Rudolf Žůrek, ředitel logistiky Alza.cz
Rudolf Žůrek, ředitel logistiky Alza.cz
autor: HN – Jan Mudra

Jak dnes vypadá vaše logistická síť?

Dnes operujeme na ploše 70 tisíc metrů čtverečních. Je to podlahová plocha. Máme dvě velká logistická centra - v Praze v Horních Počernicích a loni jsme otevřeli sklad v Senci, asi 40 kilometrů od Bratislavy. Obě centra mají plochu 10 tisíc metrů čtverečních a uvnitř jsou patra. Sklady jsou vybavené technologií od SSI Schaefer. Senec je po této stránce vlastně evoluční vývoj toho, co máme v Praze. Některé věci jsme "narovnali", "učesali" jsme dopravníky a implementovali jsme nějaké změny, ale není to revoluce.

V naší logistice hraje pořád významnou roli i sklad v Holešovicích, kde jsme začínali. Má plochu asi 4000 metrů čtverečních, na kterých je uloženo 15 až 17 tisíc produktových položek. Je to poměrně unikátní věc - umožňujeme tu v podstatě okamžitý odběr, kdy člověk odchází se zbožím v průměru během 7,5 minuty. Alza má dnes 90 tisíc produktů, takže tam neuskladníme celé portfolio, ale snažíme se nabídnout co nejširší spektrum produktů.

Tento sklad funguje na bázi denního doplňování z Počernic?

Ano a kromě toho mají dnes Holešovice přímý příjem od dodavatelů. Víme, jaké jsou prodeje, díváme se také do budoucnosti, co se bude prodávat, a to doplňujeme.

Takže tam jsou položky, které se prodávají nejvíc?

To úplně ne, některé kategorie tam prostě chceme mít, i když nejsou na špici prodejů, například hračky.

Ze skladu na Slovensku jste chtěli obsluhovat i okolní země. Které to jsou?

Ze Sence obsluhujeme vedle Slovenska nyní Maďarsko, kde už máme naši první zahraniční pobočku - prodejnu v Budapešti. Teď hledáme místo pro pobočku ve Vídni, která bude také přímo napojená na Senec. A také odtud obsluhujeme naše moravské pobočky.

A co další země Evropské unie, kam jste před dvěma lety expandovali?

Po EU nyní doručujeme v rámci balíkové přepravy z Prahy. Expanzi jsme ale trochu přehodnotili. Rozhodli jsme se, že budeme víc fyzicky přítomní i v dalších zemích, což nejde tak rychle, jako když rozvíjíte web. Naším cílem je Maďarsko, Rakousko, Německo a potom dál do Evropy. Další na řadě je tedy pobočka ve Vídni a potom jdeme do Německa.

Nové logistické centrum pro Západ

Nebude to pak chtít i nějaký další sklad?

Je to tak. V tuto chvíli projektujeme třetí hlavní logistické centrum, které by mělo být spuštěno zhruba v roce 2019. A to by mělo být zaměřené právě na západní Evropu.

V které zemi by mělo být? V Německu?

Nebudu říkat, že v Německu, to je v tuto chvíli ještě předčasné.

Kromě zmíněných logistických center jste před dvěma lety otevřeli i další sklad u Prahy - na D8 v Úžicích. Jaké má místo v celé síti?

Jak nám narůstalo množství položek a celého portfolia, vynutilo si to úpravy některých procesů. Jednou z nich bylo i odlišení toků zboží, kterému říkáme XXL, což jsou například velké televize, tiskárny, pračky a další domácí spotřebiče. Brzy budeme otevírat také něco podobného u Sence. Jde o to, abychom udrželi pro Slovensko stejnou dostupnost, jakou máme v Česku. Co se týče vybavení, je to velice jednoduché logistické centrum, není tam prakticky žádná automatizace. Využíváme tam klasické vozíky, regály a VNA vozíky.

Můžete blíž popsat skladové technologie, které využíváte ve svém hlavním logistickém centru?

Jsou tam dva kilometry dopravníků. Vzhledem k tomu, že velké zboží máme v Úžicích, v Počernicích se po dopravnících může přepravovat prakticky všechno. Jsou tam automatizované zakladačové systémy SMC ve dvou uličkách. Zjistili jsme ale, že od té doby, co jsme je nainstalovali, z nich potřebujeme dostat takový výkon, že to stroje nezvládnou. Proto z nich už nepickujeme, ale používáme je na automatické doplňování pickovacích lokací. Vychystávání zvládaly jen první dva roky.

