CBRE: Sklady jdou do výšky, vznikají i v mrakodrapech
CBRE: Sklady jdou do výšky, vznikají i v mrakodrapech
autor: WLNA

Systém skladování ve vertikálních skladovacích prostorech a vícepodlažních skladech není novým jevem. Vysoké sklady byly již dříve součástí měst, s rozvojem dopravy ale došlo k přesunutí distribučních center na okraje aglomerací a rozmachu zájmu klientů o jednopatrové velkokapacitní sklady a logistická střediska.

Současný zájem o vertikální řešení v oblasti logistiky je na světové úrovni způsoben dvěma faktory. Prvním je technologický vývoj a automatizace logistických procesů. Logistické firmy pomocí automatizace optimalizují a zefektivňují veškeré operace skladu i podpůrné činnosti. To umožňuje vertikální využití skladového prostoru a skladování a manipulaci se zbožím na dříve obtížně dostupných místech.

S optimalizací souvisí také druhý důvod, proč firmy přecházejí na vertikální řešení, a tím je nalezení rovnováhy mezi mzdovými náklady a operačními úkony skladu. Je potřeba správně nastavit, co mohou levněji vykonávat roboti a na co je již potřeba lidské práce. Právě růst mezd a nedostatek kvalitních zaměstnanců vede k potřebě automatizace procesů, což nahrává vertikálním skladům.

Drahá ruční manipulace

Vychystávání a manipulace se zbožím obvykle tvoří téměř polovinu provozních nákladů skladu. Využití robotických systémů vede ke změně požadavků na dostupnost denního světla nebo výšku skladovacích prostorů, což stimuluje další vývoj vertikálního logistického řešení a umožňuje využívání mezipater. Automatizace v rámci logistického prostoru s sebou přináší několik výhod. Vzhledem ke skutečnosti, že náklady na lidskou práci představují v celkových nákladech dodavatelského řetězce v západní Evropě nebo v USA cca 20 procent, má optimalizace procesů dopad na finální cenu dopravy a balného účtovanou koncovému spotřebiteli.

Dominantou krajiny u Kladna je 40 metrů vysoká budova skladu pekárny La Lorraine, jejíž konstrukci zevnitř tvoří automatizovaný zakladačový systém. 
Foto: Jiří Koťátko

Právě v regionech, kde je práce dražší, jsou roboti stále častěji využívaným nástrojem. Pomáhají doručovat pracovníkům pomůcky a součástky k jejich práci, zajišťují vyzvedání a umísťování zboží do skladovacích míst a palet, dále umožňují automatizaci stohování, sběr a balení do výškových nebo několikaúrovňových zařízení a v neposlední řadě celkově snižují cestovní vzdálenosti napříč skladem a urychlují celý cyklus dodávky zboží zákazníkovi.

Nároky city logistiky

Dalším trendem ovlivňujícím rozmach vertikálního skladování jsou rostoucí nároky na logistiku uvnitř měst, tzv. city logistiku. Města zahrnují řadu maloobchodních prodejen a rekreačních nebo stravovacích zařízení, která přitahují aktivní, náročné a trendy nastavující spotřebitele. V současné době také mnoho obchodů, restaurací, zařízení pro volný čas nebo domácností vyžaduje přesné a včasné dodávky zakoupeného zboží. Pro obchodníky je výhodné být blízko svým zákazníkům, a to zejména vzhledem k rozmachu nakupování na internetu, neboť to urychlí dodávku zboží a zároveň sníží náklady na logistiku.

Obecně platí, že až polovinu nákladů dodavatelských řetězců tvoří právě doprava. Vertikální řešení je tak vhodné také pro menší městské logistické areály, které mohou vznikat z nemovitostí, původně určených pro jiné účely.

Kromě zefektivnění logistického procesu podporuje zájem o vertikální řešení také nedostatek vhodných pozemků a růst jejich cen. Například víceúrovňový logistický komplex, který je méně náročný na půdorys, je možné umístit blíže centra města a přiblížit se tím zákazníkům. Další výhodou je cena pozemku. Postavit dvoupatrovou budovu je levnější nežli postavit přízemní sklad, jehož půdorys bude dvojnásobný. Obecně platí, že pokud náklady na koupi pozemku tvoří více než 50 procent z celkových stavebních nákladů, je svislé řešení efektivnější.

High-bay a multi-level

Vertikální stavební řešení skladu může být ve dvou odlišných formách. První jsou "high-bay" sklady. Druhou možností vertikálního logistického řešení jsou "multi-level" sklady. High-bay sklad je označení, vztahující se na jakoukoliv jednopodlažní logistickou budovu, která překračuje průměrnou výšku stávajících skladovacích zařízení. Tato výška v průběhu let roste a nyní se nachází na úrovni 10 -12 m.

