Rozšíření zpoplatnění silnic prvních tříd o 900 kilometrů z nynějších 230 kilometrů schválila vláda na návrh ministerstva dopravy začátkem ledna. Rozsah vyplývá z analýzy, kterou si ministerstvo dopravy nechalo vypracovat u firmy Deloitte. Ta zpracovala tři varianty možného rozšíření zpoplatnění, kromě uvedené pak ještě možnosti rozšíření o 76,1 kilometru, respektive o 474,1 kilometru silnic prvních tříd. Společnost přitom jako optimální označila střední variantu rozšíření o 474,1 kilometru.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák poukázal právě na toto doporučení a upozornil, že další zvyšování rozsahu zpoplatněných komunikací dopadne hlavně na občany. „Mýto je vlastně daň, a proto by nemělo být politickou hrou,“ uvedl Hanák.

Ministr Dan Ťok řekl, že je proti zvyšování daní. „Na druhé straně jsem vázán jako člen vlády usnesením vlády, které bylo schváleno, a byl nalezen politický konsensus. Já za sebe jsem docela rád, že rozšíření je jen 900 kilometrů. Byly tu i odvážnější návrhy, podle mého názoru mnohem méně ekonomicky rozumné – aby se rozšiřovalo mýto na 3500 kilometrů jak jedniček, tak dvojek i trojek,“ řekl ministr dopravy. A dodal, že podle něj není rozumné, aby se k mýtu přistupovalo jako k regulačnímu nástroji dopravy. Tím by měly být v regionech zákazy tranzitní dopravy pomocí značek a policejních hlídek.

„Jestliže budeme vybírat mýto na silnicích, kde není dostatečný provoz, ale jsou tam pořád velké fixní náklady, tak státu z těch peněz nezbyde nic. A autodopravce každou korunu přeúčtuje zákazníkovi,“ řekl generální tajemník sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

Ťok také poznamenal, že pokračuje příprava na vypsání tendru na výběr mýta z nákladní dopravy po roce 2019, který by měl proběhnout zhruba v květnu nebo červnu. „Následující politická reprezentace, která vyjde z nových voleb, se rozhodne, zda bude v této soutěži pokračovat a její výsledky využije, anebo zvolí jiný systém, který bude z jejího pohledu efektivní,“ uvedl ministr Ťok.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic I. třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun, za loňský rok 9,89 miliardy korun.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívá Německo, Slovenko, Maďarsko a částečně i Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou. Lokální mikrovlnné systémy pak podle studie společnosti Inoxive slouží ke zpoplatňování dálnic například ve Španělsku, Francii, Británii a Skandinávii. Unikátní systémy provozuje Švýcarsko, kde se kamionové mýtné platí podle počtu kilometrů na tachometru kamionů.

S ročním výnosem necelých deseti miliard korun se český mýtný systém ve výnosech podobá polskému systému, přestože délka polské zpoplatněné sítě je zhruba dvojnásobná (2917 km). V roce 2015 mýtný systém v Rakousku vybral podle Inoxive 34 miliard korun a v Německu s více jak 15 000 zpoplatněnými kilometry komunikací přes 118 miliard korun.

Související