Co s tím budete dělat?

S tímto skladem toho už moc dělat nebudeme. Ta technologie se stále hodí, protože potřebujeme nějak řídit replenishment, nemůžeme mít všechno na vychystávacích pozicích. Spíš se bavíme o tom, jak poskládat novou technologii pro rok 2019. A tyto plány jsou úplně jiné. Nové logistické centrum nebude mít mnoho společného s tím, které máme teď. Chceme automatizovat výrazně víc než teď - nejen skladové operace, ale i expediční, abychom co nejvíc eliminovali lidskou sílu. V našem současném centru se musí prakticky všechno vychystat i zabalit ručně a toho se budeme chtít v novém centru zbavit.

Zautomatizujeme celé balení. Stroje budou dělat všechno od skládání krabic, vložení výplňového materiálu po zavírání krabic a labelování. Uvažujeme i o vyšší automatizaci identifikace zboží nebo vkládání zboží do přepravek. Extrém je robotická ruka, tato technologie je ale zatím pomalá a neumí uspokojivě reagovat na prostředí, takže člověka ještě nenahradí. Ve výrobě, třeba v automobilovém průmyslu, je to něco jiného, naprogramovaný pohyb robotické ruce zvládnou, ale vzít specifickou položku z regálu a dát do přepravky je věc jiná. Máme rozpracovaný projekt, v kterém figuruje jakýsi trychtýř. Z gravitačních regálů se automaticky uvolňuje zboží, padá na malý dopravník a z něj se sesype do přepravky.

Něco takového instalovali před třemi lety v novém skladu Alliance Healthcare...

Toto dodává SSI Schaefer a využívá se to hlavně ve farmacii a tabákovém průmyslu, kde se hodně pracuje s malými krabičkami.

Jak jste říkal, tento projekt by ale měl být spuštěn až za dva roky. Stávající skladové kapacity vám budou stačit?

Jestli jsme dobře počítali, a zatím se nám to vždycky dařilo, tak to musíme zvládnout s tím, co máme. Samozřejmě před vánoční sezonou dokupujeme nebo si půjčujeme manipulační techniku, pronajímáme si dočasně sklady, čtyřnásobně se zvýší počet lidí - hodně bereme agenturní pracovníky, kterých je zatím díkybohu dostatek.

Před dvěma lety jste spustili zavádění elektronické komunikace EDI. Kolik dodavatelů se vám podařilo zapojit a jak konkrétně vám to pomohlo?

Rudolf Žůrek

Vystudoval elektroprůmyslovku, obor elektronické počítačové systémy. Pak šel na ČVUT, které nedokončil. "Studium mě nikdy úplně nebavilo. Spíš jsem byl vždycky na praktické věci. V Alze je nás dost s podobným profilem," říká Žůrek. Profesní život začínal jako programátor, později přešel na pozici ředitele IT v Delta pekárnách, následně zastával post logistického a IT manažera ve firmě Automobiltechnik a ve výrobní společnosti Bobcat. V Alze je od roku 2008 jako ředitel logistiky.

To je jedna z věcí, které byly v e-shopech poměrně zanedbávané, retail nebo automobilky jsou v tom mnohem dál. My jsme zavedli dvě zprávy - fakturu a dodací list. Snížili jsme díky tomu počet administrativních pracovníků na příjmu na polovinu. Zásadní je ale eliminace chyb a zrychlení procesu. Nyní k nám přichází 70 procent toků přes EDI. Letošní cíl je dostat se na 100 procent.

Jakou máte dostupnost prodávaného zboží?

Všechno, co je na webu, je skladem. Naleznete to buď v jednom ze skladů, nebo ve více z nich. To záleží na typu položky. V Počernicích je vždycky všechno, jakýchsi top 15 tisíc je v Holešovicích a 40 tisíc unikátních produktů je v Senci. Tento sklad ale ve finále skončí na 90 tisících položek jako Počernice. Zákazník tak dostane zboží nejdéle do druhého dne.

