Placení za německé dálnice se výrazně přiblížilo.

Spolkový sněm v pátek hlasy německé vládní koalice schválil změnu pravidel mýtného pro osobní vozy, která Němcům od roku 2019 umožní uvést dlouho uvažované zpoplatnění do praxe.

Roční mýtné vyjde maximálně na 130 eur (zhruba 3500 korun), ale tak vysokou částku zaplatí jen ten, kdo má veterána. I stará auta, která v Česku ještě jezdí, zaplatí výrazně méně.

Například majitel Škody Felicie z roku 1996 s benzinovým motorem 1,3 zaplatí podle výpočtů ÚAMK necelých 84 eur (2300 korun). A kdo má Octavii z roku 2008 s benzinovým motorem 1,4, toho roční mýtné vyjde na 24 eur (660 korun).

Výše mýtného se počítá podle ekologické zátěže - výrazně více tak zaplatí majitelé naftových vozů. Řidič auta s naftovým motorem 1,4 se stejnou euroklasifikací jako výše zmíněná Octavia zaplatí na ročním mýtném 70 eur (1925 korun).

Levnější "krátké" mýtné

Německý parlament schválil zavedení mýtného pro osobní auta již v roce 2015; tehdy proti němu ale vystoupila Evropská komise s tím, že návrh je diskriminační vůči zahraničním řidičům. Němci si totiž mají kupovat roční mýtné, ale dostanou ho zpět na dani z provozu osobních vozidel. Tento princip se ani v nyní schváleném návrhu nemění - jen ho německé ministerstvo dopravy ještě změnilo tak, aby větší vratku dostávali řidiči nejnovějších (nejekologičtějších) aut.

Nově schválený návrh vychází výtkám Evropské komise vstříc třeba u cen mýtného na kratší dobu. Desetidenní mýtné si tak zahraniční řidiči budou moci kupovat od 2,5 do 25 eur a dvouměsíční od sedmi do 50 eur. Když se podíváme na stejná auta, jaká už jsme dávali za příklad u ročního mýtného, vychází poplatek u Felicie na 14 a 30 eur (385 a 825 korun), u Octavie na čtyři a jedenáct eur (110 a 303 korun) a u naftového vozu s motorem 1,4 stejně jako u Felicie na 14 a 30 eur.

Německé mýtné nemá nefungovat stejně jako například v Česku. Místo nálepek budou lidé platit on-line nebo například na benzinových pumpách. Na dálnicích pak vyrostou kontrolní body, které přečtou registrační značku vozu a porovnají ji s databází zaplaceného mýtného. Přesná výše pokut za jízdu bez mýtného není zatím známá.

Nestandardní a neférové

Zatímco Evropská komise nyní s návrhem německého mýtného problém nemá, výrazně proti jsou především Rakušané, kteří už pohrozili žalobou u Soudního dvora Evropské unie. K žalobě by se mohly přidat i další státy včetně Česka.

Česká vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky považuje chystané zavedení mýtného na německých silnicích za nestandardní a neférové k občanům ostatních států Evropské unie. Poplatky by kvůli kompenzacím pro Němce fakticky platili pouze cizinci.

"Cílem naší vlády je v této věci chránit práva českých občanů i podnikatelů. V EU musí nadále platit spravedlivá a rovnocenná pravidla pro všechny státy i občany," uvedl český premiér na konci ledna.

V pátek zopakoval, že opatření považuje za diskriminační. "Nemyslí si to jen Česká republika, ale pokud vím, tak také Rakušané, Poláci a řada dalších zemí," dodal.

České úřady nyní zpracují analýzu textu normy, který byl nakonec schválen, uvedl premiér. "Je tady skupina zemí, která chce na toto německé rozhodnutí podat žalobu, a pokud budou na stole reálné argumenty, Česká republika by se mohla k této žalobě připojit," řekl Sobotka.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) dostal od Sobotky za úkol, aby se záležitosti aktivně věnoval.

V okamžiku, kdy už by k podání žaloby mělo dojít, by měl Ťok vládě předložit zprávu s doporučením, zda by se k ní Česko mělo přidat.

"Měli bychom se snažit, aby Německo tuto legislativu ještě upravilo," uvedl Sobotka.

"Každý stát má právo vybírat dálniční poplatky, aby měl peníze na opravy a výstavbu. Na druhou stranu je sporné, zdali různými daňovými slevami pro německé řidiče přenášet toto financování silnic na cizince, tedy i na české občany," doplnil Ťok.

Zasáhnou spolkové země?

Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt z mýtného čeká čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun), který má jít na výstavbu a údržbu silnic a dálnic. Kritici ale už přišli s vlastními výpočty, podle nichž má být systém naopak ztrátový, a tato ztráta má navíc podle nich do budoucna růst s tím, jak bude po silnicích jezdit stále více nových aut.

Dobrindt je přesvědčen o tom, že zavedení mýtného je spravedlivé, protože se jeho prostřednictvím na financování německé infrastruktury budou podílet ti, kteří ji používají.

Zavedení mýtného prosadila do vládního programu bavorská CSU i přesto, že kancléřka Angela Merkelová byla původně proti.

Schválený zákon ještě mohou blokovat vlády spolkových zemí. Některé, zvláště ty v pohraničí, se staví proti, když se obávají, že k nim přestanou částečně jezdit sousedé z okolních zemí.

Zákon nyní míří do Spolkové rady, kde zástupci jednotlivých spolkových zemí mohou dále zdržovat jeho zavedení. Mohou vyvolat opětovné projednávání o zákonu ve Spolkovém sněmu.

Vzhledem k tomu, že na konci září Německo čekají parlamentní volby, mohl by se pak názor na mýtné v parlamentu změnit.

Související