Dodavatelský řetězec coby sled logicky navazujících jednoduchých procesů, jehož prvním článkem je dodavatel materiálu a posledním článkem koncový zákazník, přestává být v dnešním komplikovaném světě reálný. Současné řetězce vypadají spíše jako rozkošatělé stromy, které na sebe nabalují stále více dodavatelů, poskytovatelů služeb a odběratelů. Klíčem k zajištění lepšího přehledu o složitých sítích a dohledu nad nimi by se v budoucnu mohla stát distribuovaná decentralizovaná databáze blockchain. Tato technologie je známá především v souvislosti s transakcemi kryptoměn.

Komplikovanější supply chain je méně průhledný a tím pádem i hůře řiditelný. Pokud se na konci takového řetězce objeví chyba, je velice obtížné a časově náročné zjistit, který z článků ji způsobil. Příkladem z praxe může být obří aféra sítě fastfoodových obchodů Chipotle ve Spojených státech z roku 2015, kdy se při konzumaci jejich jídla otrávilo bakterií E. coli 53 lidí v devíti státech. Firmě trvalo měsíce, než se jí mezi stovkou dodavatelů podařilo identifikovat možného viníka, ale jeho provinění nebylo prokazatelné. Protože společnost nedokázala zdroj nákazy okamžitě identifikovat, musela na čas zavřít desítky svých poboček v několika státech a zbavit se potenciálně nebezpečných zásob. To však nebylo nic ve srovnání se ztrátou důvěry a obřím poklesem tržeb firmy v roce 2016.

Dodavatelské řetězce jsou podobně nepřehledné i u tradičního spotřebního zboží. Koncoví zákazníci mohou jen výjimečně zjistit, z jakého prvotního materiálu byl produkt vyroben, za jakých podmínek, za jakou cenu, s jakým environmentálním dopadem a zda se vůbec jedná o pravý výrobek, a ne o padělek. Stejně tak nemohou vědět, zda se například nákupem nepodílejí na vykořisťování, dětské práci anebo válečných zločinech. Pokud se o takových praktikách dozvědí, tak až prostřednictvím médií. Tak se například svět dozvěděl o těžbě coltanu, základní surovině nutné pro výrobu baterií do mobilních telefonů, jehož získávání je v Demokratické republice Kongo spojené s násilím a porušováním lidských práv.

Trendem je čím dál větší otevřenost

Konec těmto stinným stránkám globálních dodavatelských řetězců by mohl přinést blockchain - technologie, na které je mimo jiné postavená virtuální měna bitcoin. V podstatě jde o otevřenou, sdílenou a důvěryhodnou databázi, která vzniká společnou aktivitou všech jejích článků. Původní využití nacházel blockchain v IT, ale v poslední době se začíná uplatňovat v řadě dalších oborů.

V oblasti dodavatelského řetězce se pak dá využít právě pro monitorování celé cesty výrobku ke spotřebiteli. Jednoduché nasazení blockchainu si tu lze představit jako virtuální účetní knihu, kde každý řádek znamená transakci, která obsahuje informace o předání zásilky mezi firmami. Transakce vedle dat o zúčastněných stranách v základu obsahuje popis zásilky, čas a místo předání, ale může obsahovat i další informace, například o ceně zboží, stavu zásilky a cokoliv dalšího, co může pomoci při řízení dodavatelského řetězce.

Data v blockchainu jsou vždy autentická, protože se validují vzájemnou aktivitou jednotlivých článků. Když například dodavatel doručí zásilku masa do obchodu, ověřená transakce (tzv. block) vznikne, až když příjemce předání zboží potvrdí. Blockchain je zároveň distribuovaný systém, existující v mnoha kopiích na několika nezávislých zdrojích, tudíž tato data nikdo nemůže vlastnit ani měnit.

"Když se retailer rozhodne zavést technologii elektronické výměny dat EDI se svými dodavateli, musí prvně implementovat nějaké řešení a na to se musí napojit všichni jeho dodavatelé a v podstatě jde o výměnu dat vždy pouze mezi dvěma firmami. U blockchainu je skvělé, že je to jedna platforma pro celý řetězec," vysvětluje Tomáš Formánek, šéf poradenské společnosti Logio.

Blockchain vám možná zachrání život

Využít blockchain pro sdílení informací napříč celým dodavatelským řetězcem se rozhodl například americký obchodní řetězec Wal-Mart, který technologii testuje od konce minulého roku na dvou typech produktů v USA a v Číně. Čínští zákazníci tak budou moci snadno zjistit, z jakého chovu vepř pochází, kde byl poražen, zabalen, skladován a za jak dlouho se dostal až na pult v supermarketu. Na bázi blockchainu pak vznikají i externí služby jako Everledger, Provenance anebo BlockVerify, které zprůhledňují řetězce různých produktů od potravin, přes diamanty až po léky.

Otevřenost celého systému blockchain zároveň funguje jako preventivní ochrana před nekalými obchodními praktikami. Pokud se v řetězci objeví padělané zboží, je velice snadné zjistit, odkud přišlo. Pomoci by to mohlo především v oblasti farmacie. Jen v Evropě se ročně prodají padělané léky za 10 miliard eur, což ohrožuje zdraví stovek tisíc lidí.

Systém přináší výhody nejen koncovým zákazníkům, ale především firmám. Díky ucelenému pohledu na řetězec mohou snadno identifikovat místa, kde se dá distribuční proces zefektivnit. Například porovnáním časů jednotlivých kroků mohou zjistit, kde dochází k největším zdržením, a zkusit tento krok zrychlit. Díky detailnější analýze budou moci firmy dodávat zboží zákazníkům rychleji a s nižšími náklady, čímž se zároveň omezí plýtvání, protože zboží stráví méně času na cestách.

Dalším nezanedbatelným plusem je možnost efektivně stáhnout produkt z prodeje. Během zmíněných otrav v Chipotle by fastfoodový řetězec mohl díky blockchainu snadno identifikovat vadnou surovinu, či dokonce vadnou šarži suroviny, nemusel by zavírat pobočky, realizovat několikaměsíční vyšetřování a zamezil by dalším otravám.

Využití blockchainu ve výrobě, logistice a obchodu je zatím ve velice raném stadiu a k jeho masovějšímu rozšíření bude potřeba spolupráce všech článků řetězce. Jako první se k technologii musí přihlásit velké obchodní a výrobní firmy, které svou vahou mohou k využití technologie přesvědčit své dodavatele. Výsledkem pak mohou být autentické produkty s férovějším oceněním všech lidí zapojených do jeho výroby a menším dopadem na životní prostředí. Blockchain tak má potenciál změnit nejen dodavatelské řetězce, ale i životy lidí.

Související