Nejvýhodnější doručení

Před Vánoci jste měli problémy s doručováním. Některé balíkové firmy nestíhaly dopravovat zásilky ve stanoveném čase. Máte přesnější zprávy, proč docházelo ke zpožděním a co s tím budou balíkoví přepravci dělat?

Nemáme přesné zprávy, ale "šuškanda" se nese. Určitě nějak zapůsobilo velké distribuční centrum Amazonu u Prahy. Ne přes celý trh, ale v určité geografické oblasti. Hlavním důvodem byla ale listopadová akce den dopravy zdarma. Ani e-shopy, ani dopravci podle mě nečekali, jak moc prodeje vylétnou. V sezoně vždycky zakopnete, otázka je jen, kdy se to stane. Balíkovkám ale trvalo poměrně dlouho, než se z toho vzpamatovaly. Nám se podařilo přes možnost "nejvýhodnější doručení", kterou nabízíme v nákupním košíku, určitou část problematických zásilek posunout na jiného balíkového přepravce, který nebyl přetížený. Minimalizovali jsme tak dopad na zákazníka.

Je toto nastavené automaticky?

Manuálně musíme nastavit, že je na tom nějaké depo špatně, a všechny zakázky se pak automaticky přesměrují na dalšího přepravce v pořadí. Je tam nastavený algoritmus, který rozhoduje podle kvality doručení a nastavení obchodních podmínek.

Informace o kvalitě doručení do vašeho systému procházejí ze systémů balíkových doručovatelů?

Ano, jak odesíláme data o balících, když je podáváme, tak dostáváme zpátky data o doručení. Takže víme, jaká je kvalita služby. Takto porovnáváme balíkové operátory.

Budete letos měnit složení balíkových operátorů?

Vypíšeme tendr. Nyní jezdíme s firmami Geis, DPD a Českou poštou. V tendru budou i další. Uvidíme, jak to dopadne.

Provozujete i vlastní dopravu Alza Express. Jaký IT systém využíváte k řízení své flotily?

Využíváme systém Rinkai, který plánuje trasy a přiřazuje vozidlům práci. Ten je samozřejmě napojený na WMS a je upravený pro naše potřeby.

Počítá váš plánovací systém také s aktuální dopravní situací?

Ne a to je jedna z věcí, které nás trápí. Máme to v rozvojových plánech. Zatím jsme šli trochu jinou cestou. V systému existuje mechanismus, kdy můžeme auta zpomalit v případě, že jedou do určité oblasti. Už to děláme nějaký ten rok, takže máme zkušenosti a víme, jak funguje doprava třeba v centru, a můžeme tak přidat určitý koeficient. On-line to ale ještě není.

Je komplikované přidat takovouto funkci?

Nedokážu to úplně posoudit. Vím, že existují plánovací systémy, které mají funkci dopravní situace integrovanou, takže je otázka, jestli se to podaří integrovat i do našeho současného systému, nebo ho budeme muset změnit.

Alza v roce 2016

- Obrat: 17,4 mld. Kč
- Sklady: Praha - Horní Počernice, Senec, Úžice, Praha-Holešovice
- Skladová plocha: 70 000 m2
- Celkem položek: 90 000
- Více než 6 mil. vyřízených objednávek za rok
- To je meziroční nárůst o 1 mil.
- V logistice Alzy pracuje (mimo sezonu) kolem 250 lidí.

Citylogistické peklo

Jaké časové rozmezí pro doručení dáváte zákazníkům?

Zákazník si nyní nemůže vybrat konkrétní hodinu nebo interval. Nabízíme dopolední a odpolední závoz a na základě trasy mu řekneme hodinové časové okno, kdy mu zboží dovezeme.

S tím souvisí aktuální trend doručování on-demand, tedy podle potřeb zákazníka. A také vznik aplikací pro on-line objednávání přeprav nebo vliv sdílené ekonomiky na doručování. Sledujete tento vývoj a plánujete na tomto poli nějaké aktivity?

Snažíme se služby posouvat dál a v dopravě je to velice důležité. Na letošní rok plánujeme projekt, kde bychom chtěli poskytnout velice malá časová okna dle výběru zákazníka. Chtěli bychom s tím experimentovat a podívat se, jestli to dává zákazníkům smysl.

Myslíte prostřednictvím vlastní dopravy?

