit již otevřená pracovní místa a nepřijít o zakázky," uvedl Martin Ježek, obchodní ředitel pracovní agentury Grafton Recruitment.

Na trhu chybějí vyučení technici, jako jsou svářeči, operátoři výroby, řidiči, ale i inženýři. Statistiky uvádějí, že by český průmysl uživil přes sto tisíc těchto profesí. Uvedené pozice by v následujícím období mohli zaplnit právě Ukrajinci. "Celá řada těchto lidí ztratila práci v důsledku konfliktu na Donbasu a nyní hledá uplatnění v zahraničí," potvrdil Ježek.

Změnu zákona oceňuje i Hospodářská komora. "Soukromý sektor trpí dlouhodobým nedostatkem pracovních sil, proto vítáme každé legislativní opatření, které usnadní nábor zaměstnanců," uvedla Markéta Schormová, vedoucí oddělení legislativy komory.

Podle Českého statistického úřadu pochází nejvíce zaměstnaných cizinců z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Německa. Nejčastěji obsazují pozice od dělnických profesí ve zpracovatelském průmyslu přes stavebnictví, maloobchod, sdílené podnikové služby až po vysoce kvalifikované pozice ve vývoji a výzkumu či v oboru informačních technologií.

Pracovní agentury upozorňují, že příchod zaměstnanců ze zahraničí firmám sice částečně ulehčí starosti s nedostatkem pracovních sil, neznamená to však, že získají levnou sílu. Náklady na zaměstnance z Ukrajiny, Bulharska či Ruska bývají naopak vyšší než při náboru českých pracovníků, byť jsou považováni za finančně výhodné zaměstnance. "Navíc Ukrajinci už nejsou ochotni pracovat jako levná pracovní síla. Mají srovnatelné podmínky a dělají za stejné peníze jako Češi," řekl Ondřej Hromjak z agentury Job Leader Czech.

Zaměstnavatelé musí za práci vyplácet stejnou mzdu ze zákona, bez ohledu na státní příslušnost zaměstnance. "Nemohou ušetřit na platech, jak si mnozí myslí," sdělil Ježek. Další úskalí při zaměstnávání cizinců přináší personálním manažerům náročnější nábor a dodatečná administrativa v souvislosti s pracovním povolením. To vše s sebou také nese další náklady.

Marek Strieborný, ředitel agentury Axial Personnel Agency, navíc upozorňuje na to, že nábor nových lidí z Ukrajiny či Ruska má jistá omezení. "Můžeme přidělit pracovníka pouze na pozice, kde se nevyžaduje nižší než střední odborné vzdělání s maturitou," uvedl Strieborný. Jinými slovy, stát sem přes agentury pustí pouze kvalifikované pracovníky, a nikoliv třeba pomocné dělníky.

Podle Hospodářské komory je otázkou, jak rychle se nábor lidí z takzvaných třetích zemí zpružní natolik, aby podniky s nedostatkem pracovních sil pocítily pozitivní změny.

Oslovené pracovní agentury se shodují v tom, že výhody nepřijdou ihned. "Bude to běh na dlouhou trať. Pokud dostaneme požadavek od klienta na nábor pracovníků z Ukrajiny, dá se očekávat, že vyřízení může trvat až šest měsíců, vše záleží na tom, jak bude pracovat český konzulát na Ukrajině," řekla Jitka Součková, manažerka agentury Grafton Recruitment.

Agentury budou moci nabízet pouze zaměstnance s českými pracovními kartami. Povolení z jiných členských zemí EU se ani nadále nebudou využívat.

Na podobnou praxi v březnu doplatil internetový obchod Rohlík.cz. Po razii v jeho skladech policie vyhostila desítky ukrajinských pracovníků, kteří zde pracovali na základě v Polsku vydaných pracovních karet.

Související