High-bay sklady využívají vestavěné úložné systémy nebo zde mohou být umístěné regály, které jsou nedílnou součástí budovy a stejně jako stěny nebo střecha slouží také jaké nosná konstrukce skladu. Tato forma vertikálního skladování maximalizuje kapacitu jednopodlažního skladu díky využití dříve obtížně dostupných míst ve vyšších úrovních. Zároveň se tím zmenší plocha pro manipulaci se zbožím a doprava uvnitř skladu.

High-bay skladové řešení vyžaduje určitou míru automatizace, která výrazně zvyšuje efektivitu celého procesu doručování i samotného dodavatelského řetězce. Jedná se o počítačově řízené skladovací systémy, které automaticky zaskladňují, přemísťují a vyskladňují zboží na paletách nebo ve standardizovaných přepravkách. Toto řešení je vhodné převážně u skladů s velkým pohybem zboží, v prostorově omezených skladech nebo logistických centrech, sloužících pouze ke skladování a přepravě, kde nevzniká žádná přidaná hodnota zboží. High-bay skladovací prostory jsou obvykle součástí velkých logistických center.

Druhou formou řešení vertikální logistiky jsou multi-level sklady, označované také jako multi-floor nebo multi-story sklady. Jak již název vypovídá, jedná se logistické budovy, které mají více než jedno patro, což výrazně zvyšuje dispozici podlahové plochy. Přístup ke zboží ve vyšších patrech je možný z venkovní strany, pomocí ramp pro vozidla, nebo je využíván vnitřní přístup pomocí nákladových výtahů a dopravníkových pásů nebo interních ramp. Ze začátku byly častěji využívané právě interní výtahy. Současný trend a vývoj v automobilovém průmyslu směřuje k častějšímu využívání přístupu pomocí nájezdových ramp na každé patro, umožňujících nakládku a vykládku zboží přímo do nebo z nákladních vozů a dodávek, což dále zkracuje čas manipulace se zbožím a urychluje celý proces.

Otázka výběru

Výběr vhodného vertikálního logistického řešení a volba mezi high-bay a vícepatrovými sklady závisí převážně na druhu logistických operací, požadavcích na skladování, rozmanitosti skladovaného zboží a intenzitě nakládky a vykládky.

High-bay sklady jsou obvykle využívány pro skladování balených, méně rozmanitých výrobků standardního rozměru a velikosti, kdy je během manipulace se zbožím hojně využívána automatizace.

Multi-floor řešení umožňuje rozdělení zboží do několika úrovní skladu dle míry automatizace pohybu zboží a skladovat určité zboží v místech, která jsou dobře dostupná pro ruční práci. Multi-floor sklad je vhodný například jako distribuční centrum pro módní zboží, kde se skladují odlišné druhy oděvů s různými tvary a velikostmi a je zde vysoká intenzita manipulace.

Skladové mrakodrapy v Asii

Zájem o vertikální logistická řešení a skladovací prostory s více patry je patrný převážně v oblasti hustě osídlených hubů v Asii a Tichomoří nebo v západní Evropě. Vícepatrové sklady jsou oblíbené na východoasijských trzích, kde je kromě vysoké hustoty obydlení měst také nedostatek pozemků. Například ve významném logistickém centru v Hongkongu je zajištěn přístup kamionům po rampách až do 20. patra. V roce 2018 je plánováno dokončení výstavby vertikálních skladů v Kuala Lumpuru a v Paříži.

V Evropě není zájem o vertikální sklady zatím tak masivní a ani zdaleka nedosahují výšky asijských mrakodrapů. Pařížské logistické centrum, které začíná stavět společnost Vailog, by mělo mít pouze dvě nadzemní patra a kapacitu cca 64 tisíc metrů čtverečních. Přesto se jedná o nejinovativnější evropský vertikální sklad kategorie A.

Třípodlažní logistické centrum se chystá postavit nedaleko Seattlu také developer Prologis a uvažuje i lokalitách jako New York, San Francisco nebo Los Angeles.

České XXL

Na lokálním trhu jsou sofistikované vertikální sklady zatím spíše hudbou budoucnosti. Některé moderní sklady ale disponují mezaniny. Česká republika, oproti státům západní Evropy, stále disponuje relativně levnou pracovní silou. Pro západní Evropu je tak spolu s Polskem významným logistickým centrem.

Naopak je na lokálním trhu evidována pokračující poptávka po větších skladovacích centrech a vznikají nová XXL logistická centra v západní Evropě. Nalézt v okolí Prahy vhodný pozemek pro výstavbu XXL skladu je však již téměř nemožné.

Obecně lze říci, že čelíme nedostatku pozemků na území celé České republiky, a společnosti se tak stále více zajímají o nové lokality mimo pražský a středočeský region. Lze předpokládat, že kromě přetrvávajícího zájmu o jednopatrové velkokapacitní sklady a distribuční centra formátu XXL dojde k nárůstu požadavků na mnohem menší skladovací prostory s nižší specifikací, dále k rozvoji city logistiky a vzniku míst sloužících k vyzvedávání zboží konečným spotřebitelem.

Autoři: Bert Hesselink