Zatím ano. Vnímáme to jako dvě věci. Alza Express je zaběhlá služba se zaběhlými procesy a půjde o upgrade. Na pozadí toho pak ještě běží rozvojové projekty týkající se aplikací nebo třeba sdílené ekonomiky. To jsou ale zatím spíš výzkumně-vývojové projekty.

Kdy předpokládáte, že budete mít konkrétnější plány?

Děláme na tom dost intenzivně, takže je to otázka letošního roku, ale řekl bych, že po pololetí bychom mohli mít něco konkrétnějšího.

Jaký je zájem o rychlé doručení v den objednávky, tedy tzv. same-day?

Bavíme se o Praze, kde vlastní dopravou v případě dopoledního objednání až na výjimky nedoručujeme jinak než same-day. V rámci ČR je doručena v režimu same-day necelá polovina objednávek.

Kolik máte nyní rozvozových aut?

Máme 12 aut, a když je špička, tak si půjčujeme ještě další. Oproti loňsku máme dvojnásobek vozů. Teď se budeme dívat, kam tuto službu rozšířit. V prosinci jsme zavedli Alza Express v Bratislavě. V Praze jsme spustili verzi XXL, což je speciální služba na rozvoz větších spotřebičů, případně i instalaci a odvoz starého spotřebiče nebo obalového materiálu.

Zavedli jste také doručování o víkendu. Jak je tato služba úspěšná?

Ze začátku to šlo velice nahoru, ale zájem nakonec nebyl až takový, jak jsme čekali, takže vyhodnocujeme, jestli v této službě pokračovat. V Praze využíváme Alza Express a mimo Prahu firmu Zavolejsikuryra.cz, což je náš smluvní partner, který zároveň zaváží naše pobočky.

Vypsali jste výběrové řízení na tuto službu?

Ne. Nešlo o spolupráci s klasickými balíkovými přepravci. Sice dělají něco podobného, je to ale omezené geograficky i časově. Takovou službu zákazníkovi dát nechceme, protože pak je velice těžké vysvětlovat, že to funguje jen v sobotu a proč to někde jde a jinde ne. Takže jsme zvolili partnera, s kterým máme nějakou zkušenost, a on byl schopný do toho jít s námi. Bylo to poměrně náročné na spuštění a pořád to považujeme za pilot. Ale letos bude víkendové doručování součástí tendru.

Jak funguje doručování v Praze? Město bývá kritizováno za to, že nemá vyřešenou koncepci city logistiky...

Je to peklo. Podle mě nejsou města na doručování zásilek z e-shopů připravená. Počínaje úplně prozaickými věcmi, jako je krátké parkování. Třeba u kancelářských budov, kde je velké množství zákazníků, je problém se jen přiblížit. Druhá věc je prostupnost měst. Proč například nemůžou jezdit v pruzích pro autobusy a taxíky i rozvážková auta? Tyto pruhy nejsou příliš využité, klidně by se to mohlo i zpoplatnit. Podle mě by takové opatření hodně pomohlo.

K nekonvenčním možnostem, jak zlepšit city logistiku, pak patří diskutované drony, roboti, nákladní elektrokola nebo elektroskútry. Přemýšlíme o těchto variantách, zatím jsme ale ideální možnost nenašli. Co se týče elektromobility, která je podle mě dobrá a potřebná, zatím cena baterií, infrastruktura, dojezd apod. nejsou na takové úrovni, aby se to dalo prakticky využít.

Máte pro sledování těchto novinek a vývoj vyčleněný nějaký tým?

Máme kolegy, kteří to dělají při běžné práci, sledují weby atd. A pak samozřejmě celé procesní oddělení logistiky. To jsou už víc praktici, kteří aplikace nasazují. Snažíme se inspirovat v zahraničí a být napřed.

Váš konkurent Mall přišel loni před Vánoci s testem doručovacího dronu. Co jste na to říkali?

My jsme to zkoušeli v roce 2014, ale ten projekt jsme zastavili. Dospěli jsme k tomu, že zdaleka největším problémem je legislativa. Ve městech jsou bezletové zóny, kde může létat jen policie, záchranáři nebo vojáci. Takže i kdyby se drony zlegalizovaly, tak v těch zónách stejně nebudou moct létat. Jinak technologie bezpilotního dronu je dneska naprosto normální, drony jsou vybavené vším potřebným, aby to zvládly. Takže se řeší jen ta legislativní část.

Autoři: Radek